Dvacetiletý spor o rybník nemá konce. Zemědělci dochází trpělivost

Rozkoš (Znojemsko) - Když se Pavel Plíšek dozvěděl, že v restituci získal část rybníka, možná se zaradoval. To ale nevěděl, že mu patří jen čtyři pětiny pozemků pod vodou, zbylá pětina je majetkem obce, která by ale rybník ráda vlastnila celý. Již dvě desítky let se obec dohaduje o možnosti vyrovnání. Za čtvrthektarový rybníček ale zemědělec požaduje náhradou tři hektary půdy. Obec s takovou směnou nesouhlasí.

„Trvá to již dvacet let. Obec se k tomu nechce vyjadřovat, takže bude nutné po dvaceti letech udělat nějaký krok. Doufal jsem, že si to s obcí vyříkáme. Je to škoda, protože si myslím, že tyto věci se dají řešit i jinak,“ říká s povzdechem Pavel Plíšek. Pokud nedojde ani tentokrát ke smíru s obcí, je odhodlaný předat celý spor soudu. „Stálo mě to už hodně sil, budu žádat náhradu milion korun,“ přiznává Plíšek.

Při prvotním jednání nabídla obec zemědělci hned tři možnosti řešení: buď od něj jeho pozemky vykoupí, nebo si je pronajmou, anebo mu nabídnou výměnu za jinou půdu. Rozkoš byla ochotná za část pozemků pod malým rybníčkem nabídnout hektar půdy. Plíšek ale požadoval hektary tři, protože podle jeho slov již na pozemcích tratil sto tisíc korun. Náklady mu prý vznikly najmutím právníka, zaměřením pozemků a následným odkoupením části okolních pozemků, které do rybníka zasahovaly. „Rybník má jen čtvrt hektaru, ale náklady byly tak vysoké, že nyní po obci požaduji hektary tři,“ argumentuje Plíšek.

Zákon přiznává náhradu jen v některých případech

Zástupci obce se dnes k věci nechtěli vyjádřit. V květnu loňského roku ale místostarosta Rozkoše Miroslav Držmíšek (nez.) prohlásil: „Když tu byli z odboru životního prostředí ze Znojma, tak řekli, že to je nesmysl, aby požadoval tolik pozemků.“ Pokud se celý spor dostane k soudu, otázka adekvátní náhrady nemusí být jednoduchá: „Ochrana přírody a krajiny je veřejným zájmem. Majitelé mají nárok na náhradu pouze ve vymezených případech. Jde o případy, kdy v důsledku ochrany dochází ke ztížené možnosti užívat zemědělské či lesní pozemky,“ vymezuje situace, ve kterých je možné dožadovat se stanovené náhrady, právník Lukáš Kozák.

Aby se dovolal pozornosti, rozhodl se Pavel Plíšek rybník zasypat. V zápětí se ale ozvali ochránci přírody. V rybníce totiž žijí chránění živočichové a jde o významný biotop, v němž žijí například raci. Jedná se tedy o pozemek, na kterém by Pavel Plíšek nikdy obilí zasít nemohl. Zasypání rybníku tedy zakázali. Zemědělec z Rozkoše teď sepisuje žádost o odškodnění. Vadí mu, že kvůli rozhodnutí ochránců přírody nemůže se svým majetkem nakládat. Za to požaduje milion korun.

Rybník je navíc černou stavbou

Malý bezejmenný rybníček, který leží v bezprostřední blízkosti většího obecního rybníka, vznikl v 70. letech v akci zet bez stavebního či kolaudačního povolení. Podle územního plánu tedy nejde o rybník, ale o louku. De facto se jedná o černou stavbou a znojemský odbor životního prostředí svého času rozhodl o jeho odstranění. Rozhodnutí o zániku rybníka by mohlo být zrušeno, kdyby obec i zemědělec dospěli ke smíru. Ačkoliv ani jedna strana nechce, aby vodní plocha v obci zanikla, dohodnout se prozatím odmítají.

/*json*/{"map":{"lat":49.163746759589,"lng":16.463012695312,"zoom":9,"mapTypeId":"roadmap"},"markers":[{"lat":49.027865449739,"lng":15.973069667816,"type":"1","description":""}],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/