Výstava na zámku přibližuje historii pití alkoholu na severní Moravě

Frýdek-Místek - Historii výroby a pití alkoholu na severní Moravě přibližuje výstava Muzea Beskyd. Autoři expozice nazvané „Už máte natočeno aneb proč piješ“ zmapovali zaniklé lihopalny, pivovary a hostince. A snažili se také přijít na to, proč nadprůměrná spotřeba alkoholu kraj tradičně trápí.

Roční spotřeba alkoholu na Těšínsku před sto lety byla dvacet litrů absolutního lihu na hlavu – včetně dětí. Kořalečný mor se vyhnul málokteré beskydské chalupě. Kojenci se uspávali střítkou chleba namočenou v pálence, vánoční gurmánskou specialitou byly šťouchané brambory smíchané se slivovicí.

„Kořalečný mor je zhouba lidu. Tak to nazval před více jak sto lety farář z Borové. Jen ve své farnosti zjistil 264 těžkých notorických alkoholiků. Dělníci si běžně nosili do práce bandasku s brenšpiritusem řezaným vodou nebo žitovkou. Do toho si máčeli chleba. Ještě se smáli, že mají panské kafe, tedy bílé,“ vypráví autor výstavy Jaromír Polášek.

Napít se bylo víc než snadné. Řešil jen to, kde si vlastně pálenku nechá nalít. Třeba ve Frýdlantu v 19. století bylo padesát náleven. A to měl tehdy Frýdlant stěží tři tisíce obyvatel.

„V každém šestém, sedmém domě, všude pěkná svůdná ženská lákala chlapy na štamprli. Takže když šli s výplatou, měli to hrozně těžké,“ uznává Polášek. Snadnou dostupností to nekončilo. Velkou roli hrála i cena. Byla až příliš nízká. „V roce 1902 stála litrová láhev pálenky méně než půl litru piva. Pivo bylo za 16 až 18 haléřů, flaška páleného stála 14 haléřů,“ dodává Polášek.

Výstavu, která ve frýdeckomísteckém zámku potrvá do konce března, doplní také originální přednášky. Například 14. března se návštěvník může dozvědět, kam Zmizel duch starých hospod a hospůdek.