„Bible je čtivá kniha,“ říká Alexandr Flek

V roce 2009 vyšel po dlouhých desetiletích moderní český překlad Bible, Bible – Překlad  21. století. V malém týmu, bez podpory velkých institucí či firem vznikal patnáct let. A v zemi, kde mnoho mladých lidí neví, co to Bible vůbec je, se nečekaně stal bestsellerem. S překladatelem Alexandrem Flekem hovořila v Profilu ze 17. února Michala Hergetová. 

Jak napadne člověka přeložit Bibli?
S takovým nápadem se člověk neprobudí, je to delší příběh. S přáteli jsme patřili k lidem, kteří prožívali dobu dospívání a hledání smyslu na přelomu osmdesátých a devadesátých let. A v té době jsme se setkali s poselstvím Bible, která tehdy byla špatně k sehnání a navíc v nemnoha překladech. Nejpoužívanější byl kralický překlad, čtyři sta let starý, a pak ekumenický překlad ze šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Takže jsme se cítili tomu jazyku vzdáleni i generačně. Během studií v cizině jsem zjistil, že je celá řada moderních překladů, které promlouvají běžným jazykem, v mém případě v angličtině. A to mě inspirovalo.

Při vašem překladu jste vycházeli z originálů, z hebrejštiny, řečtiny, aramejštiny. Umíte tyto řeči, nebo jste tomu musel přizpůsobit i svoje další studia?
Určitě to nejsou jazyky, které by si člověk normálně osvojil. Musel jsem přerušit veškerou svoji kariéru a jel jsem tyto biblické jazyky studovat. Dnes je totiž téměř nemyslitelné, aby se Bible překládala z překladů jako ve středověku, kdy se překládala z latiny.

Jak se na rozhodnutí přeložit Bibli dívali lidé kolem vás, třeba vaše rodina?
Manželka mě má ráda a za těch 24 let se mnou zažila různé věci. Z tohoto kroku myslím měla docela radost, protože vnímala, že těch patnáct let, co jsem byl zanořen do biblických textů, jsem byl jako ryba ve vodě.

Takže překlad trval patnáct let?
Je to docela dlouhá kniha.

Kolik vás na to bylo?
Celý tým se skládal asi z deseti lidí, ale to počítám i externisty. Samotný překladatelský tým byl minimální. Na překladu Nového zákona jsem pracoval s jedním kolegou a na Starém zákoně s jiným.

Patnáctiletá práce i takhle malého týmu ale musí stát finanční prostředky? Jak jste je sháněli?
Všechno vznikalo jako iniciativa zdola ze společně sdílené potřeby nového překladu pro současnou generaci. Lidé z celé republiky, z celého spektra církví, ale i mimo ně pak přispívali do nadačního fondu, který byl za tímto účelem založen. Za jeden ze zázraků kolem té práce považuji to, že ačkoliv jsme neměli nějaké velké sponzory, nepotřebovali jsme žádné úvěry a celé to bylo zaplaceno vlastně cash.

Nový překlad Bible se stal okamžitě bestsellerem. Čekali jste takový zájem?
Překvapilo nás to. Nechtěli jsme na tom vydělat velké peníze, ale rozšířit co nejvíce Biblí, takže cena měla být co nejnižší. V Holandsku jsme našli tiskárnu, která už 150 let tiskne pouze Bible (nevěděli jsme ale, že je údajně nejlepší na světě), a objednali 50.000 výtisků. Neřekli nám, že normálně, ani pro Rusko, se tolik Biblí nevydává, natož když jde o první vydání překladu. My jsme jim zase neřekli, že nemáme žádné peníze, ale doufali jsme, že to bude možné zaplatit z prodejů. To jsme netušili, že během dvou týdnů budeme objednávat dalších 50.000 výtisků.

Co říkáte na reakce církví, církevních institucí, koneckonců i katolické církve, která zčásti váš překlad zkritizovala, přestože z jiných kruhů zaznívala spíše chvála, a to i od odborníků na překlady?
Byl to první nový překlad po dlouhých letech. Ve stejném roce, 2009, vyšly ještě další tři nové překlady, u kterých už žádná kontroverze nebyla. I kdyby vyšel nový překlad Shakespeara nebo čehokoliv zásadního, vzbudilo by to kontroverzi. Byli jsme spokojeni, že reakce byla výrazná a že se to stalo na několik měsíců předmětem veřejné diskuze věřících i nevěřících.
Co se týká odborných reakcí, velmi to chválili i někteří významní katoličtí biblisté. V prvních dnech po uvedení překladu vyšlo ale poměrné kritické oficiální stanovisko České biskupské konference. Překladu vytýkalo některé věci, které jsou významné z katolického pohledu. Například rozsah kánonu, protože katolické Bible obsahují některé knihy, které protestantské Bible neobsahují. Vysvětlili jsme, že nejde o překlad pro katolickou liturgii, a bylo všechno v pořádku. Na knižním veletrhu jsme se pak setkali s arcibiskupem Dominikem Dukou a bylo to velice příjemné setkání. Tak nějak jsme si to vyjasnili a všechno se vysvětlilo.

Vydání knihy jste podpořili tím, že se z ní také veřejně četlo. Jak důležité tohle bylo?
Přemýšleli jsme, jak dát veřejnosti o novém překladu vědět. Na žádné billboardy nebo televizní reklamy jsme neměli, ale řekli jsme si, že Bible je hlavně od toho, aby ji lidé četli, ne aby si ji pořídili do poličky nebo na nějaké významné místo. Chtěli jsme ukázat, že je čtivá, že se z ní dá číst. Ostatně jedním z aspektů tohoto překladu je, že není určen specificky pro kostely nebo čtení na bohoslužbách, ale pro běžného čtenáře.

V roce 2009, kdy kniha vycházela, se ukázalo, že řada lidí pod 25 let neví, co to vůbec Bible je?
U nás to je taková kulturní ikona. U společnosti SANEP jsme zadali průzkum biblické gramotnosti u nás. Ukázalo se, že asi 90 procent lidí má pocit, že Bibli více či méně dobře zná, ale 80 procent ji nikdy nečetlo. A nám šlo právě o čtení Bible. Takže jsme přišli s nápadem veřejných čtení mimo kostelní zdi – vynést ji do ulic, na kterých se biblické děje původně odehrávaly. Nakonec se do toho zapojilo asi 83 obcí a měst. Spontánně z toho vznikla nová velikonoční tradice, takže letos to budeme dělat už popáté.

Dnes je první postní neděle. Jak se změnily v průběhu času nejvýznamnější křesťanské svátky, Velikonoce? Jak jsou vnímány v dnešní moderní době?
Z pohledu Bible sahají velikonoční svátky k dějům před dvěma a půl tisící lety, kdy byl izraelský národ Mojžíšem vyveden z Egypta. V judaismu se dodnes slaví svátek Pesach, hod beránka, který slavil Ježíš se svými učedníky v Jeruzalémě onou poslední večeří, kdy se stal beránkem božím on sám. Tudíž křesťané to vnímají nově, jinak, je to velký svátek. U nás spíše klademe důraz na pohanské zvyky o velikonočním pondělí, které s Velikonocemi nijak nesouvisejí. Třeba se to časem změní.

Alexandr Flek (*1968)

Překladatel, pastor. Původně studoval na Pedagogické fakultě a Filozofické fakultě UK (Vychovatelství osob vyžadujících zvláštní péči; Divadelní a filmová věda). V letech 1995 až 1998 studoval biblistiku na Livets Ord University ve švédské Uppsale. Studia biblických jazyků dokončil na Mezinárodním baptistickém teologickém semináři v Praze v letech 1998 až 2003. V srpnu 1988 se stal vůdčí postavou Nezávislé křesťanské společnosti Voda života, v letech 1993 až 1994 působil jako ředitel biblické školy Slovo života. V současnosti káže a přednáší na půdě většiny českých evangelických sborů (Církev bratrská, Křesťanská společenství, Bratrské jednoty baptistů, Církve československé husitské a další). V roce 1994 inicioval práce na moderním překladu Bible v projektu Bible 21. a od roku 1998 pracuje jako předseda sdružení Biblion, které vydává Bible - Překlad 21. století (bylo vydáno již více než 100.000 kusů).


(redakčně kráceno)