Ostravské divadlo ochromila chřipka

Ostrava - Národní divadlo moravskoslezské bojuje chřipkou. Mění se termíny inscenací, některé z nich se musí i rušit. Za chybějící herce zaskakují dokonce sami režiséři. S vysokou nemocností se potýká především činoherní soubor.

Vladimír Polák v poslední době neví, co dřív. K devíti rolím mu teď přibyly další dvě. Sotva sám dobral antibiotika, vzal za svého kolegu úlohu Gerolda ve Smrtihlavovi a Ufona ve hře Sajns Fikšn.

O svém záskoku ve scifi komedii Mariana Pally se dozvěděl jen pár hodin před představením. „Šéf se omlouval, ale zapomněl říct, že to budu číst, takže jsem měl hodinu na to, abych se to naučil, než přijdu na scénu. Fakt jsem se potil, na jevišti jsem vymýšlel neskutečné věci, abych zdůvodnil, proč se dívám do desek,“ popisuje herec.

Jen během jednoho měsíce muselo divadlo čtyři představení úplně zrušit, čtyři nahradit jinými. Takzvaných rychlých záskoků bylo nepočítaně. „Smozřejmě, že v zimě bývají nějaké nemoci, ale takovou lavinu jsem tady snad ještě nezažil,“ říká dlouholetý člen činoherního souboru Národního divadla moravskoslezského a režisér Tomáš Jirman.

„Dokonce hrajeme i my režiséři - Klimsza, já, pan Grossmann z Opavy. Režisér Tomáš Pácl musel vzít záskok v Ivanonovi, takže je to takový festival hrajících režisérů,“ líčí režisér Peter Gábor.

A komplikace nejsou jen v obsazeních. Záskoky vyžadují zvláštní zkoušky a ty zase práci navíc pro jevištní techniku. Změny v programu pak obnáší stovky telefonátů, emailů i osobních jednání s diváky. „Za každou cenu chceme, aby se hrálo. Nejhorší je rušit představení,“ prohlásil Vladimír Polák a vzápětí dostal další záskok. Diváci ho tedy teď uvidí i jako profesora Higginse v Pygmalionu. V posledním únorovém týdnu divadlo ruší ještě další dvě představení. Moskvu Petušky a Sůl nad zlato.