Zemědělci chtějí certifikovat český česnek. Aby se nezaměňoval za cizí

Jižní Morava - Čeští a moravští zemědělci chystají novinku - certifikaci česneku. Ta by měla ochránit zákazníky zejména před tím, aby v domnění, že kupují český česnek, nekoupili méně kvalitní dovozní. Kromě česneku s původem od šlechtitelů by navíc certifikaci mohli získat i ti pěstitelé, kteří používají vlastní sadbu.

Samotná certifikace by podle místopředsedy sdružení Českomoravský česnek Miroslava Hrdého měla sloužit k tomu, aby se zprůhlednil trh, a zákazník si mohl být jistý, že kupuje opravdu česnek vypěstovaný na českých či moravských polích ze sadby garantované domácími producenty. „Na certifikátu by potom mělo stát, o jakého pěstitele jde, odkud má sadbu, jaký je to druh a sorta a také to, kde by měla být prodávána,“ vyjmenovává Hrdý.

INFOGRAFIKA: Mapa nejvýznamnějších světových producentů česneku

Dodává, že na certifikátu bude i odkaz na webovou adresu, na které si bude zákazník moci zkontrolovat, zda koupený česnek počtem stroužků či například tvarem odpovídá porovnávacímu vzorku.

Podle Hrdého by certifikáty pomohly i pěstitelům, kteří nenakupují sadbu vůbec, ale již několik let sázejí svou vlastní. „Nevidím důvod, proč by se takové krajové odrůdy neměly prosazovat,“ říká místopředseda česnekářů. I tito producenti si tak budou moci nechat vystavit vlastní certifikát o původu.

Jedním ze zemědělců, kteří se spoléhají na vlastní sadbu, je i Radek Kříž z Telnice na Brněnsku. „Myslím, že certifikát by byla dobrá věc. Rozhodně do toho půjdu. Spotřebitel chce vědět, který česnek je náš, a měl by tak mít možnost bránit se před nepoctivci, kteří svůj česnek za český jen vydávají,“ říká Kříž, který pěstuje česnek už sedmadvacet let.

I podle něj se ty zahraniční s českým rovnat zdaleka nemohou. „Alespoň trochu dobrý bývá občas ten španělský, naopak čínský bych snad ani nenazýval česnekem,“ dodává s tím, že český česnek obsahuje ty správné silice, má chuť a správný zdravotní přínos. 

Kvůli špatné sezoně je tu na příští rok nedostatek sadby

Do vlastní sadby neboli sázení stroužků česneku, který předtím sám vypěstoval, by se ale měl pouštět pouze zkušený zemědělec, který o svém česneku nemá pochyb. Pro ty ostatní tu existuje trojice registrovaných šlechtitelů. Ale ani u nich letos nebyla situace příznivá. Například nyní již sadbu českého česneku koupit nelze. „Sklizeň byla hodně špatná. Proto jsme třeba u nás veškerý sklizený česnek dali zpět do země,“ popisuje jeden ze šlechtitelů, Radek Aust ze společnosti Moravoseed, situaci, kdy šlechtitelé neprodávali žádný česnek spotřebitelům, ale všechen opět zasadili nebo prodali na sadbu dalším zemědělcům.

Sadby českého česneku. Odrůdy Dukát (vlevo) a Lumír
Sadby českého česneku. Odrůdy Dukát (vlevo) a Lumír

A právě taková situace podporuje prodejce česneku cizího původu. „Když je nedostatek pravé sadby, objevila se falešná. Několik našich zákazníků se mi svěřilo, že u různých prodejců viděli sadbu, která se jim nepozdávala,“ dosvědčuje Aust a dodává, že sadba s neznámým původem může zemědělce ohrozit. Takové stroužky mohou být napadeny chorobami a škůdci a mohou vyústit v dlouhodobý problém na pozemku.

Prodejci falšují i původ spotřebního česneku

Se zahraničním česnekem vydávaným za český se setkal i obchodník Petr Nepraš. „Sháněl jsem česnek a dal jsem si inzerát na internet. Ozvalo se mi hodně lidí s nabídkami a já se rozhodnul pro ten s nejnižší cenou. Nakoupil jsem celkem jednu tunu,“ popisuje začátek problému. V zápětí mu ho ale začali odmítat zákazníci s tím, že to český česnek v žádném případě není.

Nepraš se tedy rozhodl dát česnek na genetické testy. Ty ukázaly, že se o český opravdu nejedná. Na koupeném česneku tak tratil desetitisíce. Do budoucna si podle svých slov vezme Nepraš poučení v tom, že česnek bude nakupovat jen z důvěryhodných zdrojů.

Proč se vyplatí falšovat původ česneku je nasnadě. Cena toho českého totiž kolísá od 170 do 250 korun za kilogram. Španělský se pohybuje od 90 do 100 korun. „A čínský, ten je skoro zadarmo,“ dodává Nepraš k cenovému rozdílu.