Jeho tvář si mnoho diváků okamžitě spojí se soutěžním pořadem České televize AZ-kvíz, který moderuje už šestnáct let. Aleš Zbořil je ale také herec, vede soukromé lekce rétoriky a komunikace a jako radní jedné z brněnských městských částí se angažuje v komunální politice.
Aleš Zbořil: Moderátor by měl být pohotový a empatický
Jako moderátor na televizní obrazovce působíte velmi přirozeně. Kdy jste u sebe toto nadání objevil?
Vyrůstal jsem v umělecko kulturní rodině, oba moji rodiče hráli amatérské divadlo a kulturou se zabývali i ve svých profesích. Odmalička jsem k divadlu přirozeně tíhnul. Od tří let jsem navštěvoval loutkové divadlo, později i divadlo pro dospělé a v sedmi letech jsem začal chodit do dramatického souboru Pirko, se kterým jsme vystupovali i na veřejnosti. Tehdy jsem zjistil, že mě to nijak nestresuje, naopak že mě to i blaží.
Vystudoval jste herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, přesto Vás diváci znají spíše jako televizního moderátora. Jaká byla vaše cesta k této profesi?
V roce 1991, kdy jsem absolvoval JAMU, byla komplikovaná doba. Do řady divadel moc lidí nechodilo. Po revoluci se situace paradoxně obrátila proti studentům a divadelníkům, kteří se sametovou revolucí začali. Ale bylo to dost logické, lidé začali více hledět na obživu, začínali podnikat. Divadla v té době navíc moc nevěděla, co hrát, měnila repertoár. Zvolil jsem trochu jinou cestu a odjel do Francie na půlroční stáž. Když jsem se vrátil, divadelní sezona byla v polovině a bylo pochopitelné, že o mě nikdo neměl zájem. Získal jsem ale práci jako moderátor v tehdejším Rádiu Brno.
Zmínil jste stáž na herecké škole ve Francii. V čem Vás tato zkušenost obohatila?
Nemyslím si, že by to pro můj život bylo nějak zásadní, ale poprvé jsem se tam setkal s tržním hospodářstvím, které jsme tehdy u nás ještě neznali. Seznámil jsem se například se dvěma ženami, které deset let připravovaly dětský pořad. Na vlastní náklady a s neskutečným úsilím ve svém volném čase, bez vidiny toho, že uspějí.
V profesionálním divadle jste začínal jako kulisák. Bylo to ještě před tím, než jste šel herectví studovat?
Vystudoval jsem gymnázium. Trošku jsem s herectvím koketoval, věděl jsem, že bych chtěl dělat něco kolem divadla. Hlásil jsem se na filozofickou fakultu, na obor dějiny a teorie divadla. Jenomže ho v té době neotevřeli, a tak jsem ze zoufalství dělal přijímací zkoušky na dějepis. Přiznám se ale, že z dějepisu jsem toho moc nevěděl. Náš vyučující na střední byl zároveň náš třídní, a tak jsme na hodinách obvykle řešili, kam se ztratily klíče od šatny nebo kdo má neomluvené hodiny. U přijímaček jsem neuspěl, a tím pádem byl přede mnou volný rok. Strávil jsem ho jako dělník – stavěč čtvrté platové kategorie v tehdejším Divadle bratří Mrštíků, dnešním Městském divadle Brno.
Jak na tuto dobu vzpomínáte?
S láskou. Byla to nádhera. Chodil jsem se dívat, jak se dělá divadlo, komu se to daří a komu ne, jak se to má dělat a jak asi nemá. Měl jsem čistou hlavu a začal jsem se připravovat na přijímací zkoušky na JAMU.
Na natáčení pořadu AZ-kvíz
Dnes se kromě moderování věnujete i lektorství, vedete kurzy rétoriky a komunikace. Jsou v něčem jedinečné?
Kurzy rétoriky dělá více mých kolegů i spousta teoretiků. Myslím si, že my, kteří se rétorice věnujeme dnes a denně v praxi, máme velkou výhodu. Můžeme totiž účastníkům nabídnout praktický pohled. To asi nemůže nabídnout žádný teoretik, který má vyčtené z literatury, jak by to vypadat mělo, ale sám to nikdy nezažil. V mém případě se nejedná pouze o kurzy rétoriky, ale také třeba mediální trénink a komunikaci obecně nebo komunikaci profesionální. Dělám tréninky i pro obchodníky a manažery. Rétorika trošku zavání tím, že už je to mrtvá disciplína, přitom moderní komunikace je pro lidi velmi důležitá.
Jací lidé Vás nejčastěji vyhledávají?
V drtivé většině jsou to lidé, kteří jsou nuceni ze své profese s někým komunikovat. Ať už jsou to obchodníci, manažeři, nebo zaměstnanci různých firem. Těch výrobních už totiž mnoho není, zaměřují se spíše na servis, obchod, bankovnictví, telekomunikace.
Brněnské studio České televize nedávno pořádalo konkurz na nové moderátory. Jaké vlastnosti a dovednosti považujete Vy jako odborník za nejdůležitější pro tuto profesi? Co by televiznímu moderátorovi určitě nemělo chybět?
Určitě pohotovost, schopnost improvizace, alespoň průměrná inteligence a trochu i schopnost empatie. To jsou asi nejdůležitější věci.
Co může být naopak na obtíž?
Pokud člověk nemá rád lidi, pokud by ho ta práce nebavila na sto procent a pokud by měl pocit, že je nedoceněný, že jeho génia málokdo pochopí. V tom případě by to určitě dělat neměl.
Nejen díky AZ-kvízu je Vaše tvář známá mnoha lidem. Je Vám příjemné, když Vás poznávají na ulici?
Beru to jako běžnou součást své práce. Občas se to stane, a pokud to není někdo agresivní nebo ve stavu, kdy se s ním stejně nedá mluvit, tak mi to většinou je příjemné.
Co děláte mimo televizi a další pracovní povinnosti? Jakými koníčky se bavíte?
Pokud úplně odhlédnu od práce, tak za zábavu můžu považovat to, že jsem radním v jedné malé městské části v Brně, kde bydlím. Starám se o správu veřejných financí. Kromě toho rád sportuju, hraju volejbal, tenis, nebo golf.
Ve volném čase Aleš Zbořil rád hraje golf
Aleš Zbořil (*1968, Brno)
- Na televizní obrazovce se poprvé objevil v roce 1974, v pořadu Augustýne, přines
klíč! - Vystudoval obor muzikálové herectví na Janáčkově akademii múzických umění (JAMU) v Brně (1987–1991).
- Po studiích absolvoval půlroční stáž na prestižní francouzské škole Ecole Florent zaměřené na dramatické umění.
- Jako moderátor začínal v Rádiu Brno (později Radio Krokodýl).
- Televizní soutěž AZ-kvíz moderuje společně s Evou Machourkovou od roku 1997. Objevil se i v jiných pořadech České televize (Ypsilon, Telekvíz, AZ-kvíz Junior).
- Jako herec získal roli například v Četnických humoreskách. Ještě jako dítě si zahrál v Bakalářích a vystupoval v několika dětských pořadech.
- Věnuje se také dabingu, moderování společenských akcí, scénáristice a režii rozhlasových spotů.
- Je lektorem seminářů efektivní komunikace, rétoriky a prezentačních a obchodních dovedností.
- Je ženatý, má dceru a syna.