O pokutě za justiční palác se rozhodne za týden

Hradec Kráové / Brno - Jednání o pokutě pro brněnský krajský soud za předraženou stavbu justičního areálu dnes před polednem skončilo u Krajského soudu v Hradci Králové. Verdikt soud vynese za týden - ve čtvrtek 28. března. Jedná se o pokutě ve výši 480 milionů korun.

U hradeckého krajského soudu vypovídal i předseda brněnského soudu stejné instance Jaromír Pořízek. Celý případ označil za nesmyslný. U soudu se také řešilo, zda je prodražení stavby chybou právě brněnského krajského soudu nebo ministerstva spravedlnosti. 

Šéf brněnského krajského soudu byl také v listopadu loňského roku kvůli stejné věci obviněn. „Převzal jsem usnesení o zahájení trestního stíhání, považuji ho za naprosto absurdní a navíc je zřejmé, že je šité velice horkou jehlou,“ řekl Pořízek v listopadu s tím, že kvůli této kauze ze svého postu odstupovat nehodlá. Hradecký soud ale nyní řeší pouze výši pokuty, případným trestem pro Pořízka se nezabývá.

Za stavbu areálu hrozila i rekordní dvoumiliardová pokuta

Stavba Justičního areálu v Brně oficiálně začala už v létě 2006, ale skutečně se začalo stavět až v roce 2007. Nové centrum brněnské justice bylo otevřeno v roce 2009. Už před položením základního kamene palác vyvolával kontroverze. Hned tou první byla absence architektonické soutěže na budoucí podobu Justičního areálu Brno. „Je to velice významná stavba významné státní instituce. Jako takové by jí měla být věnována zvláštní pozornost. Na mě působí jako průměrná administrativní budova z osmdesátých let,“ poznamenal v roce 2009 šéfredaktor časopisu Era 21 Osamu Okamura. Soud ale přišel s překvapivým vysvětlením. „Architektonickou soutěž jsme nevyhlásili, protože nás k tomu nenutí žádný předpis, ani vyhláška města Brna. Vedly nás k tomu také ekonomické a časové důvody,“ kontroval v roce 2009 Jan Lippert, vedoucí odboru investic Krajského soudu Brno.

Další komplikace nastaly při samotné stavbě. V roce 2007 se totiž zjistilo, že stavba bude určitě dražší než původně plánovaných 800 milionů korun. Místo toho, aby se přestalo stavět, vzala si radši dodavatelská firma úvěr a v práci pokračovala. Úroky úvěru samozřejmě zaplatil Krajský soud jako investor stavby.

Náklady stavby postupně rostly. Podle prvních odhadů měl areál stát 805 milionů, ministerstvo spravedlnosti nakonec schválilo upřesněný rozpočet 1,7 miliardy korun. Nakonec však činily celkové náklady 1,9 miliardy. Kauzu v minulosti šetřila i policie kvůli podezření z porušení rozpočtové kázně. Policie sice případ odložila, ale právě porušení rozpočtových pravidel řešili inspektoři brněnského finančního úřadu. Za neoprávněné použití státních peněz vyměřili historicky nejvyšší pokutu pro státní úřad – 1 935 623 540 korun. Ta byla později snížena na 480 milionů korun.

Vrácení peněz by znamenalo absurdní kolotoč

Pokud by soud peníze skutečně musel do rozpočtu vrátit, znamenalo by to absurdní kolotoč převodu státních peněz mezi jednotlivými institucemi. Soud, který ani 480 milionů korun nemá, by o ně požádal Ministerstvo spravedlnosti. To by kvůli navýšení rozpočtu oslovilo Ministerstvo financí. Ministerstvo financí by potom peníze poslalo na účet spravedlnosti, odtud by putovaly na soud, ze soudu na Finanční ředitelství a zpět na Ministerstvo financí.