Malérečka z Uherského Hradiště vyrábí polozapomenuté zelové kraslice

Jihomoravský/Zlínský kraj - K Velikonocům neodmyslitelně patří tradiční zdobené kraslice. Malérečka Marie Vlčková z Uherského Hradiště - Mařatic podědila svoje řemeslo po mamince, která se výrobě kraslic věnovala přes třicet let. Aby jich stihla vyrobit dostatek, začíná s malováním vajíček paradoxně hned po skončení Velikonoc. Na největší křesťanský svátek se připravují také v obcích - například v Rosicích na Brněnsku vytvořili tzv. skořápovník.

Specialitou Marie Vlčkové jsou tzv. zelové kraslice, kdy se vejce musí na závěr práce ponořit do šťávy z kysaného zelí, která voskem nepokryté plochy vyleptá doběla. Na zelová vejce navíc nepatří žádné květinové motivy, ale výhradně geometrické vzory, například červeno-žluté kosočtverce.

Další netradiční metodou zdobení vajec je batikování. Kraslice zdobené touto metodou se nazývají novoveské kvítkované nebo také halůzkové. Převažuje na nich květinový ornament, který je vykreslen v červené, oranžové, žluté a černé barvě. Inspiraci hledá malérečka nejen v přírodě, ale například i v chrámových vitrážových oknech. „Technika batikování pochází z druhé poloviny 19. století,“ poukazuje na stáří původní metody Vlčková.

Při práci používá Marie Vlčková včelí vosk. Za udržení tradice a svou precizní ruční práci získala maléřka před třemi lety cenu Vladimíra Boučka, kterou město Uherské Hradiště uděluje osobnostem, jež se významně zasloužili o zachování regionálních tradic.

Ačkoliv Marie Vlčková pracuje především s vejci slepičími, vyzkoušela si už také zdobení vejce pštrosího. Práce na tak velké kraslici jí trvá minimálně týden. Každá ručně zdobená kraslice je nezaměnitelný originál.

V Rosicích zdobí kraslicemi strom - skořápovník

O tom, že kraslice občas rostou i na stromech, se mohou přesvědčit návštěvníci Rosic na Brněnsku. Platan na náměstí se totiž v rámci festivalu Velikonoční kumštování mění na tzv. skořápovník. Loni se na stromě objevilo na 1 430 malovaných vajíček. Letos jich je dokonce 2 230. Skořápovník pomáhají zdobit místní obyvatelé, děti z mateřské a základní školy i členové klubu seniorů. Loni na jeho výzdobu spotřebovali na 300 metrů barevných stužek a pentlí. Originální velikonoční strom bude náměstí zdobit až do poloviny dubna.

Originálně nazdobený velikonoční strom mají i v Malešovicích na Znojemsku. Místní nosili vyfouklá vajíčka na místní úřad téměř celý březen. Kvůli postnímu období zde upustili i od plánovaného karnevalu. Místo výroby masek se tak děti mohly kreativně vyjádřit při zdobení vajíček.

Některé slepice snáší zelená či hnědá vejce

Se zdobením si naopak nemusí dělat starosti na chovatelské farmě v Suchohrdlech u Miroslavi. Nezvyklá plemena slepic tu snáší už barevná vejce. „Slepice jsou až z Jižní Ameriky, jmenují se araukány a jsou to hodně divoké a létavé slepičky, které snáší lehce nazelenalá vajíčka. Říká se o nich, že obsahují méně cholesterolu. Po rozklepnutí má krásně velký žloutek. Sice má méně bílku, ale o to větší je ten žloutek,“ popisuje nezvykle zelená vejce chovatelka Simona Číhalová.

Velmi oblíbená jsou také čokoládově hnědá vejce. „Maranska jsou slepice původem z Francie, a ty snášejí sytě hnědá vajíčka. Nemusíme tedy o Velikonocích nic barvit,“ pochvaluje si výhody chovu Číhalová. Do budoucna by si chovatelka pořídila na farmu ještě další netradiční plemeno slepic. „Ještě uvažujeme o tom, že si pořídíme kolumbijské brahmanky. To jsou slepičky, které jsou vzrůstem velké a jsou takové nakadeřené,“ naznačuje budoucí plány Číhalová.