Konkurz na šéfa národního divadla je neprůhledný. Prý už naposled

Brno - Na post ředitele brněnského národního divadla se hlásí sedm zájemců. A to je tak asi všechno, co se o výběru šéfa největšího moravského divadla veřejnost dozví. Konkurz je znovu na cestě k tomu, aby se stal dalším z řady neprůhledných výběrů, proti jehož výsledku se bude protestovat. Brněnský primátor Roman Onderka (ČSSD) mlčení zdůvodnil tím, že magistrátu zveřejnění údajů nedovoluje zákon. Dodal, že pro příště se město pokusí podmínky nastavit tak, aby jména a navrhované koncepce všech uchazečů mohly být veřejné.

„Ani já zatím neznám jména. Mám pouze z personálního oddělení informaci, že je jich sedm,“ sdělil dnes ke konkurzu předseda výběrové komise a primátor Onderka. Dodává, že v každé přihlášce mohl účastník souhlasit s tím, aby jeho nacionále a koncepce byly zveřejněny. „Pokud souhlas dostaneme, budeme média a veřejnost informovat,“ slíbil Onderka.

Sám se podle svých slov do budoucna nebrání tomu, aby zveřejňování jmen a koncepcí bylo povinné. „Jsem přesvědčen o tom, že v dalších výběrových řízení by měla být klauzule, která to umožní. Pokusím se projednat s úředníky magistrátu formulaci, která by umožňovala využít tento postup už při chystaném výběrovém řízení na ředitele Centra experimentálního divadla,“ přislíbil Onderka nápravu současného stavu.

Praxi pravidelné obměny ředitelů městských příspěvkových organizací po pěti letech zavedla koaliční smlouva současné městské rady. Už i tam je přitom formule, že „všechna výběrová řízení budou transparentní a nediskriminační“.

O výběrových řízeních v koaliční smlouvě

„Budeme realizovat otevřená výběrová řízení na ředitele městských společností a příspěvkových organizací při nástupu do funkce a vždy po pěti letech ve funkci. Všechna výběrová řízení budou transparentní a nediskriminační.“

Zdroj: Programové prohlášení Rady města Brna na 2010 - 2014


V Hodoníně od úplného zveřejňování upustili

Praxe, kdy bylo pro účastníky výběrových řízení povinné tyto údaje zveřejňovat, fungovala donedávna v Hodoníně. Ani tam už to ale neplatí. „Nyní je pouze povinnost zveřejnit vítěznou koncepci. To proto, aby kdokoli mohl například po roce zkontrolovat, zda ji ten či onen ředitel naplňuje nebo ne,“ popsal současný stav hodonínský místostarosta Ladislav Ambrozek (KDU-ČSL).

Proč v Hodoníně zrušili povinnost odtajnit koncepce všech zúčastněných, aby si veřejnost mohla případně zkontrolovat, že radní vybrali tu nejlepší? „Podle mne je koncepce pouze jedním z kritérii. Kandidáty například při konkurzu podrobujeme odborným otázkám. Podle samotného koncepčního dokumentu se potom těžko určí, kdo byl opravdu nejlepší,“ vysvětlil pohled hodonínské rady Ambrozek.

Kontroverzní brněnská výběrová řízení

Prosinec 2012 - Terezie Petišková (Dům umění města Brna)

V tomto případě šlo spíše o to, že skončil úspěšný ředitel Rostislav Koryčánek. Ten neobhájil svůj projekt v konkurzu právě proti Petiškové a ke konci roku musel v čele instituce skončit. Spekulovalo se, že více než kvalita projektu rozhodovaly vztahy mezi Koryčánkem a vedením brněnského magistrátu. Ten si totiž Koryčánek znepřátelil, když poskytl prostory Domu umění pro debatu o politicky třaskavém tématu odsunu brněnského nádraží.

Březen 2011 - Martin Mikš (Starez Sport)

Jmenování člena ČSSD do vedení společnosti, která spravuje například halu Rondo, kohoutovický aquapark a další sportovní areály, vyvolalo rozruch. Mikš totiž působí v radě městské části Kohoutovice po boku předsedy představenstva Starezu Ladislava Macka (také ČSSD). Odvolání Mikšova předchůdce Jana Urbance navíc neodpovídalo předem avizovaným pravidlům. Ve funkci byl totiž jen o něco déle než čtyři roky a nikoli pět, což byla koalicí avizovaná doba na vypsání nového řízení. Hned pár měsíců po svém jmenování potom Mikš podepsal s hokejovou Kometou nájemní smlouvu na halu Rondo, která je podle posudku pro město nevýhodná

Únor 2011 - Jaroslav Přikryl (Městská policie Brno)

Již před výběrovým řízením se mluvilo o tom, že je Přikrylovi šité na míru. První kolo potom bylo kvůli příliš přísným podmínkám zrušeno. Ve druhém komise doporučila Přikryla. Opozice si tehdy stěžovala na to, že ani zastupitelé se nemohli dostat k předloženým projektům a zkontrolovat, na základě čeho komise šéfa strážníků vybrala. Nedlouho po svém jmenování na sebe Přikryl upozornil, když nesložil běžnou zkoušku pro dekret strážníka. Od začátku letošního roku je potom trestně stíhán za to, že promíjel přestupky svým známým.

Posinec 2010 - Josef Drbal (Nemocnice Milosrdných bratří)

Hned několik týdnů po podepsání programového prohlášení nové rady padl první ředitel. Byl jím šéf Nemocnice Milosrdných bratří a bývalý náměstek primátora Daniel Rychnovský (KDU-ČSL), který vedl nemocnici sedmnáct let. Rychnovský se ihned nechal slyšet, že šlo o politickou pomstu za to, že nepodporoval velkou koalici. Jeho nástupce a tehdejší vedoucí krajského odboru zdravotnictví Josef Drbal (TOP 09) to ale popíral s tím, že by na místo těžko koalice politicky dosadila opozičního zastupitele. Dodal, že po tak dlouhém funkčním období považuje změnu za přirozenou. Někteří lékaři později proti Drbalovu vedení protestovali a podávali výpovědi.


V neveřejném prostředí bují korupce, oponují kritici současných konkurzů

Poradce pro otevřenost veřejné správy Oldřich Kužílek ale považuje jakékoli než úplně veřejné výběrové řízení za podezřelé. „Pokud se nezveřejňuje, je to totálně korupční a nedůvěryhodné prostředí, ve kterém může bujet klientelismus,“ sdělil svůj názor Kužílek a dodal, že důležité jsou podle něj právě koncepce. „Jinak bychom nemohli porovnat a srovnat, že rozhodnutí politiků je opřené o opravdové argumenty,“ řekl Kužílek. Podle něj není v těchto případech potřeba příliš chránit uchazeče. „Snaha dostat se do funkcí ředitelů příspěvkových organizací znamená vystoupení na veřejnost. A tito kandidáti potom už musí respektovat to, že se o nich bude vědět,“ odpověděl na častou výtku, že zveřejnění může kandidáta poškodit ve stávajícím zaměstnání.

  Do výběrových řízení se nedávno opřel i herec a režisér Martin Stropnický, poté, co mu bylo údajně z politických důvodů zabráněno stát se vedoucím činohry právě brněnského národního divadla. Spíše než poměry v Brně, ale kritizoval praxi v české divadelní sféře. „Mám dost pádných důvodů a zkušeností považovat takzvaná transparentní výběrová řízení za přinejmenším pochybná. Komise, která objíždí česká a moravská divadla a rozhoduje o ředitelích, je prakticky v neustále stejném složení. Bývá to většinou jen legitimizování předem vytipovaného jedince,“ zdůvodnil Stropnický, proč se vůbec neúčastnil výběrového řízení na tento post.