Není plátno ani zájem mladých. Horňácké výšivky skomírají

Vysoká nad Veličkou - Tradičním výšivkám z jihomoravského Horňácka zvojí hrana. Důvody k obavám vyšívaček, které se snaží tradiční řemeslo udržet jsou dva. Mladí lidé o vyšívání složitých vzorů nemají zájem a zároveň zkrachovala většina podniků, které vyráběly plátna pro vyšívání. Zásoby tak dochází.

Zásoby starého plátna se tenčí. Třeba Kateřině Smějsové, která vlastní malou galanterii v Javorníku a plátnem zásobuje celé okolí, zbývá poslední metr. „Samozřejmě, že se dá sehnat plátno z dovozu. Je to ale něco jiného než naše tradiční, takzvaná javana. Na horňácké šití to není,“ popisuje paní Smějsová. Aby byly vzory pěkné, musí být struktura plátna pravidelná. Současná plátna ale taková nejsou.

S nedostatkem se vyšívačky potýkají kvůli tomu, že většina českých textilek, která plátna vyráběla, kvůli silné konkurencu z Asie zkrachovala. Například frýdecko-místecká textilka Slezan, od které kupovaly plátno skoro všechny horňácké vyšívačky, je v insolvenci od roku 2008. Většina galanterií teď kupuje látky od německých nebo italských výrobců a vyšívačky pořád hledají výrobce, který by utkal plátno stejně kvalitní jako před desetiletím. 

Kateřina Smějsová vysvětluje rozdíl mezi typy pláten (zdroj: ČT24)

Kromě toho ale tradici výšivek ohrožuje další problém - nezájem dětí. Zatímco vnučka paní Smějsové se od své babičky učí šít a podle jejích slov jí to baví, ostatní Horňáci, kteří se snaží předat své řemeslo, takové štěstí nemají. „Moje vnučka se bude vdávat a já jí chtěl věnovat všechny výšivky. Ona mi ale řekla: dědečku, to stejně skončí v kontejneru,“ popisuje svou zkušenost Antonín Vrba.

Antonín Vrba je v čím dál raritnějším řemesle sám raritou. Je totiž asi jediným mužem, který se výšivkám na Horňácku věnuje. A to už po čtyřicet let. To totiž vyučený horník musel kvůli zdraví přestat pracovat v Oslavanských dolech a přestěhoval se na Horňácko. Tam ho naučila šít babička jeho ženy. Šitím a prodejem výšivek si potom i vydělával. „Na výstavách jsem býval mezi dvěma sty ženami jediný muž. Musel jsem odtud vždy utíkat,“ vzpomíná se smíchem osmasedmdesátiletý Vrba, který se několik hodin denně věnuje šití dodnes.

A co předsudky? „To víte, že je to spíš ženská práce. Když jsem třeba jednou za čas přišel do hospody, chlapi si z toho dělali legraci. Ale to mi nevadí. Bavilo mě to a baví dál. Vždycky při tom zapomenu na všechny bolesti i starosti,“ dodává vyšívač.

Antonín Vrba vypráví o životě muže-výšivkáře (zdroj: ČT24)

Kde je Horňácko

Horňácko je etnografický subregion Slovácka. Nachází se na úpatí Bílých Karpat pod Velkou Javořinou na moravsko-slovenském pomezí. Administrativně je součástí jihomoravského kraje, ale těsně sousedí s krajem Zlínským.

Součástí mikroregionu Horňácko jsou obce Lipov, Louka, Malá Vrbka, Hrubá Vrbka, Javorník, Kuželov, Nová Lhota, Suchov, centrum oblasti Velká nad Veličkou a řada samot zvaných Mlýny, roztroušených podél říčky Veličky mezi Javorníkem, Vápenkami a Suchovem.