Zimní vzduch byl v Moravskoslezském kraji čistší, výměna kotlů ale pokračuje

Ostrava – O trochu lepší než dříve byl v uplynulé topné sezoně vzduch v Moravskoslezském kraji. Počet dnů, kdy byla vyhlášena smogová situace, se mírně snížil v obou oblastech, kterou smog postihuje nejčastěji – ostravsko-karvinské aglomeraci a na Třinecku. Bylo to však vykoupeno zhoršením ovzduší ve zbytku republiky. Ministerstvo životního prostředí se proto bude dále snažit zlepšit prostředí v Moravskoslezském kraji, kde je ovzduší nejšpinavější, ale pododbně se pokusí podpořit i některé další regiony. To by se mělo projevit především ve čtvrté vlně tzv. kotlíkových dotací.

Podle údajů, které představil ministr životního prostředí Tomáš Chalupa po zasedání pracovní skupiny pro řešení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji, v zimě poklesl počet dnů, kdy bylo v regionu příliš špinavé ovzduší. Zatímco loni jich bylo na Ostravsku a Karvinsku 50 a předloni 53, uplynulá zima přinesla pouze 30 smogový dnů. Na Třinecku dokonce klesl počet dnů, kdy platila smogová situace (dříve signál upozornění) o polovinu z loňských 26 na 13. „Díváme-li se na to pohledem Moravskoslezského kraje, pak je třeba konstatovat mírná zlepšení,“ shrnul ministr. V kalendářním roce 2012 potom v regionu výrazně klesl objem tuhých znečisťujících látek vypouštěných do ovzduší. Oproti roku předchozímu jich ubylo o dvanáct procent.

SMOG V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI:

Ostravsko-Karvinsko:

  • zima 2012/2013: 8x smogová situace, celková délka 30 dnů
  • zima 2011/2012: 6x signál upozornění, celková délka 50 dnů
  • zima 2010/2011: 10x signál upozornění, celková délka 53 dnů

Třinecko:

  • zima 2012/2013: 5x smogová situace, celková délka 13 dnů
  • zima 2011/2012: 4x signál upozornění, celková délka 26 dnů
  • zima 2010/2011: 9x signál upozornění, celková délka 18 dnů

Dobré zprávy z Moravskoslezského kraje ovšem konstrastují s celorepublikovými údaji. Ministr Chalupa upozornil, že během topné sezony, která trvá od října do března, bylo pouze 48 dnů, kdy žádná měřicí stanice nezaznamenala překročení zákonného limitu prachových částic (50 mikrogramů na metr krychlový). „Loni to bylo 74,“ srovnal Tomáš Chalupa.

VŠB-TU výzkumem pomůže zlepšit vzduch

Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava, která jednání pracovní skupiny hostila, bude společně s Českým hydrometeorologickým ústavem s výsledky měření kvality ovzduší dále pracovat. Pokusí se vytvořit návod k řešení problémů se špinavým vzduchem.

„Jde nám o to, aby byl výzkum jenom 'školometský', aby sloužil k tomu, že se publikují články. Naopak, jde nám o to, aby zkoušil, aby byl aplikovaný v tom nejlepším slova smyslu,“ uvedl rektor Ivo Vondrák.

Kotlíky počtvrté

Moravskoslezský kraj přesto zůstává polétavým prachem postižen zdaleka nejvíce a ministerstvo životního prostředí nechce polevit v jeho podpoře, ubezpečil Chalupa. Stát se nadále zaměří především na proměnu lokálních topenišť a vyhlásí čtvrtou výzvu tzv. kotlíkových dotací.

V regionu je podle ministerských údajů na 50 tisíc kotlů, které je třeba vyměnit za novou generaci. Úřad ovšem chce více dbát i na to, jak lidé topeniště využívají. „Pokud se v té nové generaci bude topit nekvalitně, problém vyřešíme jenom zčásti a bez efektu, který bychom si přáli,“ zdůraznil Chalupa s tím, že připravuje kontroly. Úřad navíc rozšíří dotace i na další způsoby vytápění, na ty nejekologičtější by měla být podpora nejvyšší.

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa:

„Neřešíme jenom otázku, v čem se topí, musíme také řešit, kdo topí, jak topí a jakým způsobem se o dané topeniště stará. Teprve souhrn těchto faktorů může vést ke zlepšení situace z hlediska způsobu vytápění.“


Kotlíkové dotace ovšem už nebudou k dispozici výhradně v Moravskoslezském kraji. Vzhledem k celorepublikovému zhoršení kvality ovzduší přispěje stát na nákup nových topidel i v některých dalších regionech, mělo by se jednat o Ústecký, Středočeský a Jihomoravský kraj. Podmínky dotací by měly být shodné jako u dosavadních výzev v Moravskoslezském kraji, ministr Chalupa ubezpečil, že stát nepodpoří žádný region více než právě ten, kde je vzduch nejprašnější.