Včely a letošní dlouhá zima

Včelařství u nás má velmi dlouhou historii. Kdysi se o včelaření zajímalo mnoho chovatelů, ovšem v posledních několika letech počet včelařů klesá. Jelikož ale stávající včelaři zvyšují počet svých včelstev, celkový počet včelstev neklesá. Situci po letošní dlouhé zimě hodnotí včelař Antonín Podhájecký z Mladotic u Ronova nad Doubravou v okrese Chrudim.


Zdroj: ČT24 Autor: foto - archiv Antonína Podhájeckého

Včelařská záliba se většinou předává z otce na syna. Podobně se ke včelaření dostal Antonín Podhájecký z Mladotic. Jeho otec včelařil a po vojně syna Antonína pomalu připravoval na převzetí rodové tradice. Během krátké doby od otce převzal jeho zkušenosti a časem začal včelařit již sám a tak včely a práce kolem nich se nakonec stala koníčkem - a to nejen jemu, ale i jeho manželce Heleně. K tomu, aby měl ze včel nějaký užitek, radost a potěšení, se musí o včely starat po celý rok.

„Letošní dlouhá zima včelám nepřála, byla nepříjemná. Včely totiž za dlouhé zimy spotřebují své zásoby a tomu, kdo je na podzim řádně nenakrmil, včely uhynou hlady. Zima jako taková včelám nevadí. Včely se shlukují do chomáče kolem včelí matky, postupně se v tomto chomáči obměňují z povrchu dovnitř a udržují si potřebné teplo. Stačí, aby se během zimy udělalo na několik dnů teplo alespoň nad 10 stupňů Celsia, včely se uvolní a vylétnou ven. To znamená, že se během zimy musí vyprázdnit od svých výkalů,“ uvedl včelař Antonín Podhájecký.

Po dlouhé zimě příroda nerozkvétá postupně, ale najednou, a pak se stane, že včely raději létají na řepkové pole a nestačí dobře opylovat květy stromů. Při postupném jarním rozkvétání včely stačí zesílit a pak mohou donést víc kvalitního medu. 

V současnosti Antonín Podhájecký chová na své zahradě 40 včelstev. Jednotlivé úly se skládají z plodiště a z několika medníků. S prvním vytáčením medu začíná koncem května či až začátkem června. Jedná se o med světlý, květový.

Květový med je přírodní koncentrát nektarů z květin rostlin, v převážné většině z rostlin léčivých. Je snadno stravitelný díky vyššímu obsahu jednoduchých druhů cukrů. Obsahuje pylová zrna různých rostlin, které obohacují med o významné přírodní látky. Když je dobrý rok, je ještě druhé vytáčení medu v mezi období a poslední vytáčení je ke konci měsíce července. Bývá to už vlastně medovicový tmavší med. V porovnání s květovým medem obsahuje více fruktózy a dextrinů, ale hlavně větší množství minerálních látek a stopových prvků. Podmínkou ale jsou teplé noci. Přirozenou vlastností medu je krystalizace. Této vlastnosti se dá částečně zabránit pastováním.

Celkově medu vytočí 1 až 2 tuny. K tomu, aby měl tolik medu, musí v srpnu nakoupit zase tunu cukru, aby včely na zimu řádně nakrmil a včely nehladověly. Tak včely zůstanou silné a vydrží až do jara.

Pavel Kalina, Třemošnice

/*json*/{"map":{"lat":49.880809485251,"lng":15.553207397461,"zoom":13,"mapTypeId":"roadmap"},"markers":[{"lat":49.870299904954,"lng":15.549774169922,"type":"1","description":""}],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/