Hejtmani chtějí po státu více peněz na sociální služby a pro hasiče

Zlín - Hejtmani se na jednání Rady Asociace krajů České republiky ve Zlíně shodli, že stav financování sociálních služeb ze strany ministerstva práce je kritický. Hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček byl za asociaci pověřen jednáním o možnostech dofinancování s ministryní Ludmilou Müllerovou (TOP 09). Podle krajů je nutné zajistit 500 milionů korun, aby systém vůbec mohl fungovat. Více peněz chtějí také pro hasiče.

Hejtmani jednali také o tom, že chtějí na dofinancování sociálních služeb 500 milionů korun. „Peníze by pomohly zajistit alespoň základní chod služeb do konce roku,“ řekl ve Zlíně po jednání Rady Asociace krajů České republiky hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (KSČM).

Kraje podle něj nemohou do rozpočtů sociálních služeb výrazně přispívat, samy mají rozpočty napjaté. „Dá se šetřit na investicích, dopravě, ale u sociálních služeb můžeme těžko v říjnu říct klientům, že ústavy zavíráme a otevřeme zase až v lednu, až dostaneme peníze,“ podotkl Bubeníček.

Zástupci asociace budou jednat s ministryní práce a sociálních věcí Ludmilou Müllerovou (TOP 09). Ministryně byla pozvána na dnešní jednání do Zlína, ale omluvila se. „Jednou ze základních povinností státu je postarat se o občany, kteří jsou nějakým způsobem závislí na ústavech sociální péče. Kraje jsou ochotny spolupracovat, ale nejsou schopny zajistit dofinancování schodku,“ řekl Bubeníček.

Poskytovatelé sociálních služeb mají problémy ve všech regionech. Ve Zlínském kraji jsou požadavky poskytovatelů vyčísleny na 550 milionů korun, od státu však v prvním kole přišlo jen 419 milionů korun. Ve druhém kole, kdy ministerstvo rozdělilo v dubnu 100 milionů korun pro celou republiku, dostal kraj 7,2 milionu korun.

Hejtmani: Peníze pro hasiče ano, reformu regionálního školství ne 

Rada se věnovala i Integrovanému záchrannému systému (IZS) – konkrétně legislativě, kterou mají nyní na stole senátoři. Zajistit má další financování složek IZS včetně dobrovolných hasičů, a to ze zdrojů pojišťoven. Ročně by tak mohlo být k dispozici až 900 milionů korun. „Musíme uhradit naftu, opravy automobilů, různé revizní zkoušky, školní hasičů i potřebnou výzbroj. Peníze od pojišťovny by určitě pomohly v tom, že bychom mohli některé součásti výzbroje vyměnit za kvalitnější,“ vysvětlil potřebu financí starosta Kuřimi Drago Sukalovský (nez.). Hejtmani v této otázce požádali senátory o podporu návrhu, jelikož se domnívají, že je systém dlouhodobě podfinancován. „Vládní škrty v posledních letech znamenaly ohrožení funkčnosti systému,“ upozornil Hašek. 

Asociace se věnovala také otázce reformy regionálního školství, kterou připravuje vláda Petra Nečase. Asociace k tomu přijala odmítavé stanovisko. „V tuto chvíli nejsou zdaleka známy všechny parametry,“ poznamenal Hašek s tím, že asociace rovněž požaduje, aby byly nastaveny stejné principy pro všechny typy škol a dořešeno i financování dětských domovů.

Rada žádá zefektivnění příprav projektu vodního koridoru

Hejtmani přijali rovněž usnesení k projektu vodního koridoru Dunaj-Odra–Labe. Hašek zdůraznil, že jde o myšlenku starou několik desítek let, spjatou se jménem Baťa. „Taková vodní cesta bude mít efekty nejen v oblasti vodní dopravy, ale i v oblasti protipovodňové ochrany nebo zásobování vodou v zemědělství,“ řekl Hašek s tím, že příprava je ale zatím „liknavá“, chybí základní dokumenty. 

Problém představuje také koordinace, a to na půdě Evropské unie i při jednáních se sousedními zeměmi. „Požaduje zrychlení a zefektivnění přípravy,“ dodal předseda asociace. Podobná výstavba může podle Haška pomoci i národní ekonomice, protože představuje příležitost pro veřejné i soukromé investice a čerpání prostředků z EU.