Ostrava si připomene život a dílo Jaromíra Šavrdy

Ostrava – 25 let uplyne od smrti významného ostravského spisovatele a chartisty Jaromíra Šavrdy. Ostrava si svého čestného občana připomene 2. května na pietním aktu u jeho hrobu v Ostravě-Hrabové.

Následovat bude Šavrdovský květen – festival věnovaný významnému bojovníkovi proti komunistické totalitě, který uspořádá ostravský Antikvariát a klub Fiducia spolu s dalšími kulturními a společenskými institucemi.

  • Jaromír Šavrda
    Jaromír Šavrda zdroj: ČT Ostrava
  • Jaromír Šavrda
    Jaromír Šavrda zdroj: ČT Ostrava


PROGRAM FESTIVALU:

8. 5. ve 20.00 (klub Hudební bazar)
Vysílání svobodného rádia Hudební bazar. Tentokráte s poslechovým pořadem věnovaným Jaromíru Šavrdovi a jeho manželce Dolores Šavrdové.

Dolores Šavrdová
Dolores Šavrdová

15. 5. v 19.00 (filmový klub Studio Karel v kavárně Stará Aréna)
Projekce filmu Sám voják v poli – Jaromír Šavrda. Film natočil režisér Jiří Fiedor v cyklu Neznámí hrdinové. Po skončení projekce bude následovat beseda s autorem snímku.

19. 5. ve 14.00
Šavrdovská literární vycházka z ulice Dr. Šavrdy na Dubině k jeho hrobu do Hrabové za účasti řady spisovatelů. Průvodcem bude publicista a literát Ivan Motýl.

21. 5. v 18.00 (Antikvariát a klub Fiducia)
Ostravští herci čtou Jaromíra Šavrdu. Z literárního díla spisovatele Jaromíra Šavrdy budou číst Norbert Lichý, Jan Fišar, Josef Kaluža, Tereza Vilišová, Tereza Dočkalová, Alexandra  Gasnárková a Vladimír Polák.

Dolores Šavrdová a reportérka Televizního studia ČT Silvie Kleková
Dolores Šavrdová a reportérka Televizního studia ČT Silvie Kleková


22. 5. v 19:00 (Filmový klub Studio Karel kavárny Stará Aréna)
Projekce dokumentu ČT Přechodné adresy Jaromíra Šavrdy. Hostem bude režisérka Petra Všelichová.


24. 5. v 19:00 (Klub Atlantik)
Divadelní představení hry Josefa Topola Kočka na kolejích umělecké skupiny TRIARIUS, beseda s občanským sdružením PANT (autoři projektu Moderní dějiny) a projekce filmu Libri Prohibiti Jaromíra Šavrdy z cyklu Sami proti zlu. Film natočili studenti oboru Audiovizuální  tvorba Slezské univerzity.

27.5. 10.00–17.00 (Archiv města Ostravy)
Šavrda v archivu – speciální prohlídky pozůstalosti Jaromíra Šavrdy v Archivu města Ostravy. Uvidíte Šavrdovy motáky z vězení, rukopisy, samizdatové tisky a další unikáty.

29. 5. v 19.00 (Divadlo Petra Bezruče)
Divadelní představení podle románu Georga Orwella 1984 v Divadle Petra Bezruče. Po skončení představení bude připraven doprovodný program Divadla Petra Bezruče ve spolupráci s ostravskou pobočkou Amnesty International. Návštěvníci se budou moci seznámit s Jaromírem Šavrdou jako vězněm svědomí, kterým ho Amnesty International vyhlásila v roce 1980, anebo podepsat petici na podporu současných vězňů svědomí.

30.5. v 18.00 (Knihovna Václava Havla)
Šavrdovský večer v Knihovně Václava Havla v Praze.

30. 5. ve 20.00 (Galerie Rubrum)
Zakončení a společné setkání v galerii Rubrum.

Jaromír Šavrda

Narodil se v Ostravě 25. května 1933. Pracoval jako knihovník, středoškolský učitel a novinář. V roce 1972 založil vlastní samizdatovou edici Libri prohibiti. V té opsal například Solženicynovo Souostroví Gulag. Byl šikanován a pronásledován. Dvakrát skončil kvůli samizdatovým aktivitám ve vězení. Druhý trest, který nastoupil v roce 1983, měl na jeho zdraví fatální vliv. Nepomohly ani dopisy tehdejšímu prezidentovi Gustávu Husákovi, které mu kromě zástupců československé opozice posílali i mnozí evropští spisovatelé. Všichni upozorňovali na podlomené zdraví muže, který se provinil pouze tím, že na stroji opsal několik knih. Šavrda psal i vlastní knihy – detektivky, sci-fi povídky, básně i divadelní hry. Literárně zpracoval také své zkušenosti s pronásledováním státní bezpečností a s pobytem v komunistickém vězení. Zemřel v nedožitých 55 letech 2. května 1988. Právě podle jeho edice Libri prohibiti je pojmenována současná knihovna československé exilové a samizdatové literatury. Na jeho počest udílí u příležitosti Dne lidských práv občanské sdružení PANT Cenu Jaromíra Šavrdy za svědectví o totalitě. Jejími dosavadními laureáty jsou Antonín Huvar, Václav Havel, Eva Vláhová, František Zahrádka a Luděk Eliáš.