Dojemný příběh inspiroval k darování kostní dřeně

Praha - Jedna žena druhé darovala svoji kostní dřeň, a zachránila jí tak život. Vzniklo mezi nimi sesterské pouto, které bylo deset let založené na pouhém dopisování. Jinak než dopisem kontrolovaným lékaři spolu totiž dárce a příjemce komunikovat nesmí. Celou dobu obě ženy snily, že se setkají tváří v tvář, nakonec jim to lékaři umožnili. Podobné štěstí by ráda zažila i pacientka z Liberce. Příběhy inspirovaly řadu mladých lidí, aby darovali kostní dřeň.

Na jedné straně vstupuje do příběhu Jitka Severová, které bylo sedmadvacet let, když onemocněla chronickou leukémií. Její jedinou nadějí byla transplantace kostní dřeně. Na straně druhé paní Jana Lukešová, která se do registru dárců kostní dřeně přihlásila, když leukémií onemocněl její příbuzný. Vhodnou dárkyní pro něj ale tehdy nebyla. Její šance zachránit někomu život přišla až právě s paní Severovou.

Transplantace se povedla, a tím se odstartovalo desetileté přátelství mezi oběma ženami skrze dopisy. „Řekli mi, že nesmím uvádět žádné osobní údaje, ale dopis že jí napsat můžu, tak jsem to udělala,“ vzpomíná Jitka Severová. Jana Lukešová byla po obdržení dopisu mile překvapená, a tak odepsala. Potom už následovaly další a další dopisy. Obě dámy o sobě mluví jako o pokrevních sestrách. Jitka s vděčností, protože bez transplantace by nemoc nepřežila, a Jana s úctou k ženě, která svůj boj zvládla. Celých deset let se toužily poznat, až jim to nakonec lékaři umožnili.

Testy kostní dřeně
Testy kostní dřeně

Řada studentů chce pomoci, a tak darují kostní dřeň

Podobné štěstí by mohla mít i paní Vendula z Liberce, absolventka technické univerzity. I ta onemocněla leukémií. Její příběh přiměl desítky tamních studentů, aby darovali svou kostní dřeň. „Pocit, kdyby se to stalo někomu z blízkých… Kdybych byl vhodný dárce, potěšilo by mě to taky,“ vyjádřil se jeden ze studentů. Lékaři z pražského IKEMu museli dokonce kvůli velkému zájmu studentů o vstup do registru na fakultu přijet. Odběry prováděli přímo v učebnách.

Akce, která je zatím první svého druhu u nás, bude mít zřejmě pokračování. Hromadný vstup do registru už plánují studenti dalších vysokých škol. Solidarita studentů nemocnou ženu zaskočila a potěšila. Naděje, že i paní Vendula bude mít důvody k úsměvu, se teď zvětšila. „Je to velmi čerstvá informace. Ukázalo se, že se našel vhodný dárce v Americe, pokud vše půjde tak, jak má, tak by pravděpodobně v polovině června měla podstoupit transplantaci,“ řekla nejlepší kamarádka Venduly Jana Frontzová.