Nemocnice dostávají od pojišťoven méně peněz. Propadají se do dluhů

Jihomoravský kraj - Nemocnice v kraji jsou zadlužené. Kvůli takzvané úhradové vyhlášce letos dostávají od pojišťoven asi o deset procent méně peněz než loni. Aby se jejich finanční situace zatím nijak nedotkla pacientů, řeší ji vedení nemocnic třeba tím, že svým dodavatelům prodlužují lhůty splatnosti. Zástupci kraje a nemocnic doufají ve změnu vyhlášky. Pomoci by mohla i samotná Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Na jižní Moravu by mohla poslat peníze, které ušetřila díky restrukturalizaci zdejších nemocnic.

Firma Vlasty Hrčkové dodává do Fakultní nemocnice Brno materiál na in vitro diagnostiku. Zatímco dříve dostávala dodávky proplacené do tří měsíců, nyní po dohodě s nemocnicí přetiskla na fakturách datum splatnosti na 120 dnů. „Očekávali jsme to, hovořilo se o tom už dříve,“ komentuje jednatelka Hrčková současnou situaci. Protože její firma dodává do nemocnice materiál za sto tisíc korun ročně, je schopná takový výpadek ustát.

Problémy jí to ale přesto způsobí. „Nakupujeme ve Francii a tam musíme faktury hradit klasicky do devadesáti dnů. Abychom si byli jistí, že nenastanou problémy, aktivovali jsme si v bance debet,“ popisuje Hrčková s tím, že firmy specializující se na dražší zakázky mohou mít větší problémy.

Těžký rok 2013 pro nemocnice

S dluhy hospodařily krajské nemocnice už dříve. Nyní se ale jejich situace nijak nelepší, naopak se zhoršila hlavně kvůli nové vyhlášce o úhradách, která nemocnicím od pojišťoven zaručuje za stejnou úroveň péče méně peněz. Většinou dostávají přibližně devadesát procent loňských úhrad. 

Kromě toho se od začátku roku zvýšila daň z přidané hodnoty (DPH) a navíc byl zdravotnický materiál, jako jsou například obvazy, převeden do vyšší sazby DPH. To znamená, že při menších příjmech musí nemocnice za stejné zboží zaplatit více peněz.


Proč se nemocnice rozhodla právě k tomuto kroku? „Je to proto, abychom neměli své závazky po době splatnosti. To bychom museli zbytečně vynakládat další prostředky na penále,“ obhajuje krok ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus. Nemocnice teď od pojišťoven dostává o 17 milionů korun měsíčně méně.

V současné době má podle něj nemocnice po uplynutí splatnosti závazky ve výši necelých tří set milionů korun. „To pro organizaci s rozpočtem šest a půl miliardy není zas tolik,“ myslí si Kraus.

Ředitel nemocnice: Pacientů se problémy určitě nedotknou

Podle něj se současná situace v příštím roce zlepší a tak nikdy nenastane chvíle, že by se kvůli nesplaceným pohledávkám rušily úvazky nebo lůžka. K optimismu ho vede skutečnost, že se podle něj má pro příští rok k lepšímu změnit koeficient úhrad od pojišťoven, který je pro letošek nepříznivý.

Jak dodavatelé, tak i nemocnice jsou teď v určitém kruhu, který se cyklí právě podle plateb pojišťoven. „Pojišťovny nám proplácejí v reálném čase pouze zálohy. K finálnímu vyúčtování dochází až zpětně. Nás tedy zálohují pojišťovny a my zálohujeme dodavatele,“ vysvětluje Kraus.

Mezi nákupy, u kterých fakultní nemocnice prodloužila dobu splatnosti jsou většinou přístroje denní spotřeby.
Zdroj: ČT24

Kromě znojemské nemocnice a brněnské Nemocnice Milosrdných bratří dluží všechna zařízení v kraji. I v Kyjově, kde je nemocnice v minusu asi čtrnáct milionů, viní ze své současné špatné situace ministerstvo zdravotnictví jako autora úhradové vyhlášky. „Úhrady od pojišťoven dostáváme ve výši necelých devadesáti procent toho co vloni. Přitom ale vykonáme 120 procent práce,“ dokumentuje nepoměr ředitel nemocnice v Kyjově Petr Svoboda. Ani v jeho nemocnici zatím nemá finanční situace dopad na zaměstnance ani pacienty. Také kyjovští ale prodlužují splatnosti faktur.

Hašek: Pomůže změna vyhlášky nebo úspory z restrukturalizace

O tom, jak se z dluhového kruhu nemocnic dostat ven, jednal dnes v Brně jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD) s ředitelem VZP Zdeňkem Kabátkem. Podle hejtmana, který zároveň zastává funkci radního pro zdravotnictví, by mělo dojít ke změně kritizované vyhlášky.

„Situace je vážná. Na jižní Moravě je rozdíl v horizontu několika desítek milionů korun. Jednáme proto s ministerstvem o změně úhradové vyhlášky i o zvýšení plateb na pojištěnce,“ upřesňuje hejtman s tím, že prozatím se snaží kraj šetřit i jinak. Například pomocí nedávné dražby energií. Kraj díky ní ušetřil osmdesát milionů korun, z nichž asi třetina náleží právě nemocnicím.

Ve hře je speciálně pro jižní Moravu ještě jedna možnost. Kraj totiž jako jediný v republice podepsal loni s VZP memoranda o restrukturalizaci akutní zdravotní péče. „Budeme pečlivě vyhodnocovat, jaký efekt měla memoranda uzavřená na konci roku a úspory jsme připraveni poskytnout na další úhrady služeb v kraji,“ slibuje do budoucna ředitel VZP Kabátek.