Nechodí do školy a už znají všechny státy. Jak se žije s geniálním dítětem?

Praha – Nadprůměrné dítě je pro mnohé rodiče radostí i starostí. Kdo by nechtěl mít doma chytrého potomka. Jenže vysoké IQ ještě není klíčem k budoucímu úspěchu a vychovat takové dítě není vůbec snadné. Ročně se jich u nás narodí zhruba dva tisíce a někteří jsou členy Mensy už v pěti letech. V předškolním věku často čtou, znají historii a v zeměpisu excelují líp než dospělí. Reportáž o nich pro pořad 168 hodin připravila Lea Surovcová.

Pro rozvoj inteligence dítěte je nutná nejen genetická výbava, ale i podnětné rodinné prostředí. „Do pěti až sedmi let se dá ovlivnit rozvoj neuronové sítě, stavba mozku různými podněty,“ uvedl předseda sdružení MENSA Tomáš Blumenstein. Mimořádný talent a nadání se dá poznat už ve třech letech, ale důležitější je věk až kolem osmi let. „To opravdové nadání se rozezná ve věku osmi let, jinak to může být zrychlený vývoj, díky tomu, že dítě vyrůstá ve zdravém a hodně podnětném prostředí,“ míní dětská psycholožka Václava Masáková.

Malý Jakub jmenuje vlajky zemí
Malý Jakub jmenuje vlajky zemí

Talentované děti, stejně jako handicapované, potřebují individuální přístup. Jinak je škola přestane bavit a s genialitou je konec. Na některých školách proto mají speciální třídy, kterých je ale po republice málo. Rodiče si tak musí hlavně poradit sami. „Je složitá otázka se sebevědomím, určitě není dobře mu ho zašlapávat a není dobře ho ani vynášet do nebes. Potom z něho může vyrůst nevychovaný fracek, kterého nikdo nemá rád,“ konstatoval Blumenstein.

Mami, a jak se žilo, když ještě existoval Sovětský svaz?

Jakub ve svých pěti letech intenzivně nasává všechno, co se děje kolem. Bedlivě třeba nedávno sledoval přímou volbu prezidenta a umí rozeznat vlajky světových zemí „Když mu byly čtyři roky, najednou se zeptal: Maminko, povídej mi, jak to vypadalo, když existoval ještě Sovětský svaz,“ vzpomíná Zuzana Havlíková. I takové zážitky mohou mít rodiče nadprůměrně inteligentních dětí, které se často ve čtyřech letech samy naučí číst a psát.

  • Předškolák si čte
    Předškolák si čte zdroj: ČT24
  • Malý čtenář
    Malý čtenář zdroj: ISIFA / Lidové noviny

Například teprve pětiletý Jan si už vede čtenářský deník, a když má chuť, luští křížovky. Nejraději má ale Čtyřlístek. Jeho vzorem je totiž vynálezce Myšpulín. „Chtěl bych vynalézat a chtěl bych se něco naučit o lidském těle,“ vypráví chlapec. Na rozdíl od ostatních vrstevníků ho nezajímala autíčka a pořád zkoumal abecedu. „Venku jsem půl roku musela přeříkávat písmenka na SPZ,“ vzpomíná jeho maminka Martina Pokorná. Podle posledního testu školní zralosti je Jan ve vývoji o tři roky napřed, tedy na úrovni osmiletého dítěte.

Budou se ve škole nudit?

Inteligence dětí se dá často rozeznat i podle toho, jak brzy začínají mluvit. Malá Jasmina od jednoho roku mluví ve větách, pozná barvy nebo s přehledem ovládá tablet. Brzo začala používat minulý a budoucí čas. I talentované děti mají svoje slabiny. Jasmina by měla podle psychologa cvičit vizuální paměť. Chlapci zase motoriku. I tak se ale rodiče trochu obávají jejich nástupu do školy. „Zatím je to v oblastech, které zvládáme, horší by bylo, kdyby se posunul do chemie nebo do jiných oblastí, na které neumíme odpovědět. Potenciální problémy začnou za rok a půl, až Kubík půjde do školy,“ dodala Havlíková.