Na jižní Moravě si letos lidé za odpad většinou připlatí

Jižní a východní Morava - Týdny, v některých městech už pouze dny, zbývají do termínu, ve kterém musí být zaplacené poplatky za komunální odpad. Kromě příležitostných dlouhých front u pokladen letos lidem placení v mnoha obcích znepříjemní i navýšení poplatků. Městům to po deseti letech dovolila novela zákona. Zatímco větší města ve Zlínském kraji poplatky nechala na stejné hladině, okresní sídla na jižní Moravě s výjimkou Břeclavi zdražovala.

V Brně se musí poplatek zaplatit do konce května. V bezmála čtyřsettisícovém Brně se poplatky na letošek zvedly o 175 korun. Kdo má v moravské metropoli trvalé bydliště, tak zaplatí místo dřívější pětistovky 675 korun. Ani to podle magistrátu na náklady spojené se svozem a likvidací odpadu nestačí. „Abychom náklady pokryli, musí město z rozpočtu ke každému vybranému poplatku doplnit přibližně sto osmdesát až dvě stě korun,“ popsal odpadovou ekonomiku města mluvčí Pavel Žára.

Možnosti jak zaplatit poplatky v Brně

Platí se částka 675 Kč, která je splatná do 31.5. 2013

1) Na pokladně na adresách

  • Šumavská 33 
  • Malinovského náměstí 3

2) Bezhotovostním převodem

  • číslo účtu je 156304/5400
  • variabilním symbolem je rodné číslo poplatníka
  • specifický symbol (při poplatku za nemovitost) je 123
3) Poštovní poukázkou
  • Poštovní poukázky s předtištěným číslem účtu jsou spolu s formuláři oznámení společného zástupce k dispozici na všech kontaktních místech Magistrátu, na úřadech městských částí a samozřejmě na pracovišti správce poplatku.

V Brně, podobně jako v jiných městech, lidé většinou nechávají platby na poslední chvíli.  „Nakonec zaplatí asi pětadevadesát procent lidí a největší část z nich během posledních dvou týdnů. K dnešnímu dni zaplatilo zhruba 165 tisíc z celkových 385 tisíc Brňanů. Vybralo se zatím 111 milionů korun,“ upřesnil mluvčí Žára s tím, že nejčastěji lidé platí prostřednictví pokladen na Malinovského náměstí a Šumavské ulici. O něco méně Brňanů využívá bankovní převod a ještě méně možnost platby složenkou.

Podobně jako Brno využila zákonnou možnost navýšení poplatků i další města na jihu Moravy. Z těch okresních se s částkou nehýbalo pouze v Břeclavi. Zažitou praxí, kterou například v Brně kritizuje opozice, je platba za osobu s trvalým bydlištěm ve městě. Například v Blansku ale platí i majitelé objektů, kde není nikdo přihlášen k trvalému pobytu. Nejčastěji tedy rekreačních chat. V Břeclavi potom mají nejen nízké a nezvýšené poplatky, ale navíc děti do 6 let a senioři nad 65 let platí jen 300 korun ročně.

Poplatky za komunální odpad v Jihomoravském kraji

město                                                                          v roce 2012 (v Kč/os) v roce 2013  (v Kč/os) 
Blansko 492 540
Brno 500 675
Břeclav 480 480
Hodonín 480 600
Vyškov 500 580
Znojmo 500 580

Ne všude ale řešili problém s drahou likvidací odpadu zvyšováním poplatků. Ve Šlapanicích na Brněnsku se zastupitelstvo rozhodlo občanům zrušit poplatky za odpad úplně. Platí je tudíž pouze firmy. „Naproti tomu jsme zvýšili daň z nemovitosti, což kompenzuje občanům právě zrušený poplatek. Ve výsledku obec vybere více, přičemž rozdíl doplatí podnikatelé,“ popsal neobvyklý systém šlapanický starosta Jaroslav Klaška (KDU-ČSL).

Ve Šlapanicích museli předtím vždy doplácet přibližně polovinu nákladů za odpad. „Vždy jsme dopláceli přibližně tři miliony korun. Z poplatků jsme přitom vytěžili pravidelně asi 3,2 milionů korun,“ upřesnil Klaška.

Poplatky za komunální odpad ve Zlínském kraji

město                                                                          v roce 2012 (v Kč/os) v roce 2013 (v Kč/os) 
Bystřice pod Hostýnem                                    444 444
Holešov 492 492
Kroměříž 492 492
Otrokovice 480 480
Rožnov pod Radhoštěm 492 492
Uherský Brod 500 500
Uherské Hradiště 500 500
Valašské Meziříčí 490 490
Vsetín 492 492
Zlín 500 500


Na tříděném odpadu spalovna vydělává

Náklady na likvidaci odpadu sestávají ze dvou složek. Tou první je svoz zajišťovaný popeláři. Druhou částí je samotná likvidace. Ta je také snadněji vyčíslitelná. Například brněnský odpad končí v líšeňské spalovně provozované společností SAKO. „Likvidace jedné tuny odpadu stojí 850 korun,“ vyčísluje ředitel SAKO Jiří Kratochvíl a dodává, že k tomu je potřeba připočíst právě náklady na svoz, které se různí podle typu popelnic a dalších faktorů.

Ve Šlapanicích poplatky za komunální odpad zrušili
Ve Šlapanicích poplatky za komunální odpad zrušili
Více fotek
  • Ve Šlapanicích poplatky za komunální odpad zrušili zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/47/4674/467400.jpg
  • Svoz odpadu je proměnlivá účetní položka zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/47/4675/467402.jpg
  • Vytříděný odpad spalovna prodává dál zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/47/4675/467412.jpg
  • Recyklovatelný odpad na dvoře líšeňské spalovny zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/47/4675/467408.jpg
  • Útroby líšeňské spalovny komunálního odpadu zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/47/4675/467403.jpg
  • Spalovna v brněnské Líšni zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/47/4675/467410.jpg

Když desetitunové popelářské auto, takzvaná kukačka, do spalovny přijede, vysype svůj obsah do bunkru, do kterého se vejde až pět tisíc tun. „Tam ho promícháme a hmotu potom přidáváme do kotle, kde ji využíváme k výrobě tepelné a elektrické energie,“ popisuje proces Kratochvíl. Napříkad v letních měsících, kdy jsou ostatní zdroje tepla vypnuté, je v brněnské síti pouze teplo produkované odpadem.

Ještě lépe využitelný je tříděný odpad. „Svoz je oceněn podobně. Suroviny ale nespalujeme a naopak je prodáváme dál,“ vyzdvihuje Kratochvíli ekonomičnost například vyhozených a vytříděných PET lahví.