Letošní spotřeba ivančických slavností: přes čtyři tuny chřestu ze Slovenska

Ivančice - Devatenáctý ročník Slavností chřestu zve milovníky této „znovuobjevené“ zeleniny do Ivančic. Bílý chřest má sice v tomto moravském městě silnou tradici, dnes se tady ale už nepěstuje. Na slavnosti jej pořadatelé musí dovážet ze Slovenska, přičemž během oslav se v Ivančicích zkonzumují čtyři a půl tuny této lahůdky.

Ivančický chřest, to je pojem, který znal i císařský dvůr ve Vídni. Rodiště Alfonse Muchy nebo Vladimíra Menšíka se tak proslavilo také svým pěstitelským úspěchem. Dnes už se asparagus v okolí města nepěstuje. Tradice chřestových slavností ale zůstala. Své kulinářské umění letos v Ivančicích představí osm restaurací, které z chřestu připraví gurmánské menu. Gastronomická akce se koná až do neděle a jednotlivé chřestové delikatesy doprovodí i ochutnávka moravských vín.

Ivančický chřest dováží pořadatelé z nejbližší velké pěstírny chřestu ve slovenských Velkých Levárech. Při prvním ročníku objednali jen dvě stě kilo chřestu a báli se, aby se vůbec prodal. Dnes jej objednávají čtyři a půl tuny a bojí se, aby jim stačil. Poptávka roste a dokonce i slovenská velkopěstírna začíná mít problémy ivančickou objednávku splnit.

Slavnosti chřestu lákají na bohatý kulturní program, přičemž v neděli se zájemci mohou do Ivančic vypravit z Brna parním vlakem. Odkaz vídeňského dvora má připomenout symbolická nedělní návštěva císařovny Sissi. Dnes je vstupné na slavnosti zdarma, nabídka se totiž významně rozšíří až o víkendu. Pokud se milovníci chřestu vypraví na slavnosti v sobotu či neděli, zaplatí stokorunové vstupné. Senioři pak osmdesát korun.

Slavnosti chřestu začínají už dnes. Vyvrcholí v neděli
Zdroj: ČT Brno

Proč se chřestu říká špargl?

Původ řeckého slova asparagos se odvozuje od staršího názvu v jazyce staroíránském „sparega“, což znamená výhonek, prut či ratolest. Od Řeků převzali tento název Římané. Slovo špargl pochází z němčiny. Ve všech evropských zemích je základem názvu pro chřest slovo asparagos. Čeština však tuto zeleninu pojmenovala chřest. První písemné záznamy pochází z doby Karla IV. Během 15. a 16. století bylo toto slovo zapomenuto a zůstal jen starý lidový název: hromové koření, který asi dostal podle červených bobulek. Teprve Josef Svatopluk Presl vzkřísil slovo chřest v Květeně z roku 1819, odtud jej převzal do svého slovníku Josef Jungmann.

Zdroj: Slavnosti chřestu 2013


Tato labužnická pochoutka, kterou si užíval i samotný císař musela během první světové války ustoupit dostupnější a levnější zelenině. Narušená tradice pěstování chřestu je dodnes patrná. Češi jej považují za snobskou delikatesu a mají o něm jen velmi málo informací. Ivančické slavnosti se proto snaží tuto zeleninu opět zpopularizovat. „Lidé začínají mít zájem o jídla z chřestu. Je chutný a dobře se s ním pracuje. Nejhorší je to loupání,“ připouští jistá úskalí kuchař Petr Bedřich Burděj. Gurmánské brněnské restaurace připraví z chřestu i některá exotická jídla, například chřestové sushi. Návštěvníci se také dozví, jak si doma vytvořit vlastní chřestovnu.

Chřestem ku zdraví

Chřest pomáhá při onemocnění ledvin a močového měchýře, při poruchách funkce jater a žlučníku. Příznivě působí na srdce a krevní oběh, ale i na nervovou soustavu, když pomáhá ulevit od bolesti zad. Coby bohatý na vlákninu je vítanou prevencí proti vzniku nádorů trávicího traktu. Je prokázáno, že při časté konzumaci chřest účinkuje též jako afrodisiakum. Látkové složení chřestu je z nutričního hlediska velmi příznivé. Charakterizuje ho velký obsah vody, bílkovin a vlákniny, ale minimum sacharidů a lipidů. Má relativně velký obsah esenciálních aminokyselin. Významně jsou v něm zastoupeny vitamíny A, B1, B2, C, E, niacin a kyselina listová. Z minerálních látek jsou v chřestu nejvíc zastoupeny draslík, fosfor, síra, vápník, hořčík, železo, mangan, měď a selen.

Zdroj: Slavnostni chřestu 2013


Historický snímek chřestové plantáže
Zdroj: KIC Ivančice

Tradice pěstování chřestu sahá v Ivančicích až do konce 18. století, kdy u města vznikla i první chřestová plantáž. K pěstování této zeleniny nabádali mniši z kláštera v Moravském Krumlově. Jiný historický pramen tvrdí, že se chřest dostal do moravského města díky obchodníkovi z Frankfurtu - Václavu Hüpšovi. „Pěstoval ho tady lékárník Anton Worel, který byl velice populární a vozil ho císařovně Sissi,“ upřesnila slávu místního šparglu Ivana Vilmanová z Kulturního informačního centra v Ivančicích.

Obliba chřestu v Evropě v posledních dvaceti letech opět rapidně narostla. Česká republika se však stále drží spíše v nižších číslech:

Obliba a spotřeba chřestu

Následující čísla představují spotřebu chřestu v Rakousku (1. sloupec) a Německu (2. sloupec):

r. 1990    17 dkg/osoba    55 dkg/osoba
r. 1994    26 dkg/osoba    88 dkg/osoba
r. 2003    82 dkg/osoba    142 dkg/osoba

Spotřeba chřestu v České republice:

r. 2002    3 dkg/osoba
r. 2003    10 dkg/osoba.

Zdroj: Slavnosti chřestu