Co s přemnoženými bobry, radili se čeští a rakouští vodohospodáři

Deutsch-Wagram (Rakousko) - Čeští a rakouští vodohospodáři se sjeli do městečka Deutsch-Wagram na společnou konferenci o regulaci populace bobra evropského. V obou zemích se mezinárodně chráněné zvíře přemnožilo. Rakušanům ale mírnější ochrana bobra umožňuje jeho počty snadněji regulovat.

Za zvýšením populace bobrů v posledních letech stojí především čistší toky a mezinárodní ochrana. Právě v tom, jak přísně k ochraně bobrů přistupují, se Česká republika a Rakousko liší. U jižních sousedů mírnější zákony umožňují ochráncům přírody držet jejich populaci v normálu. Bez větších problémů je možné na stromy upevňovat pletivo, aby je bobři nemohli ohlodávat.

„Od roku 2011 mají rakouští vodohospodáří povolený odlov v místech, kde došlo k jeho přemnožení,“ uvedl ředitel pro správu povodí z Povodí Moravy Antonín Tůma.

Takovou možnost čeští vodohospodáři nebo obce vůbec nemají. Jediné, co mohou dělat, je stavby bobrů opakovaně rozebírat. Za nepovolený odstřel bobra lidem hrozí pokuta až sto tisíc korun.

Narušené hráze se při povodních mohou protrhnout

Podle Tůmy činí bobři největší potíže na jižní Moravě. „Bobr se nám šíří na hlavních tocích i na jejich přítocích. Největší problémy vznikají na hrázových systémech, které mají chránit města. Pokud bobři tyto hráze naruší, může při povodních dojít k jejich protržení,“ řekl Tůma.

Populace bobrů devastuje například okolí rybníka u Březolup na Uherskohradišťsku. Tamní bobři začali stavět hráze na obtočném kanálu, který má z Hlubočského rybníka odvádět přebytečnou vodu. Bobři narušili vodní cesty natolik, že do rybníka přitéká více vody, než je obvyklé. V případě silných dešťů hrozí, že voda vtrhne do obce. Rybník navíc potřebuje rekonstrukci. Právě díky tomu získaly Březolupy souhlasné stanovisko Zlínského kraje k tomu, aby mohly likvidovat bobří nory a hráze.

Obec teď usiluje o to, aby mohla populaci bobrů regulovat přímo - odchytem nebo odlovem. Podobnou výjimku chtěla řada dalších obcí, žádné se to ale nepodařilo.

Bobři versus stromy: neřešitelný problém Lednicko-valtického parku

Problémy s bobry mají i v Lednicko-valtickém areálu, kde proti sobě stojí ochrana bobra a ochrana vzácných dřevin. Bobři tam také narušují břehy řeky Dyje. Správa parku se už léta marně snaží najít řešení, jak udržet bobry mimo tento areál, v poslední době uvažují i o instalaci mříží na řeku Dyji tak, aby se bobr do areálu nedostal.

BobrBobr evropský (Castor fiber) je až metr velký hlodavec s dlouhým plochým ocasem, který staví soustavy kanálů a hrází. Jeho potravu tvoří kromě bylin i větvičky a lýko. Váží 30 kg a po jihoamerické kapybaře je druhým největším hlodavcem. Životu ve vodě je přizpůsoben díky plovacím blanám, které jsou na zadních končetinách, a uzavíratelným nozdrám. Vedle toho má i žlázu vyměšující látku, která impregnuje srst. Pod vodou je schopen setrvat až 20 minut.


Své zkušenosti s bobry mají i na Baťově kanále. Před dvěma lety se například kvůli usídlení bobrů propadla ochranná hráz Baťova kanálu u Veselí nad Moravou. Bobři totiž narušují protipovodňové nebo rybniční hráze. Následně dochází k podemílání a ztrátě stability. Správci tedy musí místa zpevňovat. Vedení Povodí Moravy proto umístilo na některé ohrožené úseky řeky Dyje ocelové desky, které bobrům zabrání ve vytváření nor u hrází.

Česká republika je pro bobra přirozeným prostředím. I když byl v minulosti vyhuben, ve druhé polovině dvacátého století se na naše řeky začal vracet. Jeho jediným nepřítelem je člověk. Kvůli absenci predátora, který by stav populace bobrů reguloval, je na některých místech bobr přemnožený a expanduje na další území.