Který majetek by církve mohly získat zpět?

Brno/Zlín – Nevyřešené vlastnické vztahy mezi státem a církvemi komplikují řadě míst na jižní a východní Moravě rozvoj. Například kroměřížské koupaliště Bajda kvůli nedořešeným církevním restitucím chátrá už dvacet let, město investuje jen do nejnutnějších oprav. Zatímco na Zlínsku by se restituce dotkly velkého množství budov a pozemků, na jižní Moravě je jich méně.

Koupaliště Bajda v těsné blízkosti Arcibiskupského zámku sice návštěvníkům nenabízí tobogany ani moderní prostředí, přesto je pro řadů Kroměřížanů srdeční záležitostí. Město ale areál posledních dvacet let udržuje v chodu jen pomocí nejnutnějších investicí.

Do rozsáhlejší rekonstrukce, kterou Bajda tolik potřebuje, se pustit nechce. Část pozemků, na nichž koupaliště leží, totiž patří církvi. „Chceme tuto situaci nějak vyřešit. V případě, že by ta možnost byla, tak by radnice požádala o pronájem, nebo o odkup těchto pozemků,“ řekl mluvčí Kroměříže Pavel Zrna.

V Modré a ve Velehradě zase plánují postavit na církevních pozemcích točnu autobusu a parkoviště. „Jsme rozhodnutí to udělat bez ohledu na to, jak restituce dopadnou. Toto zázemí bude sloužit starousedlíkům i věřícím v době Cyrilometodějských slavností,“ vysvětlil starosta Modré Miroslav Kovářík.

Velehrad navíc plánuje, že ve dvou lokalitách postaví rodinné domky. Územní plán to dovoluje, nejasný vlastník pozemků nikoliv. Před časem se situace změnila, když dalo olomoucké arcibiskupství najevo, že pozemky buď převede, nebo odprodá.

Tomáš BaťaJediným městem, které může restituce pustit zcela z hlavy, je Zlín. Tomáš Baťa při stavbě svého impéria totiž předběhl dobu i v této záležitosti. Pozemky od církve vykoupil už v první polovině minulého století.


Brněnská diecéze příliš majetků, které by mohla nárokovat, nemá

Jako na smilování čekají na rozlousknutí církevních restitucí také v Předklášteří u Tišnova. „Předklášteří bylo založeno kolem kláštera Porta Coeli a většina pozemků původně patřila církvi,“ potvrdil starosta Antonín Nahodil (STAN).

Kvůli církevním nárokům už dvacet let zarůstají trávou zdejší rozlehlé sady a na některých pozemcích není možné stavět, i když s tím územní plán počítá. „Za posledních dvacet le se tady postavilo minimum rodinných domků,“ řekl starosta Předklášteří Antonín Nahodil (STAN).         

Brněnská diecéze ale patří v porovnání s olomouckou nebo pražskou diecézi k těm chudším. Biskupství a jeho 449 farností bude nárokovat zhruba 1 800 hektarů půdy. „To je na území, které přesahuje Jihomoravský kraj, opravdu velmi málo,“ uvedla před časem mluvčí diecéze Martina Jandlová. Podle ní jde většinou o zahrady u farností.

Církev ale bude usilovat o navrácení kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře na Vysočině. Památka UNESCO byla do roku 1953 majetkem církve, teď to bude jeden z nejvýraznějších tuzemských církevních restitučních nároků.

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře
Zdroj: CzechTourism

V Brně budou uplatňovat restituční nároky například milosrdní bratři. Podle převora Františka Martina Macka by chtěli zpět získat vinohrady a sklepy u Valtic. Peníze z hospodaření hodlají využít na provoz známé nemocnice nesoucí jejich jméno.     

Církevní restituce

Církve by od státu měly podle zákona dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Budou však muset prokázat, že na něj mají nárok a že jim byl zabrán v době mezi únorovým nástupem komunistů v roce 1948 a 1. lednem 1990. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace.

Stát naopak církvím postupně přestane hradit platy duchovních ve výši zhruba 1.5 miliardy korun ročně. Přechodné období majetkové odluky má trvat 17 let. První tři roky bude stát na platy duchovních a administrativu přispívat z rozpočtu plnou částkou, od čtvrtého roku se částka každoročně sníží o pět procent.