V Pršticích navazují na odkaz dietrichsteinských rybníků, které chránily obec před zátopami

Prštice (Brněnsko) - V obci Prštice ležící mezi Ivančicemi a Brnem žije více než devět set obyvatel. První písemnou zmínku o Pršticích (německy Pirschicz) můžeme nalézt v tzv. Rudíkovské listině sepsané v oslavanském klášteře v roce 1289. V katastru obce se také již dříve našly stopy po našich předcích z pravěku. V minulosti tvář obce ovlivnila zejména soustava rybníků, která se po zátopách z roku 2010 částečně obnovuje. 

Název obce pravděpodobně pochází z osobního jména Pršek a první zmínka o obci se datuje na konec třináctého století. Území na Bobravské vrchovině ale bylo osídleno ještě dávno před naším letopočtem. Podle nepotvrzených pověstí stálo na místě dnešních Prštic keltské hradisko obklopené bažinami. Existenci hradiska se zatím potvrdit nepodařilo, ale v katastru obce byly nalezeny zbytky prehistorického sídliště, kosterní pozůstatky a nástroje z mladší doby kamenné a doby bronzové. Při ražení železničního tunelu v roce 1870 byl nalezen mamutí kel a stolička, které jsou k vidění v Rajhradském klášteře.

V minulých stoletích tvář Prštic nejvíce ovlivnila soustava sedmi rybníků táhnoucích se kolem koryta Šatavy. Do dnešní doby se dochoval je nejvzdálenější rybník s názvem Krhánek nebo Na Fialské. „Rybníky postupně zanikaly od dob napoleonských válek. Anglie tehdy začala blokovat Evropu a na kontinent přestala dodávat cukrovou třtinu. Proto se začala ve velkém pěstovat cukrová řepa, která ale potřebuje hodně vláhy. Vlhká půda pak byla využita jako pole pro cukrovku. Svůj podíl na konci rybníků v Pršticích má i zánik místní cihelny, která měla vlastní rybník na máčení cihel. Bohužel s rybníky přišla obec i o protipovodňovou ochranu,“ uvedl starosta obce Josef Daněk (nez.).

Velká voda ohrozila Prštice v letech 1862, 1934 a 2010. Zatímco u prvních dvou zátop chránila Prštice soustava rybníků nebo alespoň její část, před třemi lety zasáhla velká voda z přívalových dešťů s plnou silou. „Po zkušenostech ze zátop v roce 2010 jsme se rozhodli obnovit alespoň část ze soustavy rybníků a vybudovat suchý poldr chránící zámek. Dostali jsme na to dotaci ve výši deseti milionů korun,“ doplnil Daněk. Kromě klidnějšího spánku obyvatel obce u koryta potoku Šatavy přinesla výstavba protipovodňových opatření Pršticím i jedno ocenění. Rybníky a projekt protipovodňové ochrany Prštic totiž získal druhé místo v soutěži Ekologická stavba roku 2012 v Jihomoravském kraji.

Prštický zámek, ve kterém sídlí mateřská škola a obecní úřad, vzniknul jako tvrz prvních držitelů obce z rodu Nižatů. Poté se z tvrze stalo sídlo správců panství a na krátkou dobu dokonce i skladiště hospodářského statku. Za vlády hraběcího rodu Thurnů v 16. století byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. Barokní podobu získal zámek v letech 1750 až 1760, kdy ho přestavěli jeho tehdejší vlastníci z rodu Dietrichsteinů. V roce 1808 zámek vyhořel a po opravě získal svou dnešní podobu. Od roku 1925 byl zámek majetkem Československého státu a v roce 1947 ho odkoupila obec, která ho využívá dodnes.

/*json*/{"map":{"lat":49.136350360559,"lng":16.482925415039,"zoom":11,"mapTypeId":"roadmap"},"markers":[{"lat":49.117338016455,"lng":16.47331237793,"type":"1","description":""}],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/