Pozlovice - Církevní restituce dál dělají starosti obcím, a to nejen těm, které mají nějaký majetek na církevních pozemcích. Další peníze a čas stojí i ostatní - nově totiž musí samosprávy dokládat, že pozemky, které hodlají od státu koupit nebo do nich jinak investovat, nepatří církvi. Takový problém teď řeší Pozlovice na Zlínsku.
Pozlovice čelí byrokracii. Kvůli církevním restitucím
Půl století Pozlovice provozovaly přístaviště na luhačovické přehradě se souhlasem Povodí Moravy jako majitele pozemků pod stavbou. Vše fungovalo bez problémů. Až doteď, kdy se po dvouleté opravě molo vrátilo na přehradu a městys zároveň požádal vodohospodáře, aby pozemky pod ním mohl užívat jako věcné břemeno.
Tím by Pozlovice ročně ušetřily tisíce korun. Nemusely by totiž za ně vodohospodářům platit nájemné jako dosud. Jenže nově musí doložit výpis z katastru, aby bylo jasné, že na parcely se nevztahují církevní restituce.
„Dřív fungovala dohoda oboustranná. Nebylo nutné ošetřovat věci složitými majetkoprávními vztahy,“ řekla starostka Pozlovic Olga Tkáčová (nez.).
Povodí Moravy hájí požadavek novými podmínkami vyplývajícími ze zákona o církevních restitucích. "Vycházíme z metodického pokynu ministerstva financí, potažmo ministerstva zemědělství. Musíme prolustrovat pozemky, abychom zjistili, že nejsou zatížené církevními restitucemi, uvedla Gabriela Tomíčková z Povodí Moravy.
A další příklad. Nad koupalištěm Pozlovice chtějí zpevnit svah novou výsadbou. Opět musí žádat katastrální úřad o potvrzení, že pozemky nejsou církevní. „Pro nás to znamená objednat na katastru srovnávací sestavu parcel, zaplacení správních poplatků a spoustu další práce navíc,“ postěžovala si starostka Tkáčová.
Stát totiž chce mít jistotu, že s církevním majetkem se nebude neoprávněně nakládat. Pro samosprávy potažmo další instituce je to ale další papírování a další peníze z rozpočtu. A to paradoxně i v případě, kdy je už předem jasné, že například dotčené pozemky v Pozlovicích církvi nepatří.
Církevní restituce
Církve by od státu měly podle zákona dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Musejí však prokázat, že na něj mají nárok a že jim byl zabrán v době mezi únorovým nástupem komunistů v roce 1948 a 1. lednem 1990. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace.
Stát naopak církvím postupně přestane hradit platy duchovních ve výši zhruba 1.5 miliardy korun ročně. Přechodné období majetkové odluky má trvat 17 let. První tři roky bude stát na platy duchovních a administrativu přispívat z rozpočtu plnou částkou, od čtvrtého roku se částka každoročně sníží o pět procent.