Meteorologové prozkoumali, jak proudí smog mezi Českem a Polskem

Moravskoslezský kraj – Pravidla přeshraniční výměny smogu mezi českou a polskou částí průmyslového Slezska jsou přečtené. Postaral se o to tříletý výzkum českých a polských meteorologů z obou stran hranice. Zjistili, že objemy škodlivin naměřené na dvou desítkách stanic jsou přibližně stejné. Pouze dvojnásobné množství oxidu siřičitého na polské straně jasně vypovídá o problému, který naši sousedi zatím nevyřešili. V domácích kotlích topí často špatně a nekvalitním uhlím.

Je to import a export, kterým se hospodářské komory Česka a Polska nechlubí. Jde o smog a škodliviny z průmyslu, dopravy a domácích kotlů v jedné z nejšpinavějších oblastí Evropy, ve Slezsku.

Česko-polská hranice vede přes most přes řeku Odru v Bohumíně.

Po většinu roku proudí vzduch směrem z české části Slezska do té polské. V období inverze je to přesně naopak. Škodliviny z polských komínů a výfuků proudí do českého Slezska.

Nejhůře jsou na tom obce uprostřed území, které jsou blízko hranice. Znečišťují je větry z obou směrů. Polská Wodzislaw Slaska nebo české Věřnovice vévodí také tabulkám ročních koncentrací prachu PM10.

Primář plicního sanatoria ve Wodzislawi ze svých zkušeností ví, že i když jeho pacient sportuje, nekouří a nepije, může dostat astma jen kvůli tomu, kde žije. Ministři životního prostředí obou zemí už plánují společné dotační programy.

„Je to o penězích pro průmysl, podporování nových technologií. To, co se osvědčilo u nás, realizovat i v Polsku,“ komentoval problematiku český ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.

„Týká se to i domácích topenišť a nesprávného používání některých paliv. S tím chceme v Polsku bojovat, to musíme změnit. Ale bude to chtít svůj čas,“ uvedl Marcin Korolec, polský ministr životního prostředí.

Výzkum meteorologů vlastně potvrdil, že má smysl řešit ovzduší obou států společně. A vědecky potvrdil také praktické rady, které mezi sebou obyvatelé Slezska tradují na základě vlastních zkušenosti. 

„V zimním období, když to vypadá, že je krásné počasí, svítí slunce, je modrá obloha, většinou bývají špatné rozptylové podmínky, a právě proto je dobré v těchto dnech odjet třeba na hory,“ uvedl spoluautor studie Libor Černikovský.

Naopak když fouká vítr a prší nebo sněží, může jít obyvatel Slezka ven bez obav, že by se nadýchal škodlivin.