Nová výstava ukáže i kufr, který si s sebou do exilu vzal disident Jan Tesař

Brno – Jak se lidem žilo v období normalizace a jak vypadala cesta k demokracii, odhaluje nová výstava Moravského zemského muzea v Brně. Mezi exponáty se objevuje třeba lodní kufr českého historika, esejisty a disidenta Jana Tesaře, který ho doprovázel do zahraničí, když byl z Československa vyhoštěn. Kurátoři vystavili i originál zakládací listiny Charty 77, který vloni muzeu věnoval básník a dramatik Pavel Kohout.

Odrazovým můstkem pro výstavu je 21. srpen 1968 a období normalizace, které následovalo. „Návštěvníci uvidí perzekuce, cenzuru, tlak na média, nejrůznější zákazy. Zjistí také, že o svoji práci a postavení postupně přichází spisovatelé a novináři. Útlak jde i do osobní sféry – tito lidé mají zákaz cestování, jejich svoboda je čím dál více omezována,“ popsala autorka výstavy Eleonora Jeřábková.

Jedním z těch, na koho si komunistický režim lidově řečeno „došlápnul“, byl i historik a esejista Jan Tesař. Člen komunistické strany její řady po srpnu 1968 opustil. V 60. a 70. letech byl vězněn hned třikrát.

V roce 1980 musel signatář Charty 77 svůj lodní kufr sbalil nadobro, když ho komunisté donutili odejít do exilu. S tímto kufrem procestoval Německo, Francii a řadu dalších zemí. „Po roce 1989 se vrátil zpět a nemohl se samozřejmě vrátit bez svého kufru, který všude vozil s sebou. Neustále tak u sebe měl spoustu spisů a rukopisů, kufr byl pořád plný zajímavých věcí, z nichž některé jsou k vidění i na výstavě,“ dodala Jeřábková.

Výstava v Dietrichsteinském paláci potrvá od 5. června do 10. listopadu 2013.


Nejvýznamnějším dokumentem, který se na výstavě objeví je originál zakládací listiny Charty 77, kterou sepsali dramatikové Václav Havel a Pavel Kohout. „Dokument pochází z konce roku 1976. Celých 35 let ho měl na starosti právě Kohout a vloni ho předal muzeu,“ popsal kurátor výstavy Zdeněk Drahoš.

Autoři konceptu chtějí v rámci výstavy oslavit i blížící se 85. narozeniny Pavla Kohouta. „Kohout byl zpočátku podporovatel komunismu. Po srpnu 1968 se ale stal jedním z nejvýznamnější odpůrců normalizace. Bylo mu zakázáno publikovat, byl opakovaně zatýkán, u něj doma docházelo k domovním prohlídkám. Nakonec byl v roce 1978 z Československa vyhoštěn,“ popsal Drahoš.

Právě Pavel Kohout má podle autorů výstavy na jejím vzniku velkou zásluhu. „Exponáty jsme čerpali z připravovaného projektu, navrženého právě Pavlem Kohoutem. V pátém poschodí jedné z budov Moravského zemskému muzea vzniká patro, které bude věnováno exilovým a samizdatovým literátům z období normalizace. Každý tady bude mít vlastní archiv se svými díly, knihovnami i korespondencí,“ vysvětlila Jeřábková. Badatelé se zde budou moct seznámit i se soukromými nahrávkami spisovatelů.

Výstava se zároveň věnuje normalizaci v Brně - smrti Dany Muzikářové, brněnským signatářům Charty 77 nebo fenoménu tzv. podzemní univerzity. „Výuka filosofie v této době na vysokých školách začínala a také končila marxismem-leninismem, podobně omezená byla i politologie. Existovaly ale i jiné směry. Postupně proto vznikla podzemní univerzita, kde se zájemci mohli dále vzdělávat,“ popsala Jeřábková.

Posluchačem přednášek, které se konaly v různých brněnských bytech, byl například i bývalý rektor Masarykovy univerzity a současný ministr školství Petr Fiala.