Jihomoravští pěstitelé kritizují ministerstvo zemědělství

(Jihomoravský kraj) - Únorové holomrazy a nedostatek srážek na jaře a v létě vloni způsobily jihomoravským zemědělcům škody přesahující 750 milionů korun. Řada zemědělských družstev a farem se dodnes potýká s existenčními problémy. Jihomoravské pěstitele proto nepříjemně zaskočilo, ža zatímco oni za zničující sucho nedostali ani korunu, jejich kolegům v Čechách, kterým pole zalila voda, vláda už pomoc slíbila.

Radek Měřínský pracuje v zemědělství přes třicet let, sucho jaké panovalo vloni, ale do té doby nezažil. Příroda ho připravila o sedmdesát procent produkce – přepočteno na peníze o více než 20 milionů. „Sucho je bohužel nepojistitelné. S pojišťovnami nejsme schopni otevřít jednání o této záležitosti. Už deset let se ale jedná o zřízení rizikového fondu, kam by zemědělci přispívali. Fond by pak kryl nepojistitelná rizika. Jeho vznik se ale neustále odkládá,“ řekl zemědělec Radek Měřínský.

Ani kompenzace od státu se zemědělec z jižní Moravy nedočkal. Jeho českým kolegům teď za škody způsobené povodní vláda slibuje miliardy formou úlev. „U pojistitelného rizika stát pomůže a na druhé straně u rizika, které pojistitelné není pomoc odmítne. Je to paradox, osobně je to pro mě velmi frustrující,“ reagoval na prohlášení ministra Petra Bendla o plánu pomoci zatopeným zemědělcům Radek Měřínský.

Zatímco loňské sucho postihlo 120 tisíc hektarů orné půdy, voda teď zalila v uvozovkách jen 80 tisíc hektarů. „Zemědělci na jižní Moravě jsou hodně naštvaní. Vnímají to tak, že se stát nechová ke všem stejně. Škody přece působí nedostatek i nadbytek vody, přesto je loňský a letošní přístup vlády diametrálně odlišný. Vidím za tím zejména sbírání politických bodů před nadcházejícím volebním rokem,“ myslí si bývalý předseda jihomoravské regionální Agrární komory Václav Hlaváček.

Ministerstvo zemědělství slibuje povodněmi postiženým pěstitelům až 3 miliardy korun jako kompenzaci. „Musíme se chovat jako řádní hospodáři, takže spíše budeme hledat různé úlevy, ale že bychom někomu poslali hotové peníze, to si neumím představit,“ reagoval ministr zemědělství Petr Bendl (ODS). 

Vloni na kompenzace za zničenou úrodu v důsledku sucha peníze nebyly. Ministerstvo sice vyšlo vstříc suchem postiženým zemědělcům odložením splátek z pronájmu půdy, urychlením výplaty přímých plateb nebo zápůjčkou obilí pro krmení hospodářských zvířat. Pro pěstitele je to ale příliš málo - řada z nich zkrachovala nebo se musela zadlužit.

Loňským suchem bylo zasaženo na 120 000 hektarů orné půdy, což je asi 60 procent veškerých osevních ploch na jižní Moravě. Zničena nebo znehodnocena tak byla přibližně polovina veškeré úrody a některé plodiny byly zasaženy mnohem více. Na Znojemsku sucho nejvíce zasáhlo vojtěšku, která je nezbytnou součástí krmiv pro hospodářská zvířata. Té sklidili oproti minulým rokům pětinu.

Sucho připravilo zemědělce o miliony
Sucho připravilo zemědělce o miliony

Letošní povodně poničily přibližně 80 000 hektarů zemědělské půdy. To odpovídá přibližně dvěma procentům veškeré osevní plochy v České republice. Nejvíce jsou zasaženy regiony Mělnicko a Děčínsko. I když je situace tamních zemědělců nezáviděníhodná, mohli se proti velké vodě pojistit.

Za sucho může změna klimatu i vysoušení rybníků

Nedostatek srážek v minulém roce snese srovnání snad jen s katastrofálním suchem v roce 1947. Podle klimatologů navíc dochází k postupné změně klimatu na jižní Moravě, které se budou muset zemědělci přizpůsobit. Na jižní Moravě zřejmě odzvonilo tradičním zemědělským plodinám.

To potvrzuje i výzkum klimatologa Petra Koláře z Masarykovy univerzity, který tvrdí, že pěstování pšenice a ječmene by mělo být v budoucnu už jen záležitostí Vysočiny. 

Názor klimatologa Petra Koláře

Pšenice„Podíváme-li se na výnosy pšenice a ječmene v uplynulých patnácti až dvaceti letech, je možné tu najít několik extrémně nízkých výnosů, které byly způsobeny především intenzivními jarními suchy nebo vysokými teplotami. Tento trend lze očekávat i v budoucnosti. Na příkladu výnosu jarního ječmene z roku 1993 je možné doložit, že ve výše položených oblastech situace nebývá tak závažná. Jako nejvhodnější pro pěstování těchto plodin se tedy jeví okresy Vysočiny. Z hlediska klimatologie je jižní Morava vhodná zejména pro pěstování vinné révy a kukuřice.“


Svou roli v loňském nedostatku vláhy sehrálo i dlouhodobé vysušování krajiny kvůli rušení rybníků. „Vodní plochy ovlivňují nejen stabilitu vody v území, ale i teplotní a srážkové podmínky. To naši předkové dobře věděli. Navzdory tomu bylo jen na území státního podniku Povodí Moravy v minulosti zrušeno několik set rybníků,“ upozornil agrární analytik Petr Havel ve svém článku publikovaném na internetovém portálu Asociace soukromého zemědělství ČR.

Zrušené rybníky obvykle nahradily plochy obdělávané zemědělci. „Teď ale území se zrušenými rybníky patří k oblastem s nejvyšší ohrožeností suchem,“ zdůraznil Havel.