Eva Machourková: Vzpomínám spíš na kolegy než na dřívější pořady

Už šestnáct let je tváří televizní soutěže AZ-kvíz a mnoho dnešních mladých „dospěláků“ k ní dodnes vzhlíží jako k ikoně oblíbených pořadů pro děti a mládež v devadesátých letech. Než se však Eva Machourková (Brettschneiderová) stala moderátorkou, věnovala se dětem jako psycholožka v pedagogicko-psychologické poradně.

Co má společného psychologie s moderováním? Dají se znalosti z tohoto oboru využít i při profesi moderátorky?

Jsou to spíš zkušenosti než nějaké teorie a poučky. Obojí je o práci s lidmi. Po škole jsem začala pracovat v oboru, který jsem vystudovala, ale po nějaké době jsem zkusila konkurz do televize a vydržela jsem tady mnoho let. Myslím si, že se u toho zúročily především moje záliby a koníčky z dětství. Už jako žačka jsem chodila do základní umělecké školy na dramatický obor, takže jsem získala zkušenosti s vystupováním a dalšími věcmi, které souvisí s televizní prací.

Co bylo Vaší motivací jít na konkurz do televize?

Asi jsem v tu dobu měla chuť zkusit ještě něco jiného. Někdy se stane, že člověk se dostane na nějakou křižovatku a začne hledat nové podněty nebo další zkušenosti. Zkusila jsem to s tím, že to třeba vyjde, a když to nevyjde, tak se nic nestane. A ono to náhodou vyšlo.

Jak vzpomínáte na svůj první televizní pořad?

Konkurz byl obecně na moderátora dětských pořadů. Nejdřív jsem vystupovala v pořadu Holky a kluci z jedné lavice, kde jsme s jednou paní doktorkou dělaly porotu. Potom to byl magazín pro děti Oáza. Po několika letech jsem do televize přešla na místo dramaturga, takže jsem pořady nejenom uváděla, ale podílela jsem se i na přípravách dalších pořadů. Mojí prací bylo hledání témat a vytváření jejich náplně.

Já si Vás sama jako dítě asi nejvíce pamatuju z televizní soutěže Hip Hap Hop.

Ano, tento pořad jsem převzala po kolegovi Petrovi Horkém, se kterým jsem na střídačku moderovala také Oázu. Dodnes na Petra vzpomínám jako na hrozně příjemného člověka. Bylo to moc fajn.

K televizní tvorbě pro děti jste vždy směřovala, anebo to vyplynulo samo od sebe?

To se tak nějak vyvinulo.

Měla jste jako psycholožka nějaké zaměření?

V době studia žádné, tehdy se obor nijak nedělil. Po škole jsem pracovala s dětmi v pedagogicko-psychologické poradně, kam jsem se teď po letech znovu vrátila na částečný úvazek.

Na který z pořadů dodnes vzpomínáte nejraději? Co považujete za svoji „srdeční“ záležitost?

Než na konkrétní pořady vzpomínám ráda spíš na některé lidi. V televizi je to vždy velmi intenzivní spolupráce, vývoj pořadů a jejich témat je dlouhodobý proces, na práci musíte myslet neustále. Kolegové jsou zde ve velmi těsném kontaktu, a pokud si zrovna padnete do oka, tak se na to ani po letech nedá zapomenout.

V zákulisí pořadu AZ-kvíz
Zdroj: ČT Brno

Věnujete se teď moderování i něčeho dalšího kromě AZ-kvízu?

Momentálně ne a myslím si, že je to tak akorát, vzhledem k tomu, že mám doma malého školáka.

Své druhé těhotenství se synem Jeníkem jste prožívala také zde v brněnském televizním studiu. Bylo pro Vás náročné skloubit pravidelné moderování  a další mateřství?

Měla jsem velké štěstí, že jsem neměla žádné problémy, které by mi v moderování bránily nebo mi práci nějak komplikovaly. Díky tomu i díky kolegům, kteří to akceptovali, jsem tady mohla být i před blížícím se porodem. A s pomocí manžela jsem pak v AZ-kvízu mohla pokračovat docela krátce po narození synka. Díly se natáčejí na měsíc dopředu vždy ve čtyřech dnech, takže se to dá krásně skloubit.

Eva Machourková se synem
Zdroj: ČT Brno
Autor: Radomír Řezáč

Jeník už chodí na základní školu. Snažíte se ho nějak chránit před tím, aby jeho spolužáci věděli, čí je syn?

Já si nemyslím, že je zapotřebí to nějak moc řešit, sám to moc neprožívá. Občas se mi sice svěří, že ho na to někdo upozornil, ale bere to s nadhledem. Stává se mi, že na mě lidé koukají a přemýšlejí, odkud se známe, přeci jen jsem v AZ-kvízu už šestnáct let, ale já to moc neřeším.

V diskusích na webu AZ-kvízu lidé často píší, že Vám to moc sluší a obdivují Vás, že i po tolika letech v pořadu vypadáte stále stejně dobře. Máte nějaký trik?

Hrozně hezky se to poslouchá! Máme tady moc šikovné maskérky, které se o nás dobře starají a můžeme se na ně spolehnout. To dělá hodně, protože když se člověk necítí dobře a není si jistý tím, jak vypadá, tak to potom může přenášet i do svého projevu.

Moderátorka Eva Machourková v maskérně
Zdroj: ČT Brno

AZ-kvíz je stálice na televizní obrazovce, působí jako pohodový pořad. Je takový i ve studiu, nebo před kamerami občas zažijete stresující chvilky?

Dvakrát se nám stalo, že nám tu soutěžící i omdleli. Možná měli špatný pitný režim, nebo se jim ze všech těch kamer zamotala hlava. Pro soutěžící jsou to nervy, já je moc obdivuju. Určitě je to pro ně velký nápor, když čekají na své otázky a už nemůžou nikam utéct. Pro mě už tyto situace nejsou nové. Noví jsou soutěžící, ale všechno kolem je stabilní a to mě jako moderátorce dodává jistotu a klid i ve chvílích, kdy přijde nějaká nečekaná reakce, se kterou se musím nějak vypořádat.

Kdybyste sama stála za opačným pultem, jaké otázky byste uvítala nejvíce?

Ty, na které bych znala odpověď (smích). Zjistila jsem, že když soutěží třeba učitelé, tak hrozně neradi dopředu říkají, jaké předměty učí. Já to naprosto chápu, protože člověk někdy zrovna v tom, co je mu nejbližší, nečekaně selže. Spíš vám řeknu, v čem bych se neorientovala vůbec. Nemám ráda otázky z techniky, to bych asi nevěděla. Často čtu otázku a říkám si -  jasně, tohle jsme se ve škole asi učili. Ale vím, že sama bych si už nevzpomněla.

V AZ-kvízu se soutěžících vždy ptáte na koníčky. Co máte ráda Vy sama ve volném čase?

Jsem moc ráda, když se vydaří volný víkend a můžeme s rodinou vyjet někam mimo Brno. Když je hezky, jezdím na kole. Začátkem prázdnin plánujeme výlet do Třeboně, na to už se moc těším. Zkrátka nejraději mám aktivně strávené chvilky s rodinou.