Malí tygři ze zlínské zoo budou k vidění díky kameře už teď

Zlín - První zdravotní prohlídku dnes podstoupila nedávno narozená tygří mláďata v Zoo Zlín. Chovatelé je zvážili a odčervili. Vše ale trvalo pouhé tři minuty, aby koťata nebyla příliš dlouho pryč od matky. Tygry, kteří se narodili koncem května, návštěvníci Zoo Zlín uvidí poprvé až za dva měsíce. Do té doby je mohou sledovat alespoň prostřednictvím nově nainstalované kamery.

Aniž by někdo tušil, že se samici Tanje podařilo rychle a úspěšně spářit s novým samcem Josefem, pracovníci zoologické zahrady přibližně před měsícem objevili ve výběhu dvě mláďata tygra ussurijského. Konkrétně se jedná o samičku a samečka.

Chovatelé jsou zatím velmi úzkostliví a bezpečí mláďat chrání. Až tento týden je poprvé ukázali několika novinářům při zdravotní prohlídce. Ta ale trvala pouhé tři minuty. Během nich se ošetřovatelům podařilo koťata zvážit a vnutit jim pilulku na odčervení. Prohlídka musela být krátká zejména kvůli matce mláďat. Pracovníci zoo nechtěli samici zbytečně dráždit a stresovat.

Výsledkem prohlídky byli pracovníci potěšeni, protože se zdá, že mláďata jsou v pořádku a nic jim nechybí. Malá tygřice váží už čtyři kila a její bratr jen o půl kilogramu méně. Návštěvníci si však na jejich prohlédnutí budou ještě muset počkat, protože do výběhu budou vpuštěni až ve čtvrt roce.

Do té doby je ale zájemci mohou pozorovat prostřednictvím obrazovky v zoo, odkud se záběry přenáší z drobné kamery umístěné přímo v kotci. V nejbližší době by také mělo být možné sledovat přenos z kamery i na internetových stránkách Zoo Zlín. Křest mláďat plánuje vedení zoo na podzim.  

Tygr ussurijskýTygr ussurijský je vůbec největší kočkovitou šelmou na světě. Dospělý samec může vážit až 300 kilogramů. Především kvůli pytláctví je dnes ve volné přírodě na pokraji vyhubení. Obývá už jen zlomek svých původních teritorií na Dálném východě, v Severní Koreji a na severu Číny. Ve volné přírodě jich žije jen 350 kusů, ve světových zoo je chována zhruba tisícovka tygrů.


Chovatelé byli narozením mláďat před třemi týdny velmi překvapeni, protože měli pocit, že samec o tygřici nejeví zvláštní zájem. Vysvětlovali si to především nízkým věkem a nezkušeností samce, kterému bylo v době páření pouhých třiadvacet měsíců.

Tygr Josef je už třetím partnerem Tanji, kterou Zoo Zlín získala v roce 2005 z ruského Čeljabinsku. Z tříletého svazku s tygrem Timurem nakonec žádná mláďata nebyla. Dokonce tři mláďata ale přineslo jedenáctiměsíční soužití se samcem Xeronem. Zoologická zahrada ve Zlíně se tehdy rozrostla o dva samce Martyho a Alexe a samici Tery. Tygr Xeron byl však do Zlína pouze zapůjčen kvůli páření a po splnění svého úkolu se vrátil zpět do Prahy. Vedení zahrady ve Zlíně se proto rozhodlo hledat tygra, který by mohl v zoo zůstat natrvalo.

Až po dvou letech se nakonec podařilo najít samce Josefa, který se zdál jako geneticky vhodný partner. Do Zlína musel cestovat několik stovek kilometrů z německé Zoo Eberswalde. Ačkoliv museli pracovníci zpočátku postupovat velmi opatrně a tygry seznamovali pouze přes mříže, v únoru, kdy byla Tanja v říji, už tygry pouštěli spolu do expozičního výběhu. I když se chovatelům zdálo, že Josef je ještě velmi plachý a ostražitý a o samici nejeví příliš zájem, tygrům se podařilo úspěšně spářit.

Důraz je kladen hlavně na geny

Nová mláďata jsou velmi cenná nejen pro zoologickou zahradu, ale i pro záchranný program, do kterého jsou tygři ussurijští zařazeni. Ten shromažďuje potřebné informace o všech jedincích, jako jsou například věk, pohlaví, původ, genetické aspekty a míra vzájemné příbuznosti. Na jejich základě vytváří plemennou knihu, která mapuje celou populaci v zajetí včetně historických záznamů. Ve spolupráci s komisí pak koordinátor navrhuje další postup chovu tak, aby nedocházelo ke genetickým deformacím.