Zaniklá kavárna Esplanade, v níž došlo k útoku na Židy, na jediný den ožila

Brno - Příběh zavražděného hosta si vyposlechli návštěvníci kavárny Esplanade, která na jeden den znovu ožila v Domě umění. Muže zde těsně před válkou zavraždil dav běsnících českých fašistů jen proto, že byl Žid. Válečné hrůzy v pondělí připomenul doprovodný program letošního ročníku Brno Art Open s názvem Oživená kavárna Esplanade. Osudy jihomoravské metropole za války mapuje také nová kniha Brno nacistické.

Po více než půlstoletí znovu ožilo zaniklé Café Esplanade. Prvorepublikový podnik zmizel z mapy brněnských kaváren už za války, v pondělí se do ní lidé na šálek kávy nebo čaje na jeden den vrátili. Kavárna měla znovu vyrůst na svém původním místě v parku u dnešního Janáčkova divadla, kvůli dešti se návštěvníci museli přesunout do foyer Domu umění. Organizátoři pro ně připravili nápoje i zákusky, aby se cítili skutečně jako v kavárně.

Historik Ivo Cerman návštěvníkům přednášel o českém antisemitismu těsně před druhou světovou válkou a během ní i o osudech brněnských Židů. Cerman připomněl tragickou smrt návštěvníka kavárny Pavla Drexlera, který nepřežil brutální útok stovky českých fašistů na Café Esplanade dne 15. srpna 1939.

V meziválečném období žilo v Brně kolem dvanácti tisíc Židů, v koncentračních táborech jich zemřelo na deset tisíc. Právě Židé se před válkou významně podíleli na kulturním životě v Brně, nacisté však jeho rozvoj utnuli.

Café Esplanade ožila díky tradiční akci Brno Art Open – Sochy v ulicích, její letošní podtitul je „Na hraně příběhu“. Všechny sochy se vracejí k temným okamžikům brněnské historie a ukazují je na příbězích konkrétních lidí. Doprovodný program láká na přednášky a komentované prohlídky - jednou z nich bylo i znovuotevření prvorepublikové kavárny, byť jen na jediný den.


Café Esplanade bylo místem brněnských intelektuálů

Organizátoři nevybrali zaniklou kavárnu náhodou – v Café Esplanade se mezi válkami setkávali brněnští intelektuálové a byla snad nejvelkolepější brněnskou kavárnou. Významný brněnský architekt Ernst Wiesner, mezi jehož díla patří i vila Stiassny nebo budova Českého rozhlasu, ji zbudoval pro známého kavárníka Aloise Strompfa na místě bývalé kavárny Habsburg.

Při stavbě použil unikátní ocelovou konstrukci a vnitřní prostor kavárny završil skleněnou kupolí. Café Esplanade stálo na rohu ulic Jezuitská a Rooseveltova, dnes ale na jejím místě roste jen tráva. Celý domovní blok byl totiž na konci války rozbombardován a kvůli stavbě Janáčkova divadla byl později úplně stržen.

/*json*/{"map":{"lat":49.198349534065,"lng":16.610791683197,"zoom":15,"mapTypeId":"roadmap"},"markers":[{"lat":49.197634439893,"lng":16.611886024475,"type":"1","description":"M\u00edsto, kde st\u00e1la Caf\u00e9 Esplanade"}],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Ernst Wiesner se zničení kavárny nedočkal – z Brna se mu podařilo těsně před okupací na jaře 1939 uprchnout jedním z posledních vlaků. Sám byl Žid.

Brno nacistické: netradiční průvodce po jihomoravské metropoli

Jaké bylo Brno v dobách, kdy všude vlály hákové kříže? I na to nabízí čtenářům odpověď kniha Alexandra Brummera a Michala Konečného Brno nacistické. Netradiční průvodce prostřednictvím příběhů seznamuje s více než čtyřiceti místy, která jsou s nacisty nějak spojená. „Jen málokdo si spojí noblesní třídu Kapitána Jaroše s ghettem, do něhož byli v roce 1942 stěhováni Židé z celého Brna, a patrně nikdo z cestujících stojících na prvním nástupišti hlavního nádraží si neuvědomí, že právě odtud byly vypravovány židovské transporty vstříc plynovým komorám vyhlazovacích táborů,“ uvedli autoři v předmluvě publikace.

Autoři připomínají také osudy funkcionalistické vily Tugendhat. Němci poté, co vilu zabavili jejím židovským majitelům, odvezli část mobiliáře, dýhami ze vzácného makassarového dřeva si gestapo vyzdobilo kantýnu ve své úřadovně na dnešní právnické fakultě. Nacisté podle autorů plánovali také prodej slavné onyxové stěny, z níž chtěla jedna kamenická dílna dělat náhrobky.

Některé stavby už nestojí – například Německý dům na Moravském náměstí nebo Velká synagoga, kterou Němci vypálili na začátku okupace. Stála na rohu ulic Spálená a Přízova naproti dnešnímu obchodnímu domu Tesco. Na jejím místě dodnes nic není a prostor připomíná zanedbané rumiště.

Druhá světová válka proměnila Brno zásadním způsobem. Při spojeneckých náletech bylo poničeno mnoho obytných domů, po kterých dodnes zůstaly proluky. Po válce pak po odsunu zmizely zbytky německého obyvatelstva. Nacistické běsnění zničilo také předválečnou intelektuální elitu, jejíž součástí bylo mnoho židovských osobností.