„Až bude fungovat měnová unie, mělo by do ní Česko vstoupit,“ říká Willem Buiter

Co nejrychlejší vytvoření bankovní unie a přijetí jasných pravidel pro krach oslabených bank i států je základní předpoklad pro to, aby se Evropa vymanila z krize. V rozhovoru pro Českou televizi to řekl slavný ekonom Willem Buiter, který je hlavním analytikem jedné z největších světových finančních společností Citigroup. Podle Buitera Česko i řada ostatních států chybovaly, když během krize osekávaly investice. Češi by se podle něj měli zamyslet i nad tím, zda provádět úsporná opatření tak rychle a riskovat pokles ekonomiky.

„Když teď má Česko deficit pod třemi procenty HDP, tak je to fajn. Otázka ale zní - pokud vám jsou trhy ochotny půjčovat za příznivý úrok, jestli úsporná opatření nedělat raději pomalu. Česko totiž rozhodně mělo na rozdíl od některých jiných států na výběr. Češi si mohli a mohou na trzích půjčovat za velmi výhodných podmínek, dokonce neuvěřitelně výhodných podmínek. Za druhé - důležitá je otázka struktury úspor. První obětí byly - a nejen v Česku - investice, a to zejména do infrastruktury, což ale podkopává budoucí růst. To je vážná chyba.“

Mělo by Česko přijmout euro. Proč ano, proč ne?

"Mělo by se tak stát, až bude měnová unie opravdu fungovat. Až tu bude bankovní unie - jednotný dohled a regulace, jasná pravidla pro platební neschopnost bank a států, a to fungující rychle, ne jako u Řecka. Evropa potřebuje bankovní unii a jasný mechanismus, jak restrukturalizovat dluhy států v problémech. Eurozóna na to měla deset let, aby to před krizí udělala, ale nevyužila toho. To je hanba. Už jsme mohli být z krize venku. Nemůžete mít sedmnáct národních regulátorů a čekat, že budou během krize rychle reagovat. Ale euro byste pak přijmout měli, protože malá otevřená ekonomika není optimální měnovou zónou."

Myslíte si, že další evropské státy budou muset restrukturalizovat svůj dluh jako Řecko?

"Situace některých států na periferii eurozóny je opravdu špatná. Mají vysoké dluhy nebo deficity a potenciálně ještě hodně problémů v soukromém sektoru. V Irsku změnili zákon o osobních bankrotech, a to dopadne na banky, a když to neustojí, tak na stát. Ve Španělsku se bezpochyby objeví další ztráty u hypoték a jiných půjček. Itálie je osm let bez růstu. A samozřejmě tu budou ztráty bank jádra eurozóny - Francie, Německa, Nizozemska, skrývané s tichým souhlasem národních regulátorů. U Řecka dojde k dalšímu odpisu vládního dluhu, protože už nemůžete Řeky žádat, aby dál trpěli, abychom udělali radost věřitelům. Taky očekávám, že evropská pomoc Řecku nikdy splacena nebude. To samé u Irska a Portugalska. Portugalsko bude asi muset restrukturalizovat i dluh u soukromníků. Kypr se tomu také těžko vyhne. A u Španělska a Itálie půjde o to, jak přimějete slepici, aby snášela zlatá vejce, což jde prý taky jen v omezené míře."

Co by tedy měla Evropa dělat, aby se dostala z krize?

"Restrukturalizovat banky, restrukturalizovat státy a nechat to ostatní, ať se postará o sebe. A pak také pokračovat v reformách. Například trhu práce, aby třeba dohody mezi odbory a zaměstnavateli velkých podniků neplatily pro celý sektor, jak se to v případě některých států děje. Minimální mzda, odstupné - místo toho potřebujeme štědrou krátkodobou podporu v nezaměstnanosti, povinnou rekvalifikaci a agresivní postupy při reintegraci nezaměstnaných na pracovní trh."

Jak byste oznámkoval největší centrální banky za to, jakým způsobem řešily a řeší finanční a ekonomickou krizi?

"Pokud začneme v roce 2007, tak ECB jednala poměrně rozumně. Poznali, že nás čeká krize, poskytli hodně likvidity. Od té doby neudělali zdaleka tolik, kolik měli - částečně i kvůli tomu, že jim to bohužel smlouva o Evropské unii neumožňuje a také jsou rukojmím německých, nizozemských, rakouských a jiných představ o tom, jak by měly centrální banky fungovat. Dal bych jim 3 minus. Britská centrální banka - na začátku úplná hrůza. Vůbec nerozuměli tomu, že mají hlídat finanční stabilitu. Ale od té doby se hodně zlepšili - dal bych jim 2 minus. A americká centrální banka - taky 2 minus, mohli udělat víc."

Co japonská centrální banka?

"Japonská centrální banka - ti byli strašní ještě před půl rokem. Jejich heslem bylo: „Ne, nemůžeme,“ ale když přišel nový guvernér Haruhiko Kuroda, tak se to změnilo v „Ano, můžeme.“ Myslím, že jejich agresivní kvantitativní uvolňování a jejich ochota spolupracovat s ministerstvem financí na řešení problémů deflace a příliš velkých kapacit bude příčinou zotavení Japonska. Za posledního půlroku tak mají jedna minus, předtím to bylo za pět."

Evropská centrální banka stále mluví o své nezávislosti a že jejím hlavním úkolem je nyní hlídat inflaci. Co si o tom myslíte?

„Nezávislé centrální banky byly pro většinu států krátkodobým módním výstřelkem, který už pominul. Mohou být nezávislé, jen pokud dělají to, co po nich politický konsensus chce. Od konce devadesátých let byla inflace hlavní obavou politiků kvůli předchozím obdobím vysokého růstu cen. Takže centrální banky “nezávisle„ dostaly za úkol hlídat inflaci a dělaly to do té doby, než se největším problémem stala finanční stabilita a záchrana států a bankovního sektoru. Pak centrální banky buďto otevřeně - jako třeba v Anglii - změnily své mandáty, nebo byly dotlačeny k tomu, aby poslouchaly své politické pány. Japonská i americká centrální banka přišly o velkou část své nezávislosti, ale to jen obnovuje předchozí status quo a je přiznáním skutečnosti, že žádná skupina nezvolených technokratů nemůže být nezávislou - tedy nikomu se nezodpovídat - pokud je dopad toho, co dělají, tak obrovský - jako teď. Nezávislí mohou být, jen když si šoupou o čtvrt procenta nahoru, dolů nebo do strany úrokovými sazbami.“

Co tedy měla dělat Evropská centrální banka během krize a co by měla dělat teď?

"Měla by okamžitě snížit sazby. Depozitní sazba by měla být určitě negativní a banky by tedy měly platit úrok za to, že u ECB nechávají peníze. Jde o to, do jaké míry, protože když by platily úrok tři čtvrtě procenta, tak už pro ně začne být výhodnější manipulovat přímo s hotovostí. S hotovostí jsou ale potíže - je to drahé, musí se to skladovat, někdo to ukradne nebo zašantročí… Takže můžou jít s hlavní i depozitní sazbou dolů o polovinu až tři čtvrtě procenta. Nebude to žádný průlom, ale pomůže to - zejména protože to zlevní euro. A pak musí Evropská centrální banka začít opět nakupovat - je to jediná centrální banka, které se od začátku roku zmenšil objem rozvahy. Američané o překot nakupují, Japonci taky. A ta nejslabší ekonomika, které roste nezaměstnanost a ve které nevidíte nikde žádné známky inflace, dělá opak. To prostě nedává smysl."