Historické cesty vytyčily směr, kterým se Brno rozšířilo na sever

Brno – Městskou čtvrť Veveří ohraničují dvě historické trasy z Brna směrem na sever. První z nich je dnešní ulice Veveří (tehdejší Malá Nová ulice) která přes stejnojmenný hrad spojovala Brno s Tišnovem. Druhou je dnešní Lidická, dříve Velká Nová ulice, spojující jihomoravskou metropoli přes Svitavy s Čechami. První domy byly podél těchto cest už ve středověku, nicméně souvislá zástavba tam vznikala až v druhé polovině 19. století.

První zástavba v okolí obou historických tras vznikala už ve středověku. Na konci 19. století byla Lidická mezi Moravským náměstím a parkem Lužánky téměř kompletně zastavěna. Ulice Veveří tehdy končila souborem nájemních domů Tivoli (na dnešním Konečného náměstí) a areálem Stavební fakulty brněnského VUT. Nicméně sloučení města Brna s okolními obcemi v roce 1919 udalo výstavbě v lokalitě Veveří nový směr. Na počátku 20. let tam architekti vytyčili novou uliční síť, kterou postupně zaplnily velkorysé nájemní domy a administrativní budovy hlavně v okolí nově vznikající reprezentativní třídy – Kounicovy ulice.

Mezi válkami urbanisté přepracovali území mezi ulicemi Lidická a Veveří, kde se do té doby nacházel rozsáhlý městský hřbitov. V oblasti dnešního Tyršova sadu tam na počátku 20. let vznikla botanická zahrada a kolem ní nové ulice. Prázdné stavební parcely zaplňovaly v průběhu 20. let budovy pro různé účely, od 30. let pak převážně nájemní domy se sociálním bydlením.

Dělnická kolonie Šmálka
Dělnická kolonie Šmálka
Více fotek
  • Dělnická kolonie Šmálka zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4813/481230.jpg
  • Návrh regulace městské částí Veveří zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4813/481231.jpg
  • Pohled do dělnické kolonie v ulici Mezírka zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4813/481232.jpg

Během 20. a 30. let vedení města rozhodlo o asanaci bývalých průmyslových areálů v okolí ulice Lidické a jejich přestavbě na bytové domy. Jednalo se například o areál brněnské textilky s přilehlou dělnickou kolonií v dnešní ulici Mezírka nebo o areál zkrachovaného pivovaru Moravia ve spodní části ulice Kotlářské.  

Ve druhé polovině 20. století se stavební aktivity soustředily hlavně na dostavbu volných parcel, které vznikly po připojení Žabovřesk a Králova Pole k tzv. Velkému Brnu. Z tohoto období je také dominantní budova hotelu Continental, která stojí v místech dřívější dělnické kolonie Šmálka.

Stezka Brněnského architektonického manuálu přes čtvrť Veveří začíná na Moravském náměstí a měří asi 5 km. Z jedenapadesáti objektů vybrala spoluautorka BAMu Šárka Svobodová tři nejzajímavější.

Husův sbor církve československé, architekt: Jan Víšek, výstavba: 1926-1928

Husův sbor církve československé
Husův sbor církve československé
Více fotek
  • Husův sbor církve československé zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4813/481234.jpg
  • Foyer církevní stavby zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4813/481233.jpg
  • Pohled na oltář zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4813/481236.jpg

Masarykův studentský domov, architekt: Bohuslav Fuchs, výstavba: 1929-1930

Masarykův studentský domov
Masarykův studentský domov
Více fotek
  • Masarykův studentský domov zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4813/481239.jpg
  • Jídelna pro studenty zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4813/481238.jpg
  • Efektní modře zbarvené balkony zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4813/481237.jpg

Nájemní dům, architekt: Alois Kuba, výstavba: 1933

Nájemní dům na ulici Bayerova
Nájemní dům na ulici Bayerova
Více fotek
  • Nájemní dům na ulici Bayerova zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4813/481244.jpg
  • Elegantní prosklený vstup zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4813/481241.jpg
  • Rozložení bytů na patře zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4813/481245.jpg

Hotel Passage (Slovan), architekt: Bohuslav Fuchs, výstavba: 1927

Stavitelem hotelu byl Antonín Müller, který chtěl v Brně vybudovat moderní hotel švýcarského typu. V roce 1928 tak vznikla v místech bývalé dělnické kolonie Šmálka budova podle návrhu Bohuslava Fuchse, která spojuje Mášovu ulici s Lidickou. Pětipatrový hotel protíná průchozí pasáž, ve které jsou umístěny obchody. Přízemí úzkého uličního průčelí tvoří výkladní skříň obchodního patra, na které navazuje prosklené mezipatro a pravidelné uspořádání oken hotelové části. Hotel splňoval tehdy nejmodernější provozní a hygienické nároky. Zajímavou novinkou bylo třeba dálkové otvírání dveří pomocí tlačítka na nočním stolku. Za zmínku stojí i to, že v garážích, přístupných z Mášovy ulice, měl hotel vlastní čerpací stanici.

Budova bývalého hotelu Passage
Budova bývalého hotelu Passage
Více fotek
  • Budova bývalého hotelu Passage zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4813/481247.jpg
  • Dobová podoba pasáže zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4813/481248.jpg
  • Výstavba hotelu zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4813/481249.jpg

Ředitelství pošt a telegrafů, architekt: František Roith, výstavba: 1923-1925

Soutěž ministerstva pošt na novou budovu Ředitelství pošt a telegrafů vyhrál pražský architekt František Roith. Ministerstvo koupilo pro výstavbu pozemky na Kounicově ulici, ze které chtělo v té době Brno udělat novou výstavní městskou třídu. Městská rada proto vyžadovala, aby byla výsledná podoba budovy důstojná a monumentální. Roithův návrh tuto podmínku splnil. V jeho koncepci se snoubí pražský monometalismus, kubismus a národní obloučkový styl. Dispozicí se jedná o budovu se dvěma trakty a třemi vnitřními dvory. Fasády jsou plastické s četnými dekorativními prvky. Nejvýraznější je průčelí budovy, kterému dominuje vstup s řadou dórských polosloupů podpírajících státní znak. V současné době zde sídlí generální ředitelství Českých drah a pobočka České pošty.

Ředitelství pošt a telegrafů
Ředitelství pošt a telegrafů
Více fotek
  • Ředitelství pošt a telegrafů zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4813/481253.jpg
  • Prosvětlený vstup do budovy zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4813/481252.jpg
  • Monumentální vstup zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4813/481250.jpg

Ambulatorium okresní nemocenské pokladny, architekt: Jindřich Kumpošt, výstavba: 1927-1928

Ambulatorium stavebně navázalo na Úřední a nájemní dům Okresní nemocenské pokladny. Dohromady tvoří blok ulic Nerudova a Zahradníkova. Obě stavby mají stejného architekta Jindřicha Kumpošta, nicméně jejich ztvárnění je viditelně odlišné. Zatímco budova úřadu je monumentální a členitá, o čtyři roky novější ambulatorium má jednoduchou koncepci vycházející z funkcionalistického přístupu. Prvky klasicismu přesto odráží význam uvnitř sídlící instituce. Průčelí dominuje symetrický vstup s travertinovými sloupy, které ukončuje ve třetím patře výrazná římsa. Železobetonová konstrukce umožňovala volnost při členění interiéru. V prvním patře se nacházely ordinace, čekárny, rentgen a místnost s horským sluncem, ve druhém pak přednáškový sál a knihovna. Komplex budov Okresní nemocenské pokladny patřil k jednomu z vůbec nejlépe vybavených zdravotnických zařízení v tehdejším Československu. 

Ambulatorium Okresní nemocenské pokladny
Ambulatorium Okresní nemocenské pokladny