Dny lidí dobré vůle začaly. Na Velehrad míří tisíce poutníků

Velehrad - Dny lidí dobré vůle na Velehradě patří mezi největší církevní události v zemi. Letošní program je výjimečný, na Velehradě totiž vyvrcholí oslavy 1150. výročí příchodu slovanských věrozvěstů na Velkou Moravu. Organizátoři očekávají, že během dnešního a zítřejšího dne na Velehrad zavítá zhruba padesát tisíc poutníků, tedy dvakrát tolik než jindy.

Dnešní zahajovací den Dnů lidí dobré vůle nabídl řadu seminářů, kurzů a diskuzí. Poutníci mohli zavítat například na fotografický workshop nebo sportovní soutěže. Součástí doprovodného programu je také ruční opisování Bible. Velehradský rukopis už je hotový přibližně z osmdesáti procent. Během uplynulých osmi let se přepisování zúčastnilo 4456 lidí, vloni jich bylo 412.

Při letošních Dnech lidí dobré vůle mohou zájemci o přepisování Bible zavítat do prvního patra Velehradského domu sv. Cyrila a Metoděje a připojit verš psaný vlastní rukou do čtvrtečních 22 hodin a v pátek od 8 do 14 hodin.


Po celou dobu slavností mohou návštěvníci zavítat na výstavu Cyril, Metoděj a Veligrad, která se koná v Archeoskanzenu Modrá u Velehradu. Právě tam se bude ve čtvrtek o půl desáté večer promítat dokudrama Cyril a Metoděj – Apoštolové Slovanů.

Na místo cyrilometodějských oslav už dorazila i skupina 27 cyklistů, kteří absolvovali cestu ze Soluně až na Velehrad. „Podle údajů z počítače jsme ujeli 1 700 kilometrů. Nejnáročnější byly úvodní etapy v Řecku, kde nás potrápila velká horka. Na slunci bylo chvílemi 45 stupňů,“ zavzpomínal účastník cyklopouti Vít Tomaštík. Skupině tak nezbývalo nic jiného než dávat si pauzy a etapy dojíždět třeba až kolem desáté hodiny večer.

Jedním z nejstarších cyklopoutníků byl 67letý Antonín Mahdal. „Cítím se skvěle, klidně bych mohl jet hned zpátky,“ reagoval se smíchem na dotaz, jaké to je mít v nohou bezmála 2 000 kilometrů. I on si na cestě sáhl na dno. „Chvílemi jsem myslel, že už je to moje poslední cesta,“ dodal. Před odjezdem podle svých slov vůbec netrénoval. „Když jsem letos poprvé sedl na kolo, havaroval jsem tak, že mě museli odvézt do nemocnice,“ přiznal senior.

Na Velehrad dnes zamířila také více než stovka vozíčkářů. Ti na oslavy dorazili z Německa, Maďarska či Slovenska. Pomoc jim zajistilo na osm desítek dobrovolníků. Vozíčkáři odpoledne navštívili bohoslužbu pro zdravotně postižené. Každoročně se rovněž setkávají se známými osobnostmi. Letos se mohli seznámit například se zástupcem generálního ředitele UNESCO Jacquesem Raoem.

Plánek Velehradu v průběhu oslav
Zdroj: Dny lidí dobré vůle

Čtvrteční program vyvrcholil Večerem lidí dobré vůle. Charitativní koncert začal o půl osmé večer na hlavním pódiu před bazilikou. Na koncertu vystoupil Jiří Pavlica s Hradišťanem, zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů či italský barytonista Franco Vassallo.

Úlohy moderátorů večera se ujali Pavel Kříž a Barbora Černošková. Koncert v přímém přenosu odvysílala Česká televize a Český rozhlas 1 - Radiožurnál. Výtěžek ze vstupného poputuje hned na tři dobročinné projekty.

Na Velehrad zamířil i prezident Miloš Zeman, který po kladení věnců v bazilice zavítal na večerní koncert. Ve svém projevu připomenul například význam hospicové péče. Ve Zlínském kraji zůstane až do pátku, kdy po slavnostní duchovní mši zamíří opět zpátky na Hrad.

Prezident klade květiny ve velehradské bazilice
Zdroj: ČTK
Autor: Zdeněk Němec

Dnešní program zakončí mše svatá hodinu před půlnocí v bazilice Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje. Další den slavností zahájí opět mše, tentokrát již v šest hodin ráno. Hlavní duchovní program ale vyvrcholí poutní mší v pátek v půl jedenácté. Přímé přenosy opět nabídne Česká televize a Český rozhlas, tentokrát na stanici Praha. Na slavnostní mši míří desítky tisíc lidí. Organizátoři jsou připraveni zvládnout i padesát tisíc poutníků. Například jen ze Slovinska přijede na čtyřicet autobusů poutníků.

Poutní mši svatou bude sloužit papežský legát a arcibiskup záhřebský, kardinál Josip Bozanić. Mši ale povede v češtině. Odpoledne se mohou poutníci těšit například na koncert Hradní stráže, který rozezní nádvoří před bazilikou dvě hodiny po poledni.

Poutníci na kolech se dočkají hlídané úložny kol

Informace o dopravě najdou lidé na webových stránkách Dnů lidí dobré vůle, přičemž mírně se mění pravidla parkování ve čtvrtek a v pátek. Letos organizátoři věnovali zvýšenou pozornost především cyklistům. V zahradách za velehradským gymnáziem bude po dobu duchovních oslav improvizovaná úložna kol, jež zůstane pod nepřetržitým dohledem.

Dny lidí dobré vůle na Velehradě
Zdroj: Markéta Mikšíková

Na nápor návštěvníků jsou připraveni také policisté Zlínského kraje, kteří mají přímo v místě oslav k dispozici i detašované pracoviště, jež zájemcům poskytuje nejen informace, ale také pomoc v případě nenadálých situací. „Do akce nasadíme vrtulník nebo kamery s nočním viděním,“ uvedl v době příprav vedoucí odboru cizinecké policie Zlínského kraje Rostislav Neubauer.

Aktuální informace o parkování, průjezdnosti silnic a dopravě poskytují policisté také na informační lince 601 569 036. Servis funguje ve čtvrtek od 15:00 do 23:00 a následující den už od 5:00 do 13:00.


Krojovaní účastníci poutní mše svaté mohou v pátek využít k převlékání třídu v budově základní školy na Velehradě. Podle pořadatelů je pro ně na nádvoří před bazilikou vyčleněn speciální sektor číslo čtyři v blízkosti podia. Kromě ubytovacích kapacit vyrostlo díky výročním oslavám v blízkosti Velehradu i stanové městečko. Aktuálně je nedaleko cyklostezky Tupesy v blízkosti hřbitova volných posledních padesát stanových míst. Bydlení ve stanovém městečku je zcela zdarma.

Přípravy aktuálních oslav 1150. výročí trvaly dva roky. Na organizaci se podílejí stovky dobrovolníků.

Kde leží skutečný Veligrad, není jisté

Skutečné místo, kde se v minulosti nacházelo duchovní centrum Veligrad, nebylo zaznamenáno v žádné kronice. Archeologové se domnívají, že by Veligrad mohl ležet asi pět kilometrů od poutního místa, v blízkosti Starého města a Uherského Hradiště. Velehradský klášter, který už ve středověku navázal na cyrilometodějské tradice, zůstal poutním místem. I proto zde od 13. století přetrvává odkaz obou slovanských věrozvěstů, ačkoliv přímo zde patrně Veligrad neležel.