Největší potíž Romů? Bydlení, tvrdí neziskové organizace

Praha – Největší problém tuzemských Romů představuje nevyhovující bydlení a velké množství sociálně vyloučených lokalit. Těch je v České republice v současnosti víc než 330 a pravděpodobně stále přibývají další. Vyplývá to z monitorovací zprávy neziskových agentur, která se zaměřuje na naplňování vládních snah o integraci Romů do většinové společnosti.

Zdroj: isifa/Reporters Autor: Eric Herchaft

Podle monitorovací zprávy existovalo v Česku před šesti lety 330 romských ghett, ve kterých žilo přes 67 tisíc Romů. Jedná se o zatím nejaktuálnější číslo sledující problematické lokality s nevyhovujícími podmínkami k životu, podle neziskových organizací se ale dá předpokládat jejich nárůst. „Ačkoliv aktuálnější data budou k dispozici až po dokončení nového mapování, které by mělo být provedeno během let 2013-2014, dokonce i státní úředníci, jako např. ředitel Agentury pro sociální začleňování, předpokládají, že se od té doby počet vyloučených lokalit a počet Romů žijících v těchto segregovaných lokalitách zvýšil,“ uvádí zpráva.

Za nárůstem ghett i počtu jejich obyvatel stojí podle neziskových organizací problematika romského bydlení. Kvůli privatizaci městských bytových fondů, deregulaci nájemného a zadluženosti některých rodin jsou Romové stále častěji nuceni uchýlit se k jinému než standardnímu způsobu bydlení. Právě uchýlení se do vyloučených lokalit je přitom opak toho, co si vládní program pro integraci předsevzal.

Organizace proto navrhují, aby města podporovala sociální bydlení v různých čtvrtích, a nevytvářela tak uzavřené lokality. Cestou by podle nich mohlo být i prosazování nekomerčních bytových družstev.

  • Romové na mosteckém sídlišti Chanov
    Romové na mosteckém sídlišti Chanov autor: František Vlček, zdroj: isifa/Lidové noviny
  • Romové ve vyloučené lokalitě
    Romové ve vyloučené lokalitě autor: František Vlček, zdroj: isifa/Lidové noviny

Na paškál si Česko vzala i Evropská komise

K postavení českých Romů se přitom váhavě vyjádřila i poslední výnos Evropské komise. Podle něj je jejich začleňování do společnosti omezené a příliš pomalé. ČR v evropské zprávě sice spadá mezi dvacítku zemí, které zahájily strukturované dialogy s místními úřady, a patří i do menší skupiny států, které těmto úřadům vyčlenily pro integraci Romů finanční prostředky; Česko ale stále není zemí, která by do takovéhoto dialogu zapojila občanské společnosti.

Zpráva rovněž vidí nedostatky v boji proti diskriminaci, neboť k případům rasismu a vyčleňování Romů ze společnosti i přes závazky vlády nadále dochází. Podle EK je v Česku, Maďarsku a na Slovensku nadále rozšířená segregace romských dětí ve vzdělávacím systému. Podle komise Česko sice podniklo kroky k tomu, aby společnost upozornilo na diskriminaci, ale jeho protidiskriminační snahy na místní úrovni nejsou dostatečné.