Sanitky bez lékařů se obcím nelíbí

Jižní Morava - Od prvního srpna začnou v některých místech kraje jezdit ke zraněným a nemocným i sanitky bez lékaře. Nový systém, který zavádí krajská záchranka, kritizují starostové dotčených obcí. Zdravotníci mají totiž omezené kompetence, nemohou například pacientům podávat některé léky.

Slavkov u Brna, Velké Opatovice, Mikulov a Hodonín - hned čtyři základny rychlé lékařské pomoci v Jihomoravském kraji mají přijít o své lékaře. Na stanicích nově bude k dispozici pouze kvalifikovaný zdravotník, který má oproti lékaři omezené kompetence a vyjíždí jen k méně závažným případům. Zdravotník například nemůže pacientovi podat některé léky a na lékaři musí nechat i vybrané zákroky. K vážněji nemocným budou proto dojíždět sanitky z nejbližších základen s lékařem. Právě toho se bojí místní obyvatelé i vedení obcí. 

Starosta Mikulova Rostislav Koštial (ODS) se obává, že v turisticky vytíženém regionu bude lékař chybět. „Nám sem proudí tranzitně až 18 tisíc vozidel denně a turistický ruch nám dramaticky roste,“ varoval Koštial. Ne vždy taky stihne do Mikulova dojet záchranka z Břeclavi za dvacet minut, což je zákonem stanovená maximální doba dojezdu záchranářů. 

V Hodoníně, který má zatím přijít pouze o nočního lékaře, se kvůli tomu dnes sejde mimořádné zastupitelstvo. Pozvaní jsou na něj jak starostové okolních obcí, tak i ředitel jihomoravské záchranky. Ten se bude snažit změny obhájit. Podle něj se budou lékaři rušit jen na místech, kde už dřív měli málo výjezdů, u kterých byl zásah lékaře nutný. 

Obcím za zády

Změnu v organizaci záchranné služby schválilo poslední krajské zastupitelstvo. Takzvaný setkávací systém, neboli Rendez-Vous, už jihomoravští záchranáři zkoušeli zavést v pilotním projektu pro Brno a za celých 6 měsíců nezaznamenali jediný problém. 

Podle zástupců kraje tak ubude případů, kdy lékař vyjíždí zbytečně. Kraj změnou navíc ušetří asi 10 až 12 milionů korun ročně. Krajský úřad ale změny zavedl obcím za zády – že přijdou o lékaře, zjistil starosta Mikulova jen díky tomu, že je sám krajským zastupitelem. Starosta Slavkova u Brna se o změnách v záchranném systému dozvěděl až od redaktorky České televize. Z krajského úřadu ho nikdo nekontaktoval. 

„Je pravda, že komunikace se zástupci samospráv víceméně neprobíhala. Zejména proto, že se jedná o odbornou záležitost, v podstatě nebylo co komunikovat,“ vysvětloval vedoucí odboru zdravotnictví Jihomoravského kraje Martin Petřík. 

S tím ale starostové dotčených obcí nesouhlasí – a všichni se teď dožadují jednání s krajem. V Mikulově už lidé sepisují petici, ve Velkých Opatovicích poslali svoje argumenty v dopise hejtmanovi. „Do Opatovic je dojezd z Boskovic poměrně velká vzdálenost, 20 kilometrů, takže i časově velice náročné. Záchranná služba tady sloužila nejen pro Opatovice, ale i pro region Pardubického kraje,“ vysvětlil starosta Velkých Opatovic Jiří Bělehrádek (KDU-ČSL). 

Vedení kraje už ale obcím moc nadějí nedává. Pokud se systém osvědčí, stejně jako v Brně a okolí, lékaři se na tamní stanice už nevrátí. 

Systém Rendez-Vous

Rendez-VousVíceúrovňový setkávací systém neboli systém Rendez-Vous  je způsob organizace výjezdových skupin a stanovišť záchranné služby v některých evropských zemích, včetně České republiky. Poprvé byl využit v Heidelbergu v 70. letech.

Systém funguje na principu setkávání dvou typů výjezdových skupin - rychlá zdravotnická pomoc ve složení řidič-záchranář a zdravotník a rychlá lékařská pomoc ve složení řidič-záchranář a lékař.

Při přijetí tísňové výzvy vyhodnotí operátorka na zdravotnickém operačním středisku, zda vyslat k případu pouze sanitku se záchranářem, nebo obě skupiny zároveň. V praxi se pak obě skupiny setkají na místě zásahu.

Výhodou systému je rychlost - vozidla RV se dostávají k pacientovi rychleji než velké sanitky. Nevýhodou je naopak fakt, že pravomoci zdravotnických pracovníků jsou omezené. V Česku nemohou podávat bez porady s lékařem například léky s opiáty (například na tlumení bolesti), zdravotník také nemůže rozhodnout o zanechání pacienta na místě. Pokud si stav pacienta nevyžaduje transport do nemocnice, musí o ponechání pacienta na místě zásahu rozhodnout lékař.

Zdroj: Wikipedie