Moravský kras – Jeskyně po celém světě jsou plné života, upozorňují speleologové. V poslední době se vědci zaměřují na zkoumání jeskynních mikroorganismů. Přišli dokonce na to, že se řada z nich podílí na tvorbě a formování podoby jeskynní. Představy života pod zemí se tedy neomezují jen na netopýry.
Za podobou krasových oblastí stojí mikroorganismy
Vznik a vývoj jeskyní ještě před pár lety nikdo nepřikládal mikroorganismům. Poslední objevy ale dokazují, že bakterie hrály a stále hrají velkou roli v tom, jak jeskyně vypadají. I tento objev byl jedním z témat, které vědci z celého světa prezentovali na Mezinárodním speleologickém kongresu v Brně.
Jak mikroorganismy ovlivňují vývoj Punkevních jeskyní v Moravském krasu, zkoumají i čeští vědci. Vzali proto dnes své kolegy z jiných zemí na prohlídku Moravského krasu. Jedním z členů delegace byla i přední geomikrobioložka Annette Summers Engel. „Z experimentů, které děláme v laboratoři a v jeskyních v kombinaci s genetikou, jsme schopni vidět funkce, jak mohou mikroby utvářet podobu skal, nebo je v jeskyních naopak rozpouštět,“ uvedla Engel.
O mikroorganismech v jeskyních hovoří mykoložka Alena Nováková (zdroj: ČT24)
Zkoumání mikroorganismů, například bakterií, virů, hub a plísní, a jejich vliv na vznik a růst krasových oblastí, je zatím v začátcích. V Punkevních jeskyních se odborníci zaměřili na život hub a plísní. „Dříve se tím nikdo nezabýval. Ale po použití nových metod zkoumání, jako je elektronová mikroskopie nebo molekulární metody, se vlastně zjistilo, že biofilm je na povrchu skutečně velice bohatý a vyskytuje se všude v jeskyních,“ vysvětlila mykoložka Alena Nováková.
Mikroorganismy jeskyně tvoří, ale taky je mohou likvidovat. Příklady lze najít jak v zahraničí, tak u nás. „My s nimi máme i problémy. Ve Zbrašovských aragonitových jeskyních právě mikroorganismy způsobují částečnou destrukci aragonitových krystalů,“ upozornil Karel Drbal ze Správy jeskyní ČR.
Bakterie jsou všude, říká americká geomikrobioložka Anette Summers Engel
Jaké nové objevy o životu v jeskyních budete v Česku prezentovat?
Na kongresu prezentuji informace o životě v jeskyních, o vzniku krápníků a o typech bakterií, které v jeskyních žijí.
Můžete to rozvést?
Mikroorganismy ovlivňují život v jeskyních, protože jsou zdrojem potravy pro zvířata, která v jeskyních žijí, ale také produkují energii pro ekosystém. Taky vytváří kyseliny, které rozpouštějí horniny nebo mohou vytvářet vedlejší produkty svého metabolismu, které tvoří nové horniny.
Můžeme říct, že bakterie vytváří skály? Například že organismy mohou tvořit stalagmity?
My používáme metodu založenou na genetice, abychom byli schopni podívat se na funkce mikroorganismů, které žijí v jeskyních. A z experimentů, které děláme v laboratoři a v jeskyních v kombinaci s genetikou, jsme schopni vidět funkci, jak mohou mikroby utvářet podobu skal, nebo je v jeskyních rozpouštět.
Existují jeskyně bez mikroorganismů?
To si nemyslím. Myslím, že každý povrch skály, ovzduší v jeskyni, voda, jsou plné mikroorganismů. Vím, že vědci pátrali po místech, které jsou prosté bakterií a mikroorganismů. Já si myslím, že jsou všude. Ale to nevíme.
Můžete říct, že mikroorganismy vytvořily tyto jeskyně v minulosti nebo i dnes?
Myslím si, že dnes mikroorganismy jeskyně ovlivňují - na stěnách, stěny jsou velmi vlhké, vzduch je naplněn mikroorganismy, země je plná mikroorganismů… Takže si myslím, že mikroorganismy ovlivňují jeskyni i dnes.
V Brně se sešli speleologové z celého světa
V jihomoravské metropoli v těchto dnech rokují jeskyňáři z celého světa. Na šestnáctý světový speleologický kongres se jich na brněnské výstaviště sjelo z 61 zemí více než tisíc. Kromě odborných témat se účastníci budou věnovat zatím neprozkoumaným oblastem v Číně nebo na Balkánu. Češi představí jeden ze svých největších úspěchů, objevy v podvodních jeskyních v Mexiku.
Na takzvanou Mayskou riviéru Češi poprvé vyrazili v roce 2003. „Do konce roku 2012 jsme tam uskutečnili třináct výprav a během nich objevili 70 kilometrů zatopených podvodních jeskyní,“ uvedl speleolog a organizátor kongresu Zdeněk Motyčka.
Oblastí působení české expedice Xibalba (čti šibalba) je pás východního pobřeží poloostrova Yucatan, omývaný vodami Karibského moře. Je nazvána podle staré mayské civilizace, která toto území kdysi obývala. Xibalba v mayském jazyce znamená podsvětí, které bylo podle pověstí obýváno některými bohy.
„Zejména ze začátku jsme měli smíšené pocity takového tajemna. V jeskyních se nachází spousta reliktů, pozůstatky zvířecích skeletů, úlomky, nádoby. Proti zkoumání jeskyní v Evropě je tam navíc tento aspekt, který to celé posouvá do až mysteriózní roviny,“ říká k tomu Motyčka.
Kromě objevů v podvodních jeskyních Mexika budou čeští speleologové prezentovat své objevy v horách Venezuely, na planinách Černé Hory, v Sardinii nebo v Rumunsku. Mimo českých příspěvků zazní na kongresu zhruba 300 přednášek ze všech oborů souvisejících s krasem a jeskyněmi, jejich objevováním a zkoumáním.
Motto kongresu zní „Kde se historie setkává s budoucností“ a odkazuje na významná výročí, která si letos v souvislosti se speleologií připomínáme. Jde o 290 let od sestupu prvního člověka do Macochy, 80 let od otevření Vodní plavby v Punkevních jeskyních a 40 let od speleologického kongresu v Olomouci.
„Samotné uspořádání kongresu, které nám bylo svěřeno Mezinárodní speleologickou unií je významným oceněním naší práce a také skvělou příležitostí k propagaci našich jeskyní a krasových oblastí,“ říká Zdeněk Motyčka.
Další informace o kongresu hledejte zde.