Zlín obnoví památník Tomáše Bati

Zlín - Předválečné dílo významného funkcionalistického architekta Františka Lydie Gahury se dočká návratu své bývalé podoby. Z Domu umění se po letech opět stane památník tragicky zesnulého Tomáše Bati. O budoucí podobě památníku i budovy samotné dnes ve Zlíně jednají zástupci odborné veřejnosti s představiteli Zlína.

Památník Tomáše Bati byl postaven v roce 1933. Rok po tragické letecké nehodě, při níž zahynul první muž tehdejšího obuvnického impéria. V budově architekta Gahury byl vystavený i vrak letadla, ve kterém Baťa zahynul. Až do své přestavby v padesátých letech patřila stavba k největším perlám funkcionaistické architektury nejen v České republice ale také ve srovnání se světem. „Nevím, že by ve světové architektuře existovala obdoba řešení, které navrhl Gahura. Ať už se jedná o použité materiály nebo dokonalé proporční řešení,“ řekl architekt Petr Všetečka.

Památník Tomáše Bati na konci 20. století
Památník Tomáše Bati na konci 20. století
Více fotek
  • Památník Tomáše Bati na konci 20. století zdroj: Stránky města Zlín http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4890/488942.jpg
  • Památník Tomáše Bati ve 30. letech 20. st. zdroj: Stránky města Zlín http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4890/488939.jpg
  • Původní podoba Památníku Tomáše Bati zdroj: Stránky města Zlín http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4890/488938.jpg
  • Památník Tomáše Bati po přestavbě v 50. letech zdroj: Stránky města Zlín http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4890/488944.jpg

V padesátých letech už nebylo pro památník prvorepublikového podnikatele místo. Budova byla přestavěna tak, aby se z ní mohl stát domov Filharmonie Bohuslava Martinů a kulturní centrum Zlína. Zrodil se tak Dům umění. „V polovině padesátých let byl podle projektu architekta Staši objekt přestavěn pro potřeby kulturního stánku. Vybrali si ale nevhodný objekt změny a nová estetika byla natolik jiná, že nynejším záměrem je návrat k pojetí Gahury. Naštěstí tenkrát asi neměli moc peněz nazbyt, takže návrat nebude příliš náročný,“ doplnil Všetečka.

Bývalý Baťův památník v současné době zeje prázdnotou. Filharmonie se totiž před nedávnem odstěhovala do nového kongresového centra architektky Jiřičné a galerie se už zabydluje v nových prostorách rekonstruovaného komplexu Baťova institutu.

Video Hovoří historik z Filozofického ústavu AV Ondřej Ševeček
video

Hovoří historik z Filozofického ústavu AV Ondřej Ševeček

Celá obnova památníku vyjde zhruba na padesát až sedmdesát milionů korun, které by mělo město z velké části získat z dotací ministerstev a Evropské unie. „Nechceme rozpočet města zatížit celou částkou, takže jsme v posledním roce jsme intenzivně hledali zdroje v Evropě i ve státní pokladně. Bohužel kvůli situaci s vládou už neplatí některé přisliby dotací,“ vysvětlil primátor Zlína Miroslav Adámek (nestr. za TOP 09).

Výjimečnost zlínského Domu umění zatím uznala jen odborná veřejnost. Na zařazení objektu na seznam nemovitých kulturních památek už ale radnice usilovně pracuje. „Před prázdninami jsme o to požádali, takže doufáme, že se Baťův památník stane prvním objektem ve Zlíně, který bude prohlášen za národní kulturní památku,“ dodal Adámek.

Ve Zlíně se o obnově památníku hovoří už od roku 2001. Až nyní, po rekonstrukci komplexu Baťova institutu a dostavbě kongresového centra, ale plány dostaly konkrétní podobu. Výsledky jednání na radnici budou obyvatelé Zlína znát v nejbližších hodinách.

  • Objekt by se měl vrátit do původní funkcionalistické podoby
    Objekt by se měl vrátit do původní funkcionalistické podoby zdroj: ČT Brno
  • Z Domu umění ve Zlíně bude zřejmě znovu Baťův památník
    Z Domu umění ve Zlíně bude zřejmě znovu Baťův památník zdroj: ČT Brno