Dějiny nejsou něco daného, říká režisér Sedláček

Uherské Hradiště – Historické osobnosti v okamžicích, kdy otáčely běh dějin – to je nový televizní cyklus České století. První tři díly dramatické série v produkci České televize představí na Letní filmové škole v Uherském Hradišti režisér Robert Sedláček. Celkem má vzniknout devět hraných dokumentů, které zachytí klíčové okamžiky československých dějin od roku 1918 do rozpadu federace v roce 1992.

„Dnes tu proběhne první veřejná projekce dílu Den po Mnichovu. Tento díl je asi nejvýbušnější, protože je to takzvané národní trauma, ke kterému má každý své stanovisko – jestli jsme prohráli, jestli jsme měli bojovat. My jsme se museli přiklonit na nějakou stranu, tak uvidíme, kolik diváků rozlítíme,“ uvedl režisér Robert Sedláček, který na Letní filmovou školu přivezl první tři díly nového cyklu České století. 

Promítat se bude dnes od 17:30 do 21:30 v Klubu kultury. Na každou projekci navazuje diskuse s režisérem.


Všechny tři díly, které dnes Sedláček představí, pojí postava hlavního hrdiny – prezidenta Edvarda Beneše v podání Martina Fingera. Obsadit role notoricky známých osobností českých dějin, byl podle režiséra největší oříšek. „Představují nejznámější postavy československých dějin, od Masaryka po Havla a Klause. Známe jejich tvář, barvu hlasu. Nejtěžší bylo rozhodnout se a najít odvahu začít castovat dějiny,“ řekl režisér s odkazem na anglické slovo casting, tedy výraz pro herecké obsazení.

„Dějiny nejsou něco daného nebo pevného. Každá moc je vykládá jinak. Dějiny jsou to, jak jim my uvěříme a pak se podle toho chováme.“

Robert Sedláček o novém cyklu České století


Sám Sedláček přiznává, že rekonstruovat některé zásadní momenty dějin je takřka nemožné, filmy jsou proto do určité míry uměleckou fikcí. „My jsme u těch věcí samozřejmě nebyli. Řada z nich se odehrála za zavřenými dveřmi a nevíme, co si účastníci řekli. Ti taky často vypovídají rozporně, různě interpretují, jak a co se tam odehrálo,“ vysvětlil Sedláček a přidal i jednu perličku z natáčení. „V roce 1948 se naopak ze všech jednání dělaly zápisy a bylo zajímavé, jak strašně sprostě mluvili. Museli jsme vyškrtat spoustu vulgarismů, aby se ti komunisti vůbec dali vysílat v hlavním vysílacím čase,“ dodal režisér.

Více o novém cyklu České století najdete na webu České televize.


Cyklus měl mít původně osm dílů od roku 1918 po pád komunismu roku 1989. „Pak se nám ale logicky dovodilo, že o dva roky později se rozpadla federace, Masarykův sen. Takže v létě příštího roku by se měl natáčet devátý pointující díl – jak jsme se sešli a jak jsme se rozešli,“ uzavřel Sedláček. 

Den po Mnichovu (1938)

České stoletíPříběh o setkání dvou osobností a dvou naprosto odlišných myšlenkových světů. Chladný kalkulátor a horkokrevný bijec. Edvard Beneš a Emanuel Moravec. Diplomat a legionář. Zatímco Beneš mezinárodní diktát akceptuje, většina představitelů československé armády volá po krvi. Jako svého mluvčího vyberou plukovníka Moravce, který patří k nejradikálnějším z nich. Chtějí válku. Totální, krvavou a zničující. Beneše však tato představa děsí, v jeho světě se jedná, dohaduje, intrikuje, a i když se prohrává, mrtvých je vždycky pomálu. Představa starobylé Prahy proměněné v ruiny Göringovým letectvem je pro prezidenta nepřijatelná. Navíc před sebou vidí celoevropskou válku, v níž Německo skončí v troskách…


Kulka pro Heydricha (1941)

Natáčení Kulky pro Heydricha, dílu Českého století…Velká Británie, rok 1941. Prezident Edvard Beneš navzdory aktuální situaci zpovzdálí spřádá plány na poválečnou pozi­ci Československa. Exilové vedení odboje v čele s plukovní­kem Františkem Moravcem souběžně dospívá k závěru, že je třeba provést razantní akci, která by jasně vykřičela do světa, na jakou stranu utiskovaný národ doopravdy patří. Protektor Heydrich se musí stát symbolem.


Všechnu moc lidu Stalinovi (1948)

České stoletíÚnor roku 1948, velká chvíle premiéra Klementa Gottwalda. Dvanáct demokratických ministrů jeho vlády podává demisi s vidinou, že Gottwald padne a prezident Beneš jmenuje prozatímní úřednickou vládu, která zemi dovede k předčasným volbám, v nichž už by komunisté rozhodně nevyhráli. Během několika rozhodujících dnů se ale tento taktický manévr ukazuje jako politická hloupost a hrubé podcenění protivníka. Demokratickým politikům, včetně Beneše, pozdě dochází, že Gottwald se do Moskvy skutečně jezdil učit, „jak jim zakroutit krkem“, jak prohlásil v prosinci 1929 v prvorepublikovém parlamentu. Naivita stárnoucích demokratických politiků, postupující nemoc a deprese prezidenta Beneše proti cynismu, sebevědomí a bohorovnosti Gottwalda a jeho soudruhů v nerovném souboji s osudovým koncem…


Letní filmová škola, den čtvrtý 

I čtvrtý den filmové školy v Uherském Hradišti nabízí řadu projekcí, zajímavých hostů i doprovodných akcí. Milovníci české filmové klasiky mohou ve 20:00 vyrazit na Masarykovo náměstí na promítání filmu režiséra Vojtěcha Jasného Všichni dobří rodáci. Jak se nám daří vyrovnávat se s minulostí z dob druhé světové války a proč mluvíme spíš o obětech než o zločincích? O tom budou návštěvníci diskutovat se Sonjou Schultz.

Legendární filmový režisér Dušan Hanák, který i v těžkých časech normalizace dokázal natáčet strhující filmy se silným morálním apelem, přijde mezi diváky v 15:30 do kina Reduta 2. Kdo dává přednost soudobým tématům, může navštívit projekci dokumentu Hledá se prezident, který při první přímé volbě hlavy státu natočil režisér Tomáš Kudrna. Film nezaznamenává pouhou oficiální tvář událostí, ale vydává se do zákulisí.

Podrobný program Letní filmové školy najdete zde.