Akvapark v Pasohlávkách se už ve čtvrtek otevře návštěvníkům

Pasohlávky – Sedm bazénů, tucet tobogánů nebo čtyři vířivky. To vše návštěvníkům nabídne akvapark v Pasohlávkách, který se pro veřejnost otevře 1. srpna. Aqualand Moravia slibuje atrakce, které jsou unikátní nejen v Česku, ale i v celé Evropě. V jeho okolí v budoucnu vyroste infrastruktura pro celé lázeňské středisko. Na projekt přispěla 331 miliony korun také Evropská unie.

Marcus a Aurelia – to jsou maskoti akvaparku u Pasohlávek. Připomínají dávnou historii místa, kde za dob vlády císaře Marka Aurelia tábořili vojáci římské desáté legie. I ti měli tehdy k dispozici vytápěné lázně, jistě ale o poznání skromnější, než nový akvapark. 

Aqualand Moravia, jak zní oficiální název, je jeden z největších a nejmodernějších areálů svého druhu v Česku. Návštěvníkům bude k dispozici sedm vnitřních a venkovních bazénů, 17 druhů tobogánů a vodních atrakcí, sportovní hřiště a další doprovodné služby. To vše s využitím přírodních zdrojů, v místě jsou totiž termální prameny o teplotě až 46 stupňů Celsia. 

Celodenní vstupenka přijde jednoho dospělého na 490 korun, rodinu s až čtyřmi malými dětmi 1 090 korun. Podrobný ceník najdete na facebookových stránkách akvaparku.


Léčivé sirné prameny odborníci objevili před dvaceti lety náhodou, když v lokalitě pátrali po ropě a zemním plynu. Teď bude voda léčit pacienty s kožními problémy a potížemi pohybového ústrojí.

Ve druhé etapě vzniknou kolem akvaparku vlastní lázeňská zařízení, včetně kolonády. Potřebnou infrastrukturu pro lázeňské centrum vybuduje společnost Thermal Pasohlávky, vlastněná obcí a krajem. 

Budoucí lázeňský komplex bude konkurencí například nedalekým lázním v rakouském Laa an der Thaya. Obří investice má na jižní Moravu přitáhnout více turistů a také vytvořit pracovní místa. Nově otevíraný akvapark jich zatím nabídne osmdesát. Na celý projekt přispěla 331 miliony korun i Evropská unie.

Nový akvapark vyrostl v Pasohlávkách navzdory tomu, že zájem o podobné atrakce v posledních letech spíše stagnuje. Řada vodních parků si na sebe jen stěží vydělá. „O rentabilitě takových projektů nemůže být ani řeč, jejich provoz bývá spíš dotován prostřednictvím městských pokladen,“ konstatoval ekonomický analytik Jiří Šimara.

Prodělává třeba nejstarší moravský akvapark ve Vyškově, návštěvníků tam teď jezdí o třetinu méně. O padesát kilometrů dál v Kuřimi jsou s návštěvností spokojeni, ale o nějakém zisku se prý mluvit nedá. I když sem přijde v průměru 500 lidí za den, tržby ze vstupného tak tak pokryjí náklady na provoz, tedy zhruba dva miliony korun měsíčně na údržbu bazénů, čištění vody nebo vytápění.

To že akvaparky nevydělávají, městům tolik nevadí. Přilákají jim totiž turisty, a tím i další peníze. Taková investice může být ale i velkým rizikem. Například v Bublavě na Sokolovsku se vodní atrakce nikdy nedostavěla. Skoro šedesátimilionovou dotaci na akvapark, kterou tehdy pomohl protlačit poslanec Vlastimil Tlustý, musela obec vrátit a dodnes bojuje s dluhy.