Krize průmyslu může přerůst v sociální výbuch, shodují se sociologové

Ostrava - Majitel OKD - NWR, který ohlásil ztrátu dvě miliardy korun, propustí stovky, v dohledné době tisíce lidí. Chce zavřít poslední šachtu na Frýdecko-Místecku - Důl Paskov, prodává koksovnu v Ostravě-Přívoze, omezuje těžbu, počet zaměstnanců na povrchu i služby dodavatelských firem. Moravskoslezskému regionu, ve kterém jsou doly, hutě a strojírny stále klíčovými zaměstnavateli, na něž navazuje spousta dalších činností a firem, hrozí otřes.

A bude pravděpodobně silnější než v době útlumu dolů v ostravské a petřvaldské části revíru v devadesátých letech, nebo v době krize hutí na počátku tisíciletí.

„Dnes je situace složitější než v devadesátých letech. Tehdy horníci odcházeli díky státní pomoci velmi slušně zabezpečeni a hlavně, trh ještě nebyl přesycen tak jako je dnes,“ uvedla ředitelka ostravské pobočky Úřadu práce Yvona Jungová. Dodala, že i v roce 2004, kdy bylo v kraji oproti dnešním osmdesáti tisícům bez práce sto deset tisíc lidí, byla situace příznivější. „Tehdy hodně propouštěl Mittal, lidé však odcházeli s vysokým odstupným, se kterým měli šanci začít dělat něco jiného,“ řekla Jungová. Dnes podle ní trh práce není schopen absorbovat další propuštěné.

„Horníci teď v podstatě nemají naději získat práci někde jinde,“ prohlásil odborový předák Jaromír Pytlík. „Umím si představit, co mi na Úřadě práce nabídnou, když řeknu, že je mi padesát a čtvrt století jsem fáral,“ řekl předák Dolu Paskov na Staříči Ivan Grossinger.

Ten břidlicový plyn

Podle těžařů krizi v hornictví způsobil rozmach těžby břidlicového plynu v USA, v jehož důsledku odtamtud proudí do Evropy přebytky levného uhlí. A ceny uhlí ze Staříče či z Karviné dramaticky padají. Důl Paskov, který má ještě pětadvacet milionů vytěžitelného koksovatelného uhlí, je ztrátový. „Proděláváme na každé tuně, kterou vytěžíme,“ řekl generální ředitel OKD Ján Fabián. Dva a půl tisíce zaměstnanců Dolu Paskov se právem strachuje o práci.

Ze všech stran jsou slyšet temné předpovědi pro region, jehož handicapem je jeho černá a ocelová specializace, ze které vzešel. Bankrot jako Detroitu, který žil z automobilového průmyslu, Ostravě nebo Karviné nehrozí, i když některé znaky úpadku, například pokles počtu obyvatel a odliv mladých lidí, jsou podobné. Horníci se spíše obávají toho, že zbankrotuje společnost NWR. Horníkům z Paskova by se tak rozplynula i naděje na to, že dalších pár let přežijí v jedné ze tří posledních šachet v Karviné a tedy i celém bývalém ostravsko-karvinském revíru, který ještě na počátku devadesátých let zaměstnával přes sto tisíc lidí. Dnes má OKD třináct tisíc zaměstnanců a je to největší soukromý zaměstnavatel v Moravskoslezském kraji. „Jestliže dluh NWR přesahuje čtyřnásobek jejího majetku, co můžeme čekat? Bankrot NWR by byl asi konec hornictví, “ řekl horník Ivan Grossinger.

Lavina a sociální výbuch

„Strhne se lavina propouštění, hrozí sociální výbuch,“ prohlásil sociolog Jan Keller. „Když jsou lidé zahnáni do kouta, jsou náchylní k radikálním řešením, protestům, násilí. Hrozí další odliv obyvatelstva, vylidňování, ghettoizace některých lokalit i vlna alkoholismu,“ potvrdil sociolog Jiří Siostrzonek. Zdůraznil, že lidé v okolí Ostravy jsou v rukou několika majitelů velkých továren, kteří mohou kdykoliv „stáhnout rolety“.

„Ta situace může vést až k politické nestabilitě,“ řekl autor studie Industriální město v postindustriální společnosti Lubor Hruška-Tvrdý.

Pomůže krizový štáb?

Radnice, hejtmanství, průmyslníci i odboráři volají po pomoci státu a vlády. O hrozícím propouštění v regionu jedná krajská tripartita, nový ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala založil v Ostravě Krizový štáb, který má pomáhat krachujícím podnikům. Hovoří se o intervenčních nákupech, což znamená, že by třeba ČEZ díky určitým výhodám nekupoval uhlí z Kalifornie, ale ze Staříče nebo z Karviné, o možnostech, jak ohroženým továrnám snížit cenu za elektrickou energii, za kterou zaplatí až 34krát více než třeba v Německu. „Ten stav je neudržitelný. A teď je třeba primárně bránit tomu, aby neskončily i hutě. To by už nebylo obávaných třináct tisíc propuštěných, ale padesát tisíc,“ uvedl viceprezident Hospodářské komory České republiky Pavel Bartoš.

Pohled na Ostravu a uzavřený důl Hlubina z vysokých vítkovických pecí.
Zdroj: ČT24
Autor: Jan Langer

Zareagoval i centrální Úřad práce. „V Moravskoslezském kraji stoupá napětí a obavy z hromadného propouštění. Nechceme čekat, až to nastane, chceme být připraveni,“ prohlásila generální ředitelka Úřadu práce Marie Bílková, která nedávno přijela do Ostravy, slíbila personální posílení i mnoho peněz na perspektivní projekty, které novým nezaměstnaným jakkoliv pomohou.

Podle šéfky pracovního úřadu v Ostravě oficiálně hrozí hromadné propouštění pouze v OKD - na Dole Paskov, kde by mohlo přijít o práci přes dva a půl tisíce zaměstnanců. „Na jedno místo zaměstnance se nabalují další dvě v navazujících činnostech, takže počítáme, že bez příjmu by se mohlo najednou ocitnout až sedm a půl tisíce lidí,“ uvedla Jungová. Dodala, že vedení OKK koksoven i ruské vedení ocelárny Evraz se ohradilo proti tomu, že chystá hromadné propouštění. Koksovny jsou nicméně na prodej, Evraz opakovaně zastavil výrobu, protože nemá zakázky. Pokud by se spojilo propouštění v šachtě OKD ve Staříči s ostravskou koksovnou a vítkovickým Evrazem, hrozilo by, že bez práce bude kolem třinácti tisíc lidí.

Cesty restrukturalizace

Ostrava začala hledat nové zdroje obživy na začátku devadesátých let. OKD tehdy zaměstnávalo přes sto tisíc lidí. Teď pracuje v průmyslu v celém Moravskoslezském kraji kolem sto tisíc lidí, což je padesát procent obyvatelstva. Jen na Ostravsku šlo od devadesátých let k zemi 463 důlních objektů včetně těžních věží. Úspěšným a výjimečným příkladem efektivního využití uzavřených průmyslových provozů je Dolní oblast Vítkovice s prohlídkami vysokých pecí, kulturními akcemi v plynojemu Gong nebo interaktivní vědecko-technickou expozicí v historické budově rozvodny U6.

Zástupci měst, kraje i vlády podporují restrukturalizaci regionu, snaží se zaplňovat průmyslové zóny, hledají nové investory a obory, ve kterých by lidé mohli pracovat. Rozvíjí se vysoké školství, věda a výzkum, například v oboru nanotechnologií. „Nestačí to. Problém je, že je tady třeba hlavně dělnických míst,“ říká sociolog Siostrzonek. I proto mohla třeba automobilka Hyundai stavět v Nošovicích pod Beskydami za velmi výhodných podmínek. „Za tři roky jim ale končí daňové prázdniny. Už teď se proslýchá, že chtějí odejít,“ řekl horník Ivan Grossinger. „Nakonec by tady nemuselo být ani třináct tisíc nezaměstnaných, ale třicet tisíc nebo sto třicet tisíc,“ uvedl Grossinger, který se svou partou chystá důrazný protest proti tomu, jak se zachází s národním ložiskem i s nimi.