Vládnutí „po česku“: Expremiéři ukážou peripetie české demokracie

Jak se Čechům žilo za éry premiéra Petra Pitharta, Václava Klause nebo Jiřího Paroubka? Jaký odkaz za sebou tito politici zanechali budoucím generacím? Stejné otázky si položili tvůrci nového dokumentárního cyklu Expremiéři. „Je to série deseti dokumentárních portrétů bývalých českých premiérů a zároveň portrétů jejich vládnutí,“ přiblížil dramaturg Dušan Mulíček. Pořad připravuje Tvůrčí skupina Kamily Zlatuškové v brněnském studiu České televize, režie se ujalo několik začínajících dokumentaristů, studentů FAMU.

Cyklus podle tvůrců nabídne ucelený obrázek vývoje české demokracie od roku 1990 až do současnosti. Začíná vládou Petra Pitharta ještě v rámci federace, končí pádem vlády Petra Nečase. Díl po dílu se bude zabývat jednotlivými vládami, tak jak šly za sebou.

„Lze tak pojmenovat jeden obrovský problém české politiky - absenci kontinuity českého vládnutí,“ míní dramaturg Dušan Mulíček. Je přesvědčený, že problémy dneška mají své kořeny v rozhodnutích minulosti. „Korupce a klientelismus, zpochybnění rovnosti před zákonem, ať se jedná o poslance nebo o jeho voliče, zadřený hospodářský růst na jedné straně a mrhání vybranými penězi na straně druhé, to jsou problémy, na které se “zadělávalo„ v předchozích vládách,“ zdůraznil. Cyklus podle něj dobře ilustruje známé pořekadlo, že ryba smrdí od hlavy.

S nadhledem a bez předsudků

Odstup od vlád a skutečnost, že jde už o uzavřené historické kapitoly, podle Mulíčka umožňuje bilanční nadhled. „Divák bude možná překvapen, jak moc byli úspěšní ti premiéři, kteří byli ve své době označováni za nepraktické, filozofující, a jak málo ti, kteří si ve své době budovali image racionálních odborníků,“ řekl. Jedním z přínosů pořadu by mělo být bourání mediálních stereotypů.

Projekt je jedinečný i tím, že vzešel ze strany studentů. Autory námětu jsou studenti FAMU Apolena Rychlíková a Jakub Mahler, v roli režiséra se postupně vystřídalo deset různých začínajících dokumentaristů. „Jednotlivé díly se z tohoto důvodu liší autorským rukopisem. Nicméně jsme si stanovili, že cyklus by neměl automaticky počítat s divákem pamětníkem. Principem je připomenout, co se stalo, a zasadit události do širšího kontextu,“ vysvětlil dramaturg.

V dokumentech režiséři hojně využívají zpravodajské archivy. Scénáře konzultovali s českými novináři a politology, mnozí z nich vystoupí i před kamerou.

Dušan Mulíček, dramaturg:

Zpočátku jsem se domníval, že je nevýhodou, že mladí režiséři především dílů o vládách z 90. let, nebyli pamětníky. Byli ve věku, kdy je zajímaly spíš hračky nebo u těch starších objevování mezí rodinné revolty, než sledování politického dění. Pak jsem si uvědomil, že je to naopak šance pro otevřené a nezaujaté objevování osobností premiérů, formování názoru skrze natáčení bez předsudků, ale také s určitou dávkou mladické drzosti a přímočarosti. To doufám umožnilo do cyklu dostat hodnoty, které u dokumentu oceňuji, a které ho vzdalují publicistice, o níž se mnozí mylně domnívají, že jde o dokument. Těmi hodnotami je přítomný názor ruku v ruce s originalitou pohledu - originalitou hledání odpovědí, úhlu pohledu, výběru místa, kudy chci téma pojmenovat a proniknout do něj. Druhou stránkou je jistá ostražitost vůči správným názorům českých elit - zvláště vůči „správným negacím“, vůči vytváření záporných hrdinů.


Nejnáročnějším úkolem pro režiséry bylo podle dramaturga získat souhlasy expremiérů k natáčení. Podařilo se to až na dvě výjimky. "U těchto dvou dílů vyplynul problém, jak natočit nosný dokument takzvaně o nich bez nich. Že ztížené podmínky stimulují nejlepší výkon, na tom asi něco je, protože dle zhlédnutého materiálu se oba díly jeví jako velmi povedené," konstatoval Mulíček.

Poslední natáčení čeká tvůrce na podzim

Tvůrčí skupina Kamily Zlatuškové cyklus připravuje necelý rok, desátý díl se bude natáčet teprve letos v říjnu. „Vzhledem k překotným událostem v české politice tohoto léta jsme se rozhodli ještě natočit díl s Petrem Nečasem,“ uvedl dramaturg.