Na Zlínsku přibylo turistů, jižní Morava spíš stagnuje

Jižní Morava, Zlínsko – Památky i příroda na Zlínsku táhnou turisty. V letošní sezoně jich zatím přijelo o sedm procent víc než loni. V nárůstu návštěvnosti předčilo Zlínsko dokonce i Prahu. Jihomoravský kraj naopak hlásí pokles o necelá dvě procenta. V regionu hodně táhnou vinařské stezky nebo třeba Lednicko-valtický areál. Předběžné údaje o cestovním ruchu dnes zveřejnil Český statistický úřad.

V polovině turistické sezóny je zatím zřejmé, že Zlínský kraj turisty letos táhne. V nárůstu návštěvnosti předčil dokonce i Prahu. Od dubna přilákal přes 138 tisíc turistů, z toho 22 tisíc byli návštěvníci ze zahraničí. 

„Společně s Olomouckým krajem jsme v rámci České republiky na špici z pohledu celkového počtu hostů a počtu přenocování. Více než sedmiprocentní růst, to je číslo z oblasti snů,“ zdůraznil radní Zlínského kraje Ladislav Kryštof (ČSSD). Jak dodal, turistický region Východní Morava je specifický zvláště v oblasti rostoucího počtu zahraničních klientů. „Na příznivých číslech se projevují dva základní faktory. Výrazné zvýšení kvality infrastruktury a služeb cestovního ruchu a systematický a cílený marketing,“ komentovala úspěch ředitelka Centrály cestovního ruchu Východní Moravy Dana Daňová. 

  • Zdymadlo na Baťově kanále
    Zdymadlo na Baťově kanále zdroj: ČT Brno
  • Baťův kanál
    Baťův kanál zdroj: ČT Brno

Turisty na Zlínsko láká například Baťův kanál. Rekreačním plavbám sice letos v létě nepřeje počasí, protože na spoustu lidí je už příliš horko, stále víc v kurzu jsou ale hausbóty. To bylo vidět i včera ve Spytihněvi - přístav byl plný, sedm místních hausbótů má v červenci i srpnu prakticky vyprodáno. 

Loňských 80 tisíc návštěvníků přesto zůstane nepřekonáno. Na vině jsou letošní extrémy počasí: chladné a deštivé jaro v kontrastu s až příliš horkým létem. „Je už takové teplo, že lidi zůstávají doma. Je to poznat na krátkodobých pronájmech,“ potvrdil majitel přístaviště Spytihněv Stanislav Hampala.

Jih Moravy hlásí mírný pokles

Oslovené turistické cíle na jižní Moravě převážně potvrdily, že návštěvníků je zhruba stejně jako loni. Podle statistiků poklesla návštěvnost o necelá dvě procenta. Podobná čísla jako loni hlásí například zámek Lednice, hrad Veveří, Dinopark ve Vyškově, zámek Lysice nebo zámek Buchlovice. Pokud památky hlásily pokles návštěvnosti, měl většinou zřejmou příčinu – například omezený provoz hradu Pernštejn z důvodu natáčení.

Naopak turistickým hitem jižní Moravy jsou vinařské stezky. Začaly vznikat před 12 lety a od té doby lákají víc a víc turistů. „Síť vinařských stezek má celkem 1200 kilometrů v deseti okruzích. Je navržená tak, aby nevynechala žádná atraktivní místa. Jejich popularita je až extrémní, odhadujeme, že denně po nich jezdí na 100 tisíc cyklistů,“ uvedl Juraj Flamik z Nadace Partnerství. Turisty láká malebné okolí stezek, ale taky lehký terén rovinaté krajiny, která je vhodná pro rodinnou cyklistiku. „Pro děcka je to dobré, nejsou tu žádné velké kopce,“ potvrdil dnes jeden z cyklistů Jaromír Dopita. 

I když většinu cyklistů na stezkách tvoří Češi, na kole za vínem by mohli začít častěji jezdit i cizinci. „Agentura Czech Tourism zařadil Moravské vinařské stezky na dalších 5 let jako top produkt České republiky v aktivní turistice,“ dodal Flamik. 

  • Znojemská Rajská vinice
    Znojemská Rajská vinice zdroj: ČT Brno
  • Vinice
    Vinice zdroj: ČT Brno

Stezkám pomáhá nejen propagace a vinařské akce, ale hlavně výrazné zlepšení služeb - od hospůdek a vináren na trase, přes stojany na kola na každém rohu až po cykloservisy a půjčovny kol. Podle nadace je jižní Morava v tomto smyslu nejlépe vybavená. „Obslužnost památek cyklostezkami je výborná. Spíš je problém, že velké hrady a zámky nejsou připraveny na návštěvníky na kolech, takže není kam kolo odložit, nemůžete do parku, nemůžete projet areálem,“ vysvětlil Flamik. 

Jedním z míst, kde cyklisty nevidí rádi, je Lednicko-valtický areál. Cyklisté tam musí z kola slézt. „Milovníci kol si musí uvědomit, že park je chráněný UNESCO. Nikde ve světě se nesmí takovými parky jezdit,“ vysvětlila kastelánka lednického zámku Ivana Holásková.

  • Zoo láká na kamčatské medvědy
    Zoo láká na kamčatské medvědy autor: Bořivoj Hájek, zdroj: ČT Brno
  • Brněnská medvíďata
    Brněnská medvíďata zdroj: ČT Brno

Vlna veder moc nepomáhá zoologickým zahradám. Zlínská zoo hlásí spíš průměrnou návštěvnost, brněnská je na tom ještě hůř. „V červnu a první polovině července, kdy byly teploty ještě příjemně letní, jsme zaznamenávali zejména o víkendech rekordní návštěvnost. V těchto dnech, kdy rtuť teploměru stoupá nad 35 stupňů, zaznamenáváme velký pokles,“ uvedla mluvčí Zoo Brno Monika Brindzáková. Zatímco o běžném víkendu zahradu navštíví 5 až 6 tisíc lidí, v horkém víkendu přijde jen tisícovka návštěvníků. 

Někomu naopak s návštěvností horké léto pomáhá. Logicky turisty táhnou jeskyně, kde je stabilní teplota, v těchto dnech o desítky stupňů nižší, než venku. „Venku je 39 stupňů, tak jsme se šli před horkem schovat do jeskyně, kde je 9 stupňů,“ svěřila se po prohlídce Punkevních jeskyní malá návštěvnice. „Od půli července do současných horkých dní jsou jeskyně téměř denně vyprodány. Je proto lépe si vstupenky rezervovat na informační službě. Ale i přesto každý den určitý počet vstupenek zůstává ve volném prodeji,“ vysvětlil Hynek Pavelka, vedoucí Punkevních jeskyní, kam denně zavítá na 1500 návštěvníků.

Počty turistů v 1. pololetí 2013

                              od počátku roku        z toho ve 2. čtvrtletí         nárůst/pokles

Jihomoravský kraj          461 844                       304 844                     - 1,6 %

Zlínský kraj                      230 825                      138 382                     + 7,2 %

Vysočina                           162 244                        97 590                     + 4,7 %

Česká republika            6 137 162                   3 518 773                     - 1,3 %

Zdroj: ČSÚ


Mírný nárůst návštěvnosti hlásí kraj Vysočina. I přes oživení turistiky ale patřila Vysočina mezi tři nejméně navštěvované kraje v Česku. Méně lidí přenocovalo v první polovině roku jen v Ústeckém a Pardubickém kraji. Vysočina v těchto statistikách doplácí podle odborníků zejména na to, že v kraji nejsou žádné lázně. 

Česko táhne Němce a Rusy, ale i Američany 

V celém Česku se ve druhém čtvrtletí ubytovalo 3,5 milionu turistů, tedy o 1,3 procenta méně než před rokem. Zatímco počet zahraničních hostů se mírně zvýšil, těch domácích ubylo. Nejvíce zahraničních hostů přijelo tradičně z Německa, druhou nejpočetnější skupinu tvořili turisté z Ruska. Na dalších místech se umístili návštěvníci ze Spojených států amerických a Poláci. 

Regionálně přibylo hostů pouze v pěti ze 14 krajů České republiky, nejvíce v Olomouckém a ve Zlínském kraji. Zlínský kraj také po Libereckém zaznamenal druhý největší nárůst počtu zahraničních turistů, u tuzemských skončil za Prahou a Olomouckým krajem na třetí příčce.