Brno – Restriktivní úhradová vyhláška a zákon, který měl chránit živnostníky, zadlužily řadu nemocnic. Od začátku července platí nově povinnost proplácet faktury za dodané zboží a služby do 30, maximálně 60 dnů. Nemocnice ale dostávají platby od pojišťoven podle úplně jiného systému, letos navíc pojišťovny platí míň, než před rokem. Nemocnicím proto chybí peníze na placení závazků. Podle odhadů by mohly velké nemocnice dlužit na konci roku až 4 miliardy korun.
Zákon o splatnosti faktur a úhradová vyhláška uvrhly nemocnice do dluhů
„Letošní úhradová vyhláška je restriktivní. Předpokládá, že jsme schopni snížit svoji činnost o pět procent za rok. Což je ale nemožné, protože jsme konečnou stanicí pro většinu pacientů, hlavně akutních,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus. Obřímu nemocničnímu komplexu se pod jeho správou dařilo držet hospodaření v plusu. Teď se ale nemocnice propadá do červených čísel. „Za první pololetí letošního roku máme výnosy od zdravotních pojišťoven nižší o 170 milionů,“ potvrdil Kraus. Podle něj se podařilo nemocnici 27 milionů uspořit, přesto je aktuálně v mínusu o 143 milionů korun.
Ministerstvo sepsalo letošní úhradovou vyhlášku tak, že pojišťovny posílají nemocnicím méně peněz než loni. Náklady ale rostou, zvedlo se i DPH. Lékaři by proto museli šetřit na pacientech. Menší zdravotnická zařízení teoreticky mohou pacienty poslat do velkých nemocnic. „My ale pacientů nejsme schopní ani ochotní se zbavit, protože oni už opravdu nemají být kde ošetřeni. My nejsme za pomoci žádných manažerských postupů schopni utlumit svoji činnost o pět procent,“ vysvětlil Kraus. Podle něj existuje odhad, že velké specializované nemocnice typu brněnských Bohunic či pražského IKEMu budou na konci roku dlužit 3,5 až 4 miliardy korun.
Hovoří ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus (zdroj: ČT24)
Zákon chrání živnostníky a likviduje nemocnice
Problémem je i novela obchodního zákoníku. Nemocnice měly s řadou dodavatelů nasmlouvané dlouhé doby splatnosti. Nově zákon nařizuje platit faktury do 30, maximálně 60 dnů. Už tak zadluženým nemocnicím proto chybí hotovost. „Realita je samozřejmě úplně jiná. V Česku jsou nemocnice, které jsou schopné platit ve lhůtě, ale jiné prostě platí později. Fakultní nemocnice Brno má splatnost kolem 150 dnů, Nemocnice u svaté Anny dokonce 350 dnů,“ dodal Kraus.
Tuto situaci ministerstvo nijak řešit nemůže. „Máme tady novou právní úpravu, na kterou nemocnice budou muset reagovat jako každý jiný hospodářský subjekt. Tedy budou muset upravit své závazky do souladu s novou legislativou,“ uvedl náměstek ministerstva zdravotnictví Petr Nosek s tím, že výjimku dojednat není možné. „Normativa totiž vychází ze směrnice EU,“ dodal Nosek.
Vyškovská nemocnice se rozhodla, vzít si kvůli splácení faktur překlenovací úvěr. „Tento úvěr je ale samozřejmě zpoplatněn,“ potvrdila ředitelka nemocnice Věra Seidlová. Řešením dluhu je tedy zase dluh. „Za první pololetí máme ztrátu 15 milionů. Předpokládám, že úhradová vyhláška bude přehodnocena, protože platby neodráží nárůst nákladů za stejný rozsah péče,“ myslí si Seidlová.
Problém musí řešit ministerstvo
Ředitel Kraus zase tak optimistický není. „Paradoxně není problém na straně zdravotních pojišťoven, protože ty jen respektují úhradovou vyhlášku, kterou vydává ministerstvo. Už máme srpen a já si nedovedu představit, že by se teď nějakým způsobem úhradová vyhláška měnila,“ povzdechl si Kraus, který zatím lékařům zmrazil nárůst platů. „Nárůst mezd za třetí čtvrtletí vyplatíme až sumárně na konci čtvrtletí podle toho, jak bude vypadat hospodářský výsledek nemocnice,“ uzavřel Kraus.
Novela obchodního zákoníku
Ve Sbírce zákonů vyšla pod č. 179/2013 Sb. novela obchodního zákoníku, která s účinností od 1. 7. 2013 promítá do české právní úpravy evropskou směrnici o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích.
Pokud si strany smluvně splatnost faktur nestanoví, platí povinnost zaplatit do 30 dnů ode dne doručení faktury nebo doručení zboží či převzetí služby.
Smluvní strany si mohou sjednat i jinak – kratší i delší lhůtu, ale nově obchodní zákoník stanoví, že lze dojednat dobu splatnosti delší než 60 dnů, jen pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé.
Co je či není hrubě nespravedlivé, bude ve finále posuzovat soud – hrubé porušení poctivých obchodních zvyklostí, v rozporu s dobrou vírou, podle povahy zboží atd.
Pokud je dlužníkem veřejný zadavatel, jsou pravidla jiná:
- splatnost delší než 30 dnů musí být odůvodněna povahou závazku
- splatnost nesmí v žádném případě přesáhnout 60 dnů
Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR