Mlékomaty dál prodělávají, v Brně jich zbylo už jen pět

Brno - O celé dvě třetiny klesl počet mlékomatů v Jihomoravském kraji. Třeba v Brně jich v roce 2010 bylo 13, aktuálně už jen pět. Podle provozovatelů za to může aféra kolem nežádoucích bakterií, které v mléce z některých automatů objevili před třemi lety hygienici, ale i pohodlnost lidí. Stálí zákazníci, kteří nechtějí pasterizované mléko ze supermarketů, jim však zůstávají věrní.

Zemědělská společnost Gros zásobuje mlékem několik mlékomatů na Moravě už čtvrtým rokem. Znamenalo to pro ni nemalou investici zahrnující nákup zařízení, pořízení nových krav a nákladnou modernizaci dojírny.

„Pravidelně sledujeme statistiky a trendy spotřeby. V jednom automatu se teď v průměru točí kolem 170 litrů denně,“ uvedl ředitel firmy Cyril Sigmund. Ačkoliv hovoří o tom, že začátkem letošního roku došlo k mírnému nárůstu, hodnot z první poloviny roku 2010 současné statistiky nedosahují ani z jedné třetiny.

Za poklesem stojí nedůvěra i lenost zákazníků, tvrdí provozovatelé

Největší boom zažily mlékomaty před třemi lety, kdy se nakupování čerstvého nepasterizovaného mléka z automatů stalo trendem. Třeba ve Vyškově si v té době lidé z mlékomatu průměrně odnesli kolem 500 litrů mléka za den, v Brně - Novém Lískovci až kolem 700 litrů.

Spoustu zákazníků ale postupně odradily zprávy o tom, že inspektoři v mléce objevili nežádoucí bakterie, a množící se stížnosti směřované Veterinární správě od lidí, kteří po jeho konzumaci údajně trpěli zažívacími potížemi.

Surové mléko, které lze koupit v automatu, je maximálně 24 hodin staré a neprochází tepelnou úpravou - je tedy nepasterizované. I když musí odpovídat přísným pravidlům kvality, někdy se stane, že obsahuje i nežádoucí bakterie, které mohou způsobit nepříjemná průjmová onemocnění. Podle odborníků je proto mléko před konzumací potřeba převařit - to ale mnozí zákazníci nedělají. Jak pasterace, tak i převaření jsou procesy, které v surovém mléce zaručí zničení všech nežádoucích mikroorganismů.


Automaty podléhají přísným hygienickým normám, musejí být často kontrolovány a mléko se v nich musí den co den zcela vyměnit. Jejich provoz je tak poměrně náročný.

Podle provozovatelů ke klesajícímu trendu přispěla i lenost zákazníků, pro které mlékomaty postupně ztratily status zajímavé novinky. Provozovatelé začali dokonce snižovat ceny za litr mléka pod cenu, za kterou jej zákazníci koupí v supermarketech. Jejich snahou bylo motivovat spotřebitele k upřednostňování mlékomatů a přilákat zákazníky. Mlékomatů i přesto začalo ubývat.  

„Spíš by to potřebovalo nějakou mediální kampaň - podobnou, jako se teď dostává například farmářským trhům,“ myslí si Vlastimil Kratochvil z mlékařského družstva ve Vyškově.

Stálí zákazníci zůstávají mlékomatům věrní

Na rozdíl od zástupců firem, které v poslední době ruší jeden automat na mléko za druhým, zůstává Cyril Sigmund optimistický. „Poslední dobou se čím dál víc mluví o kvalitě potravin. Myslím si, že časem se lidé k mlékomatům zase vrátí. Za celé čtyři roky jsme nezaznamenali žádné problémy a ti, kdo k našim automatům chodí pravidelně, to jenom chválí,“ tvrdí.

Jeho společnost má v chovu krav šedesátiletou tradici, mléko dodává i velkým závodům, které pak pasterizovaným mlékem plní krabice a plastové láhve. Mléko vyrobené pro mlékomaty činí asi jednu desetinu veškeré produkce firmy. „Zatím jsme ani na chvíli nezvažovali, že bychom automaty rušili. Chtěli jsme jimi rozšířit sortiment pro zákazníky, kteří o takové mléko mají zájem,“ řekl ředitel zemědělské firmy.

„Čerstvé, nepasterizované mléko je ten nejzdravější způsob konzumace mléčných výrobků, jen tak se z mléka do těla dostanou všechny důležité vitaminy a minerály,“ zdůraznil Kratochvil.

Mlékomaty dříve podporoval i kraj - mezi jejich provozovatele na jižní Moravě na dotacích rozdělil celkem 2 miliony korun. Podmínkou pro získání příspěvku byl závazek, že automat musí zůstat v provozu nejméně dva roky. V současnosti už tento dotační program neexistuje, nebyl o něj mezi zemědělci zájem.