Nedožité padesátiny režiséra Hviždě připomněly jeho amatérské snímky

Padesáté narozeniny by tento týden oslavil režisér Petr Hvižď, který svoji práci spojil také s brněnským studiem České televize. Tečku za jeho slibně se vyvíjející kariérou i životem však v pouhých 37 letech udělala rakovina. Na talentovaného filmaře zavzpomínali jeho kolegové a přátelé ve čtvrtek večer v brněnském kině Art promítnutím několika jeho starších snímků.

„Tímto večerem jsme si chtěli připomenout našeho kolegu a kamaráda, který později vystudoval filmovou tvorbu a stal se profesionálním filmařem,“ řekl o Petru Hvižďovi předseda Klubu historie amatérského filmu Josef Strubl, jenž vzpomínkovou akci zorganizoval. Režiséra poprvé potkal jako kluk, jelikož spolu chodili na stejnou školu. Blíže se ale poznali až o několik let později v klubu filmových amatérů a při práci na společných projektech. „Byl to člověk cílevědomý, ale zároveň měl v sobě určitou dávku humoru a nadsázky,“ zavzpomínal na Hviždě Strubl.

Klub při této příležitosti shromáždil několik snímků z Hvižďovy amatérské tvorby, o kterých se dnes už málo ví. Některé vzácné originály museli nadšenci nejdříve pracně zrekonstruovat. „Myslím si, že ty, kdo dobře znají Petrovu tvorbu, asi moc nepřekvapí. Mohou ale překvapit ty, kteří dnes zkoušejí natáčet vlastní nezávislé filmy, a to nebývalou velkorysostí, s jakou je Petr dělal,“ míní předseda klubu.

Petr Hvižď při natáčení Stínových vojáků
Zdroj: ČT Brno
Autor: Martina Burešová

Filmem byl doslova prostoupený

Malý sál kina Art pro přátele a bývalé režisérovy spolupracovníky málem nestačil. I přes rekordně vysoké čtvrteční teploty a vzpomínky, z nichž některé stále ještě bolí, převládly na tvářích přítomných úsměvy. Promítání si nenechala ujít ani rodina, přišel Hvižďův otec i manželka s dcerou.

„Měl velmi bohatou duši. Zajímalo ho úplně všechno kolem něj a dokázal to dostat i do svých filmů. Film byl pro něj přítomný ve všem a všude,“ vzpomínala na manžela Margareta Hvižďová.

Filmování Petra Hviždě nadchlo už v sedmé třídě na základní škole. „Sám jsem jednu dobu zkoušel točit, ale nechal jsem toho. Syn pak moji kameru našel, byla to Admira 8. Já jsem mu ji nechtěl půjčit, ale manželka mě přemluvila. A tím začala jeho kariéra,“ prozradil filmařův otec Jaromír Hvižď.

Už jako náctiletý sbíral Petr Hvižď za své filmy jedno ocenění za druhým. Vystudoval přitom architekturu, zkusit také FAMU se rozhodl až později. Jaromír Hvižď dnes přiznává, že ho od toho nejprve zrazoval. „Hlásilo se tam 300 uchazečů, brali jen čtyři, tři cizince a jednoho Čecha. A on byl mezi nimi, bez takzvané tlačenky,“ řekl pyšně. Za nejoblíbenější snímek ze synovy tvorby považuje Záhadu Freyského opatství. „Je v něm spousta trikových záběrů, na svoji dobu nevídaných,“ vyzdvihl.

Pracovitý puntičkář, který u sebe neustále nosil blok na poznámky

Po naléhání členů klubu se Jaromíru Hviďovi doma podařilo nalézt několik z režisérových amatérských prvotin. Všechny překvapilo, jak byly pečlivě zabalené - zatavené v celofánech s podrobnými popisky. „Bylo nám líto je vůbec rozbalovat,“ usmíval se Josef Strubl. Se stejnou precizností si mladý filmař připravoval i pozvánky na premiéry svých filmů nebo třeba identifikační karty herců.

„Neustále měl u sebe blok a s čímkoliv zajímavým se setkal, hned si do něj zapisoval poznámky, aby to jednou v nějakém svém budoucím filmu mohl použít,“ doplnila Margareta Hvižďová.

Volba promítaných filmů na vzpomínkové akci byla v režii přítomných. Na plátně se objevily také snímky, ke kterým složil hudbu Jaroslav Šťastný. „Ve svých filmech se snažil zobrazovat i duchovní záležitosti. Svojí hudbou jsem se to snažil podtrhnout, aby to umocnilo zážitek diváků,“ uvedl skladatel.

Výběr snímků z Hvižďovy amatérské tvorby teď klub uspořádal na DVD. „Petr Hvižď rozhodně patřil mezi nejvýraznější osobnosti amatérského filmu v Brně. Bavíme se však o době před rokem 1989, kdy amatérský film reprezentoval alternativní, dnes bychom řekli nezávislý film,“ zdůraznil organizátor akce. „Nejsou to žádná home videa, natočená jen tak pro zábavu, je v nich spousta filozofie,“ řekl Josef Strubl.

Petr Hvižď se zpravodajským štábem
Zdroj: ČT Brno
Autor: Martina Burešová

Režisér Petr Hvižď

(nar. 1963, zem. 2000)

Vystudoval původně architekturu, pak externě režii na FAMU. Filmu se věnoval nejprve amatérsky a poté především hranému žánru. Již v amatérské tvorbě výrazně vyčníval a volil témata s velkou myšlenkovou hloubkou. Vždy kladl důraz na umělecké obrazové ztvárnění. V dokumentární tvorbě nebyl až tak výrazný. Jeho celovečerní film Řád byl názornou ukázkou, jakou kvalitu bychom mohli v tomto režisérovi mít. Osud však rozhodl jinak a Petr Hvižď zemřel mladý na zákeřnou nemoc. (zdroj: ČSFD)

Filmografie:
Dukla - krev a mýtus (1999)
Příběh sv. Vojtěcha (1996)
Stínoví vojáci (1996)
Řád (1994)
Možnosti hrdinů (1994)
Příběhy vyprávěné větru (1992)