O pacienty s Alzheimerem se ve Zlíně postará nový stacionář

Zlín - Ve Zlíně dnes začal fungovat denní stacionář pro lidi s Alzheimerovou chorobou a jinými typy demence. V krajském městě dosud takové zařízení chybělo. Sdružení Naděje, které stacionář na sídlišti Jižní Svahy otevřelo, provozuje nedaleko také Dům pokojného stáří, kde je pro lidi s demencemi vyhrazeno jedno patro se 17 místy. Demence postihuje stále více lidí, v celém Česku Alzheimerovou chorobou trpí na 130 tisíc obyvatel.

Pan Karel ze Zlínska už několik let trpí stařeckou demencí. Na umístění do specializovaného domova čeká marně už přes rok. Teď se jemu i jeho rodině ulevilo. V novém denním stacionáři zlínské Naděje má pan Karel veškerou péči a zázemí. „Pro osoby s demencí je možné využít pobytovou službu, ale ty jsou neustále plné, musí se dlouho čekat, a také ne každý chce umístit svého rodiče do takového zařízení,“ uvedla ředitelka Naděje Kateřina Pivoňková. 

Do nového denního centra, které se nachází v přízemí bytového domu ve Zlíně, dnes nastoupil jen pan Karel. Dalších 15 lidí si už podalo žádost, nadace tedy předpokládá, že kapacitu naplní během několika týdnů. Celkem bude moci stacionář najednou využívat 12 lidí. „Počítáme s tím, že klientů budeme mít víc, ne každý bude chtít tuto službu využívat denně,“ podotkla ředitelka. Klient zde bude moci být od rána, stráví tak v zařízení běžný den. 

Alzheimerem v Česku trpí asi 130 tisíc lidí. S věkem procento nemocných stoupá - mezi lidmi nad 80 let je postižený každý čtvrtý. V roce 2050 by se stárnutím populace mohl počet pacientů stoupnout téměř na čtvrt milionu.


„Postaráme se o jídlo, hygienu, aktivizaci. Budeme se snažit o rozvoj či udržení schopností, které člověk má. Poté si jej odpoledne rodina vyzvedne nebo ho zavezeme domů,“ řekla Pivoňková. Stacionář je podle jejích slov vhodný pro ty rodiny, které nechtějí dát člověka s demencí do ústavu, ale zároveň chtějí pracovat. 

Hlavním kritériem pro přijetí do stacionáře je lékařsky potvrzená demence a věk nad 50 let. Zařízení bude sloužit především obyvatelům Zlína, ale i lidem z okolních obcí. Provoz bude dotovat také zlínský magistrát, Naděje požádá i o státní dotaci. Jen úhrady od klientů, které stanovuje zákon, by na provoz nestačily. Nový stacionář má už teď několik zaregistrovaných klientů.

Alzheimerova choroba

Skenování mozkuDemence může být projevem řady onemocnění. Je výrazně častější ve vyšších věkových skupinách, ale není nevyhnutelným projevem stárnutí.

Nejčastější příčinou demence je právě Alzheimerova choroba. V mozku pacientů dochází ke zvýšené tvorbě bílkoviny beta-amyloidu, která se pak v mozku kumuluje vně nervových buněk. Zvýšené množství amyloidu narušuje metabolismus neuronů. Důsledkem je pak narušení přenosu informací mezi jednotlivými neurony. V mozku postižených dochází v pokročilejším stadiu onemocnění k odumírání nervových buněk, protože se nastartuje jejich řízená programovaná smrt, takzvaná apoptoza.

Současné možnosti léčby řeší pouze příznaky onemocnění. Léky neprodlouží život pacientů, ale dokáží oddálit nejzávažnější stadia nemoci, zlepšit paměť, kvalitu života a soběstačnost a snížit tak zátěž těch, kteří o nemocné pečují.

Zdroj: Alzheimer nadační fond


Ve Zlínském kraji je celkem 37 domovů pro seniory s kapacitou 2 843 lůžek. Dalších 13 zařízení s kapacitou 432 lůžek se stará o osoby s Alzheimerovou chorobou a jinými typy zejména stařeckých demencí. Z analýzy provedené v roce 2011 ve Zlínském kraji vyplynulo, že senioři preferují zůstat v domácím prostředí, případně využít podpory pečovatelských služeb. Denní stacionáře fungují také ve Valašském Meziříčí, Vsetíně či Uherském Brodě.

Alois Alzheimer

Alois AlzheimerNěmecký psychiatr a neuropatolog Alois Alzheimer jako první objevil a popsal změny v mozkové kůře. Povedlo se mu to už na počátku 20. století. Jako mladý lékař pracoval v psychiatrické léčebně ve Frankfurtu nad Mohanem, kde vzrostl jeho zájem o psychiatrii a zejména neuropatologii. 

Na vědecké konferenci v roce 1906 představil Alzheimer kolegům případ psychicky narušené ženy, která zemřela ve svých pětapadesáti letech. Augusta Deterová se postupně nebyla schopna starat sama o sebe, avšak zároveň odmítala pomoc ostatních. Po hospitalizaci se u ní objevila dezorientace, zhoršená paměť nebo problémy se čtením a psaním. Symptomy se postupně zhoršovaly. Posmrtné vyšetření mozku ukázalo, že mozková kůra pacientky byla mnohem tenčí, než je to obvyklé u zdravých lidí. Alois Alzheimer navíc na mozku objevil i takzvaný senilní plak

V roce 1910 byly popsané poruchy mozku způsobující demenci nakonec pojmenovány po jejich objeviteli, vešla tak ve známost Alzheimerova choroba. Sám vědec se o to zasloužil provedením stovek pitev a rozborů mozkových tkání, proslul rovněž jako expert na práci s mikroskopem, jehož vývoj byl dosud ještě v plenkách. 

Zdroj: Alzheimer nadační fond