Na lysický zámek se po 21 letech vrátil ztracený obraz uherského magnáta

Lysice – Po 21 letech se do expozice zámku v Lysicích na Blanensku vrátil obraz uherského magnáta Jana Nepomuka Csákyho z 18. století. Byl ukraden v lednu 1992 s dalšími dvaceti historickými předměty z druhého patra zámku. Zločin se sice dosud nepodařilo objasnit, obraz se ale za pomoci Interpolu podařilo nedávno vypátrat v Rakousku.

„Tady na stole uprostřed máme pro letošek výstavku miniatur na počest tohoto obrazu, který se nám po 21 letech vrátil zpět na zámek,“ ukazuje průvodkyně lysického zámku na malý portrét ve skleněné vitríně. Obraz z 18. století zmizel v roce 1992 během vykradení zámku, které se zařadilo na seznam největších vloupání do moravských památek. Neznámý pachatel se dostal do druhého patra objektu, odkud si odnesl kolekci zbraní, zejména halapartny, dále obrazy a cínové nádobí. 

Vloupání se stalo čtvrt roku před tím, než byl na zámku nainstalován bezpečnostní elektronický systém, který jej chrání před zloději. Policie sice vypátrala podezřelého, ten ale později zemřel. „Po cennostech se slehla zem,“ řekla kastelánka lysického zámku Martina Medková Rudolfová. 

Od roku 1993 je v Jihomoravském kraji evidováno 1185 odcizených uměleckých předmětů.


Jenže památkáři měli jejich fotodokumentaci a všechny předměty zanesli do mezinárodní databáze ukradených památek v Evropě, kterou provozuje Interpol. „Čekání se vyplatilo. Náhle se nám ozvali z Vídně, že mají jeden obraz,“ dodala Medková Rudolfová. 

Policie v roce 2010 představila webový portál, který zveřejňuje záznamy o odcizených uměleckých dílech a movitých kulturních památkách. Portál systému evidence uměleckých děl má za cíl usnadnit práci kriminalistům a pomoci při ochraně kulturního dědictví. Informace jsou na něm v několika jazykových mutacích. Od roku 1989 zmizely z českých kostelů, galerií a zámků už desetitisíce uměleckých děl. Postupně se ale správci historických objektů, jako jsou zámky a kostely, snaží budovy zabezpečit. Největší boom bezpečnostních systémů nastal v 90. letech.


Jde o miniaturu, konkrétně malbu olejem na plechu. Jeho nový majitel se jej asi pokoušel prodat, podle databáze se ale zjistilo, že dílo patří zámku v Lysicích. Vídeňský soud záhy rozhodl o vydání obrazu. Nyní je malba Jana Nepomuka Csákyho vystavená v knihovně zámku. 

„Jsem přesvědčená, že když budeme trpělivě čekat dost dlouho, objeví se někde na trhu s uměním i další předměty, které nám byly ukradeny,“ uzavřela kastelánka. 

"Z kostelů, zámků apod. byly v celé České republice od roku 1989 ukradeny desítky tisíc uměleckých děl. V současné době je v databázi Policie ČR na 20 tisíc položek, 1 300 uměleckých předmětů je evidováno se statusem navrácených jejich oprávněným vlastníkům. K největšímu počtu krádeží uměleckých předmětů docházelo zejména v devadesátých letech, nyní je trend spíše stagnující."

Štěpánka Zatloukalová, komisařka, Policejní prezidium ČR


Ve Křtinách se z návratu obrazu radovali dvojnásob 

Obrazy zmizely i z kostela ve Křtinách. Kdy přesně, to nikdo neví. Staré malby byly opřené o zeď na půdě, nikdo si proto jejich zmizení nevšiml. „Až přišla policie, že našli dominikánské obrazy, vedené jako majetek farního úřadu Křtiny, tak jsme po tom začali pátrat,“ vzpomínal farář Jan Peňáz. Na půdě ale místo 13 obrazů našli jen tři a deset prázdných rámů. 

I když se devět ztracených obrazů zatím nenašlo, z návratu toho prvního měli radost hned dvojnásobnou. „Byl krásně opravený a má nový rám. Teď ho máme pověšený na faře,“ dodal s úsměvem farář.

Obrazy mají ve Křtinách uložené na půdě kostela
Obrazy mají ve Křtinách uložené na půdě kostela
Více fotek
  • Obrazy mají ve Křtinách uložené na půdě kostela zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4947/494677.jpg
  • Na půdě našli tři staré obrazy… zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4947/494679.jpg
  • …a deset prázdných rámů zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4947/494678.jpg
  • Šťastně vrácený a navíc opravený obraz visí na faře zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4947/494681.jpg

Příklady krádeží uměleckých děl na jihu Moravy

Srpen 2013 - zatím 5 evidovaných věcí – vykradené 2 kostely, zmizelo bohoslužebné náčiní a obrazy

2012 – socha,  obrazy z bytu, 2 vykradené kostely

2011 – vykradený zámek Bučovice, farní úřad Křtiny

2010 – zmizelo 6 hudebních nástrojů, nábytek, 4 vykradené kostely

2009 – vykradeny 3 kostely, z hradu Pernštejn zmizely obrazy

2008 – hlavně rodinné domy – obrazy známých autorů, exponáty z muzea ve Vyškově (zbraně, obrazy), vykradený kostel


Pohnuté osudy uměleckých děl 

To, že zejména historická umělecká díla často lákají zloděje, není žádnou novinkou. Někdy se ale obrazy mohou stát třeba i rukojmím v soudním sporu, jako se to stalo obrazu „Dvě ženy“ od Emila Filly, který patří Moravské galerii v Brně. Ten byl spolu s dalšími dvěma díly zabaven ve Vídni na popud firmy Diag Human, která se s českým státem soudí už 18 let o náhradu škody za zmařený desetimiliardový obchod s krevní plazmou. Díla se do Česka vrátila až po dlouhých jednáních. 

Někdy se zase obrazy v průběhu staletí samy ztratí z dohledu, najít je pomůže často jen šťastná náhoda. Třeba jako v roce 2008, kdy brněnský kunsthistorik Tomáš Valeš objevil v kostele sv. Václava v Račicích na Třebíčsku barokní obrazy. Plátna významného barokního malíře Paula Trogera byla nezvěstná 220 let. Původně zdobila olomoucký klášter Hradisko, ale po jeho zrušení za Josefa II. a rozprodání majetku zmizela. Našla se před pěti lety v kostelíku, kde visela v hlavní chrámové lodi. Vinou vlhkosti a plísně ale bylo stěží poznat, co na nich přesně je. 

  • Zabavený obraz Emila Filly Dvě ženy
    Zabavený obraz Emila Filly Dvě ženy zdroj: ČT Brno
  • Největší český obraz se sv. Václavem
    Největší český obraz se sv. Václavem autor: ČT24, zdroj: ČT24

Monumentální obraz s námětem zavraždění svatého Václava z doby pozdního biedermeieru zase objevili odborníci na půdě arcibiskupského zámku v Kroměříži. Obraz, který měří 8,5 x 5 metrů, měl být ozdobou hlavního oltáře olomouckého dómu svatého Václava. Místo toho skončil na více než 160 let v zapomnění. To vše kvůli dávným neshodám mezi malířem a zadavatelem zakázky.