Bourání ve zlínském Svitu vyvolává rozpory

Zlín - Stavební úřad povolil demolici tří zchátralých továrních budov v baťovském areálu. Místo nich má i přes odpor památkářů vyrůst jedna velká moderní: obchodně-zábavní centrum Fabrika. V jiné části areálu má zase vzniknout muzeum veteránů, svoji sbírku historických aut tam pro veřejnost vystaví podnikatel Ladislav Samohýl.

Vedle nově zrekonstruovaných staveb ve zlínském Svitu pořád stojí i ty zchátralé. Nedaleko sídla zlínského hejtmanství teď čeká demolice hned tři tovární ruiny. Nahradí je centrum Fabrika, jehož obří moderní budova nabídne prostory pro obchody, kanceláře, vzdělávání, zábavu i parkování. „Oprava budov 24, 25 a 26, která se původně jevila jako možná, se nakonec ukázala technicky neproveditelná a velmi drahá. Proto jsme velmi citlivě připravovali budoucí návrh projektu Fabrika,“ uvedl jednatel investorské společnosti Martin Jarolím. 

Památkářům se ale nelíbí ani bourání, ani návrh nové stavby. „K tomuto záměru jsme vydávali více písemných odborných vyjádření, všechna byla zamítavá z toho důvodu, že záměr odstranění budov je pro dané území příliš radikální,“ vysvětlil Ladislav Buchta z Národního památkového ústavu v Kroměříži. 

Poslední slovo měl ale stavební odbor magistrátu, který demolici zchátralých budov nakonec posvětil. „Jejich technický stav je velmi špatný, tam už není na co čekat. Rozhodnutí o stržení bylo vydáno a de facto do roka by tyto budovy už neměly existovat,“ potvrdil mluvčí zlínského magistrátu Zdeněk Dvořák. 

Stavba projektu Fabrika má začít za dva roky. Tou dobou už by naopak měla být hotova jiná novinka - Muzeum autoveteránů v tovární budově číslo 91. „Na rozdíl od jiných, kteří plánují bourání nejvzácnějších historických budov v Baťově areálu, tak naší maximální snahou je dostat to do původního stavu,“ potvrdil majitel sbírky veteránů Ladislav Samohýl. 

Podnikatel plánuje zbořit mladší přístavbu a vedle baťovské budovy ze 30. let vznikne futuristický přístavek. S takovým zásahem na okraji továrního areálu památkáři problém nemají. Muzeum trvale zpřístupní unikátní soukromou sbírku tří stovek převážně meziválečných aut a více než stovky motorek.

Centrum Baťovy obuvnické říše

Výroba ve zlínské továrně - rok 1920Obuvnický podnik, založený sourozenci Baťovými 21. září 1894, ovlivnil rozvoj celého Zlína. Starobylé město řemeslníků a obchodníků se přetvářelo do podoby důležitého průmyslového střediska. 

Novou obuvnickou firmu, vedenou Tomášem Baťou (1876-1932), následovali na přelomu století další místní podnikatelé. Ve Zlíně vzniklo do roku 1910 ještě pět jiných továren na boty. Za první světové války zlínské továrny dodávaly miliony párů bot rakousko-uherské armádě, roku 1918 pracovalo jen v Baťově továrně čtyři tisíce zaměstnanců.

Poválečnou krizi ale přežila jen firma Baťa. A to i díky odvážnému podnikatelskému tahu, když Tomáš Baťa v září 1922 snížil cenu svých bot na polovinu, levnými výrobky rázem získal tisíce zákazníků, ovládl trh a stal se československým králem obuvi. 

Rozvoj firmy znamenal i prosperitu pro město, které začalo získávat svůj funkcionalistický ráz. V letech 1923-1938 vyrostl na okraji města rozsáhlý tovární areál s desítkami moderních budov.  

Po smrti Tomáše Bati převzal rodinný podnik Jan Antonín Baťa. Přibývaly pobočky nejen v Československu, ale po celém světě. Baťovy závody zaměstnávaly na sklonku předválečné éry 65 tisíc lidí, z toho 23 tisíc v zahraničí. Zlín byl sídlem Baťovy světové obuvnické říše, městem, do kterého se sbíhaly nitky obchodních a výrobních kontaktů z takřka celého světa. 

Zdroj: Web města Zlín