Zlín – Státní pozemkový úřad už uzavřel první dohody o vypořádání církevního majetku. Kongregaci milosrdných sester sv. Vincence de Paul vydá čtyři parcely na Kroměřížsku o rozloze 6 hektarů. Peníze z pronájmu chce řád použít na pomoc potřebným lidem. Celkem církve požádaly o vrácení více než 13 tisíc pozemků. Stát by jim měl vrátit majetek za 75 miliard, dalších 59 miliard vyplatí církvím v nejbližších třiceti letech.
Jedny z prvních pozemků se církvím vrátí na Kroměřížsku
Státní pozemkový úřad už v celém Česku eviduje 13 926 podaných církevních žádostí, uzavřených dohod je ale zatím jen osm. Čtyři z toho jsou na Kroměřížsku, kde o tři parcely žádala Česká provincie Kongregace Milosrdných sester sv. Vincence de Paul. Řádu by se měly vrátit pozemky v obcích Žalkovice, Jarohněvice a Rataje u Kroměříže.
Pole řádové sestry rozhodně prodat nechtějí, počítají spíš s pravidelným příjmem z pronájmu pozemků. „Prioritou sester je, že i nadále budou tyto pozemky spravovat dosavadní zemědělci,“ potvrdila sestra Vojtěcha Zikešová.
Kongregace milosrdných sester chce získané peníze použít pro svou činnost. Pomáhá hlavně v kroměřížské nemocnici s následnou péčí. Jejich pacienty jsou především starší lidé, kteří se bez cizí péče neobejdou. Tyto služby by sestry rády rozšířily. Peníze z pronájmu nově získaných polí chtějí použít na zkvalitnění péče o staré lidi, ale i na práci s dětmi a mládeží.
O plánech s vráceným majetkem hovoří sestra Vojtěcha Zikešová (zdroj: ČT24)
O co církve žádají a jak se daří jejich žádosti vyřizovat, zveřejňuje na svém webu Státní pozemkový úřad.
Brněnská diecéze: málo pozemků a památka UNESCO
Brněnská diecéze patří v porovnání s olomouckou nebo pražskou diecézí k těm chudším. Biskupství a jeho 449 farností bude nárokovat zhruba 1 800 hektarů půdy. „To je na území, které přesahuje Jihomoravský kraj, opravdu velmi málo,“ uvedla už dříve mluvčí diecéze Martina Jandlová. Podle ní jde většinou o zahrady u farností. Církev ale bude usilovat i o navrácení kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře na Vysočině. Památka UNESCO byla do roku 1953 majetkem církve, teď to bude jeden z nejvýraznějších tuzemských církevních restitučních nároků.
Církevní restituce
Stát po letech vyjednal církevní narovnání se 17 církvemi a náboženskými společnostmi, finanční náhrady se vzdala pouze Bratrská jednota baptistů. Církve mají podle schváleného zákona od státu dostat nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Výzvy k vydání majetku podávají farnosti, řády a další náboženské jednotky. Během třiceti let také stát vyplatí církvím celkem 59 miliard korun, navýšených o inflaci. Postupně budou naopak církve přicházet o peníze na platy duchovních, které šly doteď ze státního rozpočtu.
V Brně budou uplatňovat restituční nároky například i milosrdní bratři. Podle převora Františka Martina Macka by chtěli zpět získat vinohrady a sklepy u Valtic. Peníze z hospodaření hodlají využít na provoz známé nemocnice nesoucí jejich jméno.
Vyřešené restituce uvolní ruce obcím
Vyřešení církevních restitucí odblokovalo řadu sporů o pozemky a nemovitosti na nich stojících. Třeba Kroměříž se může pustit do opravy koupaliště Bajda v těsné blízkosti Arcibiskupského zámku. Město do areálu posledních dvacet let nechtělo příliš investovat, část pozemků, na kterých koupaliště leží, totiž patřila církvi.
Jak se dopátrat starých majetků?
Žádat o majetek v restituci je často náročná badatelská práce, někde proto raději odbornou práci svěřili specializované firmě. Nejdůležitějším místem je archiv katastrálního úřadu, kde opatrují takzvané pozemkové knihy. V nich se nachází zásadní podklady o vyvlastnění, které církevní instituce musí doložit k žádosti o vrácení majetku. Mnohé listiny jsou jen těžko čitelné. Po srovnání starých a současných map se navíc musí zjistit, kdo dnes pozemek vlastní – pokud patří státu, jde o pozemek k vrácení, pokud patří fyzické osobě, dostane za něj církev od státu finanční náhradu. O vrácení majetku mohou církve žádat do konce roku.
Podobně je na tom i jezdecký oddíl v centru Brna v ulici Veveří. Statek stojí na církevních pozemcích, restituce problém v tomto případě řeší finanční náhradou. Po vyřešení majetkových nesrovnalostí může jezdecký oddíl žádat o dotace.
Jediným městem, které může restituce pustit zcela z hlavy, je Zlín. Tomáš Baťa při stavbě svého impéria totiž předběhl dobu i v této záležitosti. Pozemky od církve vykoupil už v první polovině minulého století. Naopak v Předklášteří u Tišnova, které bylo založeno kolem kláštera Porta Coeli, většina pozemků původně patřila církvi. Vyřešené restituce tak obci umožní rozvoj.
Boj o restituce
Církve se snažily vyjednat náhradu za znárodněný majetek prakticky už od Sametové revoluce. Nakonec vznikl zákon o církevních restitucích, normu ale musel projednat Ústavní soud. Zrušení zákona postupně navrhli senátoři z podnětu Věcí veřejných a po nich následně poslanci ČSSD a KSČM, kteří tak měli status vedlejších účastníků řízení. Všechny tři návrhy žádaly zrušit zákon jako celek, senátoři ještě jako alternativu předložili zrušení některých konkrétních paragrafů, vět či slov. Ústavní soud nakonec ze zákona vyškrtl jediné slovo: z části o „vyplacení spravedlivé náhrady“ zmizelo slovo „spravedlivé“.
Téma církevních restitucí v UVR (zdroj: ČT24)