V roce 1866 se v Horní Vsi u Vítkova ve Slezsku narodil sociální reformátor světového významu Ferdinand Hanusch. V mládí se vydal do světa a prošel země dunajské monarchie až k turecké hranici. Při tom poznal tvrdý život obyčejných lidí. Na počátku 90. let se vrátil domů a začal pracovat v jedné textilce. Od roku 1897 potom působil jako tajemník sociálnědemokratické strany a odborů ve Šternberku.
Tvůrce sociálního státu
Díky jeho úsilí byla již o tři roky později založena celorakouská odborová unie textilních dělníků, jejímž tajemníkem se stává. Od roku 1903 je předsedou rakouské odborové komise, což byla organizace zastřešující jednotlivé odborové svazy v monarchii. Roku 1907 je potom za sociální demokracii zvolen poslancem Říšské rady. Ještě před svržením monarchie se v roce 1918 stává ministrem sociálních věcí a v této funkci pak – již ve zmenšeném, republikánském Rakousku – působil až do roku 1920.
Ferdinand Hanusch během svého působení v úřadu ministra sociálních věcí prosadil mnoho kroků, které vedly ke zlepšení postavení zaměstnanců. Byl to právě on, kdo zavedl osmihodinový pracovní den, podporu v nezaměstnanosti, nárok pracujících na dovolenou, kolektivní smlouvou zajištěnou minimální mzdu, zákaz práce dětí pod 12 let, pojištění nezaměstnaných, mateřskou dovolenou a podnikové rady, v nichž mohli zaměstnanci hovořit do řízení podniku, což byla světová novinka. Zrušil pracovní knížky, které předtím vedly k velké závislosti pracujících na zaměstnavatelích. Položil základy důchodového a invalidního pojištění zaměstnanců. Jím prosazené sociální vymoženosti se staly vzorem pro mnoho jiných zemí.
Ačkoli měl za sebou pouze pět tříd, publikoval Hanusch teoretické práce o sociálních vymoženostech, například v roce 1913 knihu Parlament und Arbeiterschutz (Parlament a ochrana pracujících). Dále napsal divadelní hry Der Narr (Blázen) a Der Bauernphilosoph (Selský filozof), sbírky povídek v německém slezském nářečí Allerlei Menschen (Všichni lidé), Heimatland (Domovina), In der Heimat (Doma), Aus der grünen Schles´ (Ze zeleného Slezska) a Aus der Heimat (Z domova) a román Waldpeter (Lesní Petr).
Tento průkopník sociálního státu a slezský patriot zemřel v roce 1923 ve Vídni.