Vranovskou přehradu už letos čeká čištění

Vranov – Vodní nádrž Vranov by se do budoucna měla zbavit sinic. Moravští vodohospodáři se dohodli s rakouskými kolegy a za společné peníze přehradu vyčistí. Práce vyjdou celkem na 45 milionů, začít by se mělo už letos.

„Teď jsme před výběrovými řízeními na zhotovitele jednotlivých částí projektu,“ potvrdil generální ředitel Povodí Moravy Radim Světlík. Vodohospodáři se po letech dohodli se svými rakouskými kolegy, že Vranovskou přehradu vyčistí. „Historicky nebyl takový zájem, teď je to naopak. Zájem je obrovský, protože chceme mít Dyji čistou. Koneckonců to, co přiteče z rakouské strany, se k nim taky vrátí,“ dodal Světlík. Celý projekt vyjde na 45 milionů. „Jsou to dotace dílem z naší strany, dílem z rakouské strany,“ dodal ředitel. 

Vodohospodáři by chtěli využít své zkušenosti z čištění Brněnské přehrady. „V první fázi začneme ještě letos sbírat biomasu, použijeme i provzdušňování. V podstatě opatření, která jsme použili na brněnské nádrži a máme s tím zkušenosti,“ dodal Světlík. V Bítovské zátoce, kde je největší problém se sinicemi, se možná objeví i aerační věže. 

Jak vyčistit přehradu

SiniceMožností, jak zbavit nádrže sinic, se vyzkoušelo už mnoho. Klasický způsob předpokládá vypuštění přehrady a odtěžení bahna, ve kterém jsou sinice usazené. Na Nových mlýnech i v případě Plumlovské nádrže byla úspěšně aplikována chemikálie PAX 18, která se běžně používá ve vodárenství při výrobě pitné vody. Látka ale může při přímém styku dráždit kůži a oči a do přírody podle ekologů nepatří. Šetrnější alternativou PAXu je takzvané biocidně-koagulační médium, hojně rozšířený je i proces vápnění. Čeští vědci také přišli na to, že sinice hynou při silném úniku bublinek, vodu proto bombardují při ultrazvukové frekvenci z provzdušňovacích věží. Promíchávání vody rovněž zabraňuje tomu, aby se sinice dostaly ke hladině, a tedy ke světlu, kde se dále množí. Takzvané aerační věže v současnosti zlepšují kvalitu vody na Brněnské přehradě. Nejlepším lékem je ale prevence - odkanalizování obcí, které leží na přítoku přehrady, a které často zásobují vodu nežádoucím fosforem.


Majitelé kempů a chat v okolí přehrady se podle pracovníků Povodí čištění bát nemusí, naopak v budoucnu by se mohl rekreační potenciál nádrže ještě zvýšit. Projekt vítají i starostové z okolních obcí, kteří s Povodím spolupracují na harmonogramu prací.

Přehrady na jižní Moravě a na Zlínsku

Brněnská přehrada

Brněnská přehrada hlásí dobrou kvalitu vodyČištění brněnské přehrady je jihomoravským evergreenem. Velkého zásahu se přehrada dočkala mezi lety 2008 až 2010, kdy byla téměř vypuštěná, probíhalo bagrování sedimentů a vápnění. Léto roku 2010 bylo poprvé po dlouhé době úspěšnou sezonou, nádrž byla téměř bez sinic. Odborníci se ale stále nemohou shodnout, jak moc velkou zásluhu na zlepšení kvality vody má samotné čištění přehrady, které přišlo zhruba na 200 milionů korun. Návrat sinic teď brzdí aerační věže, které každé léto provzdušňují vodu.

Čištění přineslo i kontroverze – v září 2011 policie obvinila jednoho z bývalých ředitelů Povodí Moravy Cyrila Kopřivu, který měl při čištění Brněnské přehrady údajně úmyslně předražovat zakázky.

Plumlovská přehrada

Plumlovská přehradaNádrž byla v 90. letech turisticky velmi oblíbená, později návštěvníky začaly odrazovat sinice a pláže zely prázdnotou. V roce 2010 se proto zvedla stavidla a voda začala z Plumlova mizet. Na dno přehrady vjela těžká technika, která měla ze dna odtěžit přebytečné bahno. Na podzim 2011 bagry zmizely a nahradili je stavbaři, kteří se pustili do opravy hráze. Celá akce skončila letos a přišla na 140 milionů korun.

Nové mlýny

Novomlýnská nádrž byla čištěná od nebezpečných sinic pomocí chemikálie s názvem Pax 18. Čištění bylo, alespoň v Malé laguně, úspěšné. Pax 18 ale do přírody nepatří a po tříleté výjimce jeho používání roku 2008 skončilo.

Jevišovická přehrada

Jevišovická přehrada, nejstarší přehradní nádrž na Moravě, je už vyčištěná. Na podzim 2011 odtamtud dvacítka rybářů přestěhovala několik tun ryb do nedaleké nádrže ve Výrovicích, v říjnu téhož roku začali vodohospodáři přehradu vypouštět. Po opravě se znovu naplnila vodou. Celkově stálo čištění na 25 milionů korun, většinu pokryly dotace.

Kudlovská přehrada

Vodní nádrž v samotném centru Zlína na své vyčištění i přes sliby politiků stále čeká, město chtělo do zlepšení kvality vody investovat 10 milionů korun.

Luhačovická přehrada

Vyčištěná Luhačovická přehradaLuhačovická přehrada byla od listopadu 2010 v obležení těžké techniky. Bagry ze dna nádrže těžily sediment. Těžbu ale brzdily komplikace – ukázalo se, že na dně přehrady je víc usazenin, než se původně počítalo. Vodohospodářům tak najednou chybělo 35 milionů korun a také místo, kam by další bahno vyváželi. Celá akce se protáhla téměř o rok. Čištění skončilo po dvou letech, v létě 2012 se v nádrži opět koupali rekreanti.